Havraň

Havraň
fara
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU (obec)	CZ0425 567141
Kraj (NUTS 3)	Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1)	Most (CZ0425)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec	Most
Historická země	Čechy
Katastrální území	Havraň
Katastrální výměra	17,16 km²
Zeměpisné souřadnice	50°27′ s. š., 13°35′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	697 (2018) (e)
Nadmořská výška	245 m n. m.
PSČ	435 01
Zákl. sídelní jednotky	3
Části obce	3
Katastrální území	1
Adresa obecního úřadu	Havraň 11 43501 Havraň
Starosta	Zděnka Smetanová
Oficiální web: www.ouhavran.cz
Email: ouhavran@volny.cz
Havraň
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí č. 251 z Jirkova na Postoloprty. Havraň je členem Mikroregionu Most - Jih. Žije zde 697 obyvatel.

Historie

První písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.

První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č.p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Vrskmaň-Strupčice-Malé Březno-Havraň-Polerady-Počerady. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.

Obecní symboly

Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. 6. 2004.

Znak

Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.

Vlajka

List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Havraň

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	379	550	927	914	823	812	861	642	595	486	422	328	380	385
Domy	53	54	70	88	90	93	121	131	138	110	95	100	105	110
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních části Saběnice.

Počty obyvatel mezi lety 1971 až 2007 (k 31. 12.) (včetně osad Moravěves a Saběnice)

Rok	1971	1972	1973	1974	1975	1976	1977	1978	1979	1980	1981	1982	1983	1984	1985	1986	1987	1988	1989
Počet obyvatel	693	696	695	687	691	635	626	586	587	587	580	557	539	513	476	458	446	402	391
Rok	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008
Počet obyvatel	410	471	468	466	469	469	475	479	492	491	487	504	508	515	503	493	492	490	...

Pamětihodnosti

• Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby
• Barokní fara pod kostelem z 18. století
• Areál cukrovaru z roku 1881; v letech 1963–1967 v bývalé a dochované ředitelské vile vyrůstala spisovatelka Anna Šochová.

Odkazy

Literatura

• 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991
• J. Sýkorová, Havraň–Saběnice 1281–2006 (Kapitoly z historie obce), Most 2006

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Havraň ve Wikimedia Commons
• Historie obce (formát pdf)
• Staré záběry Havraně

Portály: Česko | Geografie