Moldavská horská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Železniční trať Most – Moldava v Krušných horách
Pohled na trať u stanice Mikulov-Nové Město, jež je vidět v pozadí
Pohled na trať u stanice Mikulov-Nové Město, jež je vidět v pozadí
Číslo 135
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 40 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Maximální sklon 36
Minimální poloměr oblouku 250 m
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60
OpenStreetMap mapová data
Kód památky 50874/5-5841 (PkMnMISSezObr)
Průběh trati
Legenda
z Loun (dříve. PDE)
z Ústí nad Labem hl. n. (od r. 1968)
0,000 Most 225 m
do Chomutova
Most (Nádraží PDE)
Spojka na Most hl. n. (Brüx ATE)
Ústí n/L–Chomutov (do r.1968)
Spojka z Mostu hl. n. (Brüx ATE)
Most-Kopisty 245 m
2,030 Most nové nádraží
vlečka Unipetrol RPA
Kopistydříve Kopist
Most-Minerva 245 m
vlečka Unipetrol RPA
6,140 Most-Minerva nákladní nádraží
vlečka důl Hlubina
vlečka důl Herkules
Lipětíndříve Lindau
~10,6 Litvínov město
(Přeložka 1894)
vlečka důl Pluto II / důl Kohinoor II
Duchcovsko-Podmokelská dráha
11,890
132,297
Louka u Litvínovadříve Wiesa-Oberleutensdorf 305 m
Duchcovsko-Podmokelská dráha
do Teplic
vlečka Důl Marie / důl Theodor
133,810 Lom u Mostu zastávka dříve Bruch320m
138,010 Osek město dříve Ossegg Stadt345 m
~140,100 Horní Háj355 m
Malý hrobský viadukt
142,800 Hrob dříve Klostgraben392 m
vlečka Mitscherlich & Sohn
Velký hrobský viadukt
~144,600 Střelná v Krušných Horách440 m
148,639 Dubí dříve Eichwald570 m
~153,300 Mikulov v Krušných Horách dříve Niklasberg720 m
tunel Mikulovský (334 m)
154,050 sesuv svahu 14. 3. 2017
viadukt Mikulov
tunel Novoměstský (210 m)
~155,300 Mikulov-Nové Město něm.Neustadt775m
157,776 Moldava v Krušných horách něm.Moldau782 m
Státní hranice CZ/D
do Freibergu

Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický Semmering je železniční trať spojující MostMoldavou v Krušných horách. V jízdním řádu pro cestující je uváděna v tabulce 135.

Jde o jednokolejnou železnici o délce 26,6 km kategorizovanou jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byl ještě úsek Most - Louka u Litvínova úsekem celostátní dráhy.

Úsek Louka u Litvínova – Moldava je od roku 1998 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Motorový vůz 844 v zastávce Mikulov v Krušných horách

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most-Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob-Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885.

Před první světovou válkou sloužila trať především ke svému původnímu účelu, přepravě uhlí. V meziválečném období se dále rozvinula přeprava průmyslových výrobků, trať začali využívat i turisté. Za druhé světové války byla správa českého a saského úseku sjednocena, vlaky projížděly celou trať Most-Freiberg. 8. května 1945 těleso trati obsadily tankové oddíly Rudé armády. Přeshraniční provoz nebyl obnoven, význam horského úseku do Moldavy upadal. Výjimku tvořil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava přepravován materiál pro výstavbu vodního díla Fláje. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly z důvodu těžby uhlí některé úseky trati přeloženy.

Osobní vlak v Moldavě (2014)

Přestože jsou od roku 1989 pravidelně pořádány pochody po tělese zrušeného železničního hraničního přechodu Moldava-Holzhau, obnovení v současné době není příliš pravděpodobné.

V říjnu 2008 se česká strana, zastoupená náměstkem MD Kocourkem, dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících 8 kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů Kč. Českou pracovní skupinu sestavuje Petr Pípal (starosta Dubí a předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří). V optimálním případě by trať mohla být obnovena asi do 4 let.[2]

Sesuv půdy v Mikulově[editovat | editovat zdroj]

V odpoledních hodinách v úterý 14. 3. 2017 byla mezi stanicemi Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město v km 154,040 zjištěna geometrická výchylka koleje. Příčinou bylo podle mluvčího SŽDC posunutí tělesa náspu a obkladní zdi. [3] Za vychýlením tělesa trati stála podle všeho voda a její erozní působení. Trať je od 14. 3. 2017 v úseku Mikulov v Krušných horách — Moldava v Krušných horách pro veškerou dopravu uzavřena. Výluka bude podle SŽDC trvat minimálně několik měsíců. [4]

České dráhy ukončily však všechny své vlaky již ve stanici Osek město[5][6], odkud je na Moldavu zavedena náhradní autobusová doprava, od 1. dubna 2017 jezdí náhradní autobusy přímo na Moldavu, kdežto vlak pokračuje do stanice Dubí.[7] Mezi železničními komentátory panují obavy, zda bude trať opravena. [8]

Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]

Moldavská dráha na známce České pošty[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. května 2015 vydala Česká pošta příležitostnou poštovní známku v řadě Technické památky ČR. V sobotu 16. května 2015 byla tato známka slavnostně inaugurována za účasti všech měst a obcí po její trase, statutárního města Teplice a Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zařazení známky do emisního plánu České pošty navrhl Českojiřetínský spolek.

Autorem výtvarného návrh je Adolf Absolon, autorem rytiny Martin Srb. Motivem známky je pracovní vlak s lokomotivou Louny na nádraží v Dubí (dříve Ober–Eichwald). Výtvarník použil jako předlohu fotografii z roku 1884.

Ani uznání moldavské dráhy jako motivu pro známku České pošty v řadě Technické památky ČR nezabránilo Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), aby v jubilejním roce nezbourala některé objekty v areálu úvraťového nádraží v Dubí. Dráha tak i přes protesty veřejnosti opět přišla o další objekty dotvářející její kolorit.

Moldavská dráha motivem obnovených Krušnohorských novin[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Moldava v Krušných horách

Moldavská dráha se stala hlavním motivem prvního čísla obnovených Krušnohorských novin (dříve Erzgebirgs-Zeitung), které opět vyšly (15. května 2015) po 72-leté přestávce. První číslo se věnuje se jak dráze samotné, tak známce České pošty vydané k 130. výročí zprovoznění kompletní trasy Most-Freiberg.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-02-07]. Katalogové číslo 163251 : železniční trať Most - Dubí - Moldava, část Louka u Litvínova - Moldava, s omezením: bez objektu skladiště v areálu žel. stanice Osek - město čp. 152, bez skladového objektu v k. ú. Moldava. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Železnici propojí do čtyř let, Teplický deník, server vlaky.net zprávu převzal 23. 10. 2008 bez údaje o původním datu zveřejnění
  3. http://teplicky.denik.cz/zpravy_region/rodinne-stribro-usteckeho-kraje-je-pochroumane-vlaky-na-horske-trati-nejezdi-20170315.html
  4. http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/kvuli-posunute-trati-je-uzavrena-zeleznice-na-modlavu-na-teplicku--1708187
  5. http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/kvuli-posunute-trati-je-uzavrena-zeleznice-na-modlavu-na-teplicku--1708187
  6. http://www.moldava.cz/e_download.php?file=data/titulka/1csright_2.pdf&original=mimo%C5%99%C3%A1dn%C3%A1+vyveska+vyluky+-+Moldava.pdf
  7. oznámení o výluce na stránách ČD
  8. http://www.zelpage.cz/zpravy/9478

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]