Havraň
| Havraň | |
 fara | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0425 567141 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Most |
| Okres (LAU 1) | Most (CZ0425) |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′ s. š., 13°35′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 706 (2020)[1] |
| Rozloha | 17,16 km² |
| Katastrální území | Havraň |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| PSČ | 435 01 |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu |
Havraň 11 43501 Havraň ouhavran@volny.cz |
| Starostka | Zděnka Smetanová |
|
Oficiální web: www | |
 | |
  Havraň | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí č. 251 z Jirkova na Postoloprty. Havraň je členem Mikroregionu Most - Jih. Žije zde 706[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.
První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě čp. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.
Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Vrskmaň-Strupčice-Malé Březno-Havraň-Polerady-Počerady. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. 6. 2004.[2]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.
Vlajka[editovat | editovat zdroj]
List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 379 | 550 | 927 | 914 | 823 | 812 | 861 | 642 | 595 | 486 | 422 | 328 | 380 | 385 |
| Domy | 53 | 54 | 70 | 88 | 90 | 93 | 121 | 131 | 138 | 110 | 95 | 100 | 105 | 110 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místních části Saběnice. | ||||||||||||||
| Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 693 | 696 | 695 | 687 | 691 | 635 | 626 | 586 | 587 | 587 | 580 | 557 | 539 | 513 | 476 | 458 | 446 | 402 | 391 |
| Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
| Počet obyvatel | 410 | 471 | 468 | 466 | 469 | 469 | 475 | 479 | 492 | 491 | 487 | 504 | 508 | 515 | 503 | 493 | 492 | 490 | ... |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby
- Barokní fara pod kostelem z 18. století
- Areál cukrovaru z roku 1881; v letech 1963–1967 v bývalé a dochované ředitelské vile vyrůstala spisovatelka Anna Šochová.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991
- J. Sýkorová, Havraň–Saběnice 1281–2006 (Kapitoly z historie obce), Most 2006
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havraň ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Havraň v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Historie obce (formát pdf)
- Staré záběry Havraně
