Hamr (Litvínov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hamr
Jandečkova ulice
Jandečkova ulice
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Počet obyvatel 1 913 (2011)
Domů 416
Nadmořská výška 310 m
Lokalita
PSČ 435 41
Obec Janov
Okres Most
Historická země Čechy
Katastrální území Hamr u Litvínova (1,8627 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hamr
Hamr
Další údaje
Kód části obce 37052
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamr (německy Hammer) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Janova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o Hamru pochází z roku 1583 a jeho jméno je nejspíše odvozené od hamru, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů. V polovině 17. století patřila ves dvěma majitelům. Jednu část vlastnil Martin Michna z Vacínova a druhá patřila Janu Bedřichovi z Valdštejna. K tomu vlastnilo město Most od roku 1595 majetek v Hamerském údolí. Michnovskou část Hamru město získalo spolu s Janovem v roce 1726. Druhá část patřila k valdštejnskému panství Horní Litvínov-Duchcov až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Hamr stal osadou města Horní Litvínov. V roce 1906 se Hamr osamostatnil. V roce 1963 byly k Hamru připojeny jako osady Janov a Křížatky. Od roku 1968 tvoří všechny tři celky místní části města Litvínova.

Již během první poloviny 19. století začaly vznikat v Hamru první uhelné šachty. V roce 1837 byla otevřena první malá šachta Christiana, která později získala název Magdalena. Od požáru v roce 1893 byla mimo provoz. Další důl založili v roce 1873 Valdštejnové. Důl získal jméno Antonie po hraběnce Antonii Valdštejnové. Zdejší doly koupila v roce 1906 Lomská uhelná společnost a po jejich spojení a zvětšení byl nový důl nazván Kníže nebes.

Po skončení druhé světové války začala v Hamru výstavba sídliště pro obyvatele, jejichž domy byly poškozeny během spojeneckých náletů na chemické závody v Záluží. V samotném Hamru byly dne 16. ledna 1945 vybombardovány dva domy. Výstavbou byl vyrovnán úbytek obyvatel po odsunu Němců a počet obyvatel obce stále rostl.

V Hamru dnes sídlí základní škola a také Střední odborná škola a Euroškola Litvínov.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[1][2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 365 408 481 663 818 883 923 1 024 2 358 2 194 1 842 2 904 2 159 1 913
Domy 50 55 57 68 86 98 116 145 165 175 170 201 193 200
Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1985 (k 31. 12.)[3]
Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985
Počet obyvatel 3370 3367 3334 3281 3342 3292 3153 3334 5197 7085 7229 8817 9637 9753 9710

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  3. Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POKORNÁ, Libuše. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 286 s. ISBN 80-85843-36-6. 
  • POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]