Horní Jiřetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Jiřetín

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce Horní JiřetínVlajka obce Horní Jiřetín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0425 567175
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Most (CZ0425)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Litvínov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 39,85 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 276 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 280 m n. m.
PSČ 435 43
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 5
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Obecní úřad Horní Jiřetín
Potoční 15
435 43 Horní Jiřetín
Starosta Vladimír Buřt
Oficiální web: www.hornijiretin.cz
Email: obech.jiretin@iol.cz
Horní Jiřetín v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Horní Jiřetín
Horní Jiřetín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Jiřetín, německy Obergeorgenthal, hovorově Jörten je město v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, 8 km severně od Mostu, 2 km západně od Litvínova, 40 km západně od Ústí nad Labem a 90 km severozápadně od Prahy. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1263 z listiny upravující poddanské povinnosti, kdy byl jeho majitelem jistý Protiva, patrně člen významného rodu pánů z Rýzmburku (Hrabišiců). Z roku 1273 pochází listina krále Přemysla Otakara II., kterou se královské město Most zbavilo konkurence Jiřetína, Kopist a Ervěnic. Jméno obce se několikrát měnilo od Jorrenthal (1263) přes Jurncetin (1278), Jurntyn (1354) až po Gyrzietin (1459) a pozdější Obergeorgenthal.[2]

Roku 1409 byl Jiřetín rozdělen na Horní a Dolní. V 17. století zasáhla Horní Jiřetín třicetiletá válka a následně v roce 1680 i velká morová epidemie, které vedly k velkým ztrátám na životech i na majetku. Od druhé poloviny 17. století se o Horní Jiřetín dělily dva významné šlechtické rody - Lobkovicové, kterým patřila pravobřežní část, a Valdštejnové, který patřila levobřežní část (vztaženo od Jiřetínského potoka).[3]

Počátkem 19. století se v katastru obce začíná rozvíjet průmysl a těžba hnědého uhlí. V roce 1828 zde byl založen bavlnářský podnik, později byl vybudován i parní mlýn, hračkářská firma, elektrárna nebo koželužna. Od roku 1868 patřila obec k okresu Most (Brüx). V červnu 1914 udělil císař František Josef I. Hornímu Jiřetínu městská práva. V roce 1930 zde žilo 3481 obyvatel převážně německé národnosti. Horní Jiřetín (Obergeorgenthal) utrpěl škody v průběhu bombardování továren v Záluží u Mostu v roce 1944.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Horní Jiřetín je jednou z obcí, které jsou ohroženy případným prolomením územních limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991. Po neúspěšné snaze odvrátit v 1. polovině 90. let zbourání nedaleké obce Libkovice se na tuto obec upřela pozornost médií, ekologického hnutí a řady občanských sdružení. V referendu konaném na jaře 2006 většina obyvatel zbourání své obce odmítla. V komunálních volbách v roce 2006 i v roce 2010 zvítězili odpůrci těžby. Jejich nejznámějším představitelem je starosta obce Vladimír Buřt.

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[5] Nicméně, v listopadu 2009 a znovu 11. ledna 2010 vláda nepodpořila legislativu, která by Horní Jiřetín a okolní obce chránil před těžbou hnědého uhlí.[6]

V říjnu 2014 vyhrály volby v Horním Jiřetíně strany, které brání prolomení limitů a získaly opět 7 křesel v 11 členném zastupitelstvu stejně jako ve volbách v roce 2010. Dne 28. ledna 2015 proběhla v Horním Jiřetíně demonstrace místních obyvatel i dalších odpůrců prolomení limitů proti návrhům ministra Jana Mládka, které počítali s prolomení limitů na Lomu ČSA.[7] V říjnu 2015 vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem posunula limity pro těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina. Na lomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, limity zůstaly.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 2 578 obyvatel[10]
  • 521 domů a 779 bytů[11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, do Horního Jiřetína zajíždí několik autobusových linek.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Zámek Jezeří - celkový pohled
Sousoší sv. Jiří

Horní Jiřetín se člení na pět částí, které leží na šesti katastrálních územích:

Základními sídelními jednotkami jsou Albrechtice, Černice, Čtrnáct Dvorců, Dolní Jiřetín, Horní Jiřetín, Jezeří a Mariánské Údolí.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Horní Jiřetín
  3. Horní Jiřetín
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem
  6. Vláda odmítla chránit Horní Jiřetín před těžbou uhlí, aktuálně.cz
  7. STRNADOVÁ, Miroslava; HORÁČEK, Aleš. Neberte nám domov, protestovali lidé v Jiřetíně proti prolomení limitů. iDNES.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online.  (česky) 
  8. ART, HRK, KOP, ALH. Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly. Horníci protestují. iDnes [online]. 2015-10-19 [cit. 2016-01-12]. [Zdroj:http://usti.idnes.cz/vyjezdni-zasedani-v-lady-v-usti-nad-labem-o-limitech-tezby-uhli-pb9-/usti-zpravy.aspx?c=A151019_2199540_usti-zpravy_alh Dostupné online.]  (česky) 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-12-07]. Katalogové číslo 155229 : Zámek Jezeří. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  10. [3]
  11. [4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]