Horní Jiřetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Jiřetín
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak města Horní JiřetínVlajka města Horní Jiřetín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0425 567175
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Litvínov
Okres (LAU 1) Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 245 (2020)[1]
Rozloha 39,85 km²
Nadmořská výška 280 m n. m.
PSČ 435 43
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa městského úřadu Obecní úřad Horní Jiřetín
Potoční 15
435 43 Horní Jiřetín
obech.jiretin@iol.cz
Starosta Vladimír Buřt (Zelení)
Oficiální web: www.hornijiretin.cz
Horní Jiřetín na mapě
Horní Jiřetín
Horní Jiřetín
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Jiřetín, německy Obergeorgenthal, hovorově v místním nářečí Jörten je město v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, 8 km severně od Mostu, 2 km západně od Litvínova, 40 km západně od Ústí nad Labem a 90 km severozápadně od Prahy. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1263 z listiny upravující poddanské povinnosti, kdy byl jeho majitelem jistý Protiva, patrně člen významného rodu pánů z Rýzmburku (Hrabišiců). Z roku 1273 pochází listina krále Přemysla Otakara II., kterou se královské město Most zbavilo konkurence Jiřetína, Kopist a Ervěnic. Jméno obce se několikrát měnilo od Jorrenthal (1263) přes Jurncetin (1278), Jurntyn (1354) až po Gyrzietin (1459) a pozdější Obergeorgenthal.[2]

Roku 1409 byl Jiřetín rozdělen na Horní a Dolní. V 17. století zasáhla Horní Jiřetín třicetiletá válka a následně v roce 1680 i velká morová epidemie, které vedly k velkým ztrátám na životech i na majetku. Od druhé poloviny 17. století se o Horní Jiřetín dělily dva významné šlechtické rody - Lobkovicové, kterým patřila pravobřežní část, a Valdštejnové, který patřila levobřežní část (vztaženo od Jiřetínského potoka).[3]

Počátkem 19. století se v katastru obce začíná rozvíjet průmysl a těžba hnědého uhlí. V roce 1828 zde byl založen bavlnářský podnik, později byl vybudován i parní mlýn, hračkářská firma, elektrárna nebo koželužna. Od roku 1868 patřila obec k okresu Most (Brüx). V červnu 1914 udělil císař František Josef I. Hornímu Jiřetínu městská práva. V roce 1930 zde žilo 3481 obyvatel převážně německé národnosti. Horní Jiřetín (Obergeorgenthal) utrpěl škody v průběhu bombardování továren v Záluží u Mostu v roce 1944.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Horní Jiřetín je jednou z obcí, které jsou ohroženy případným prolomením územních limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991. Po neúspěšné snaze odvrátit v 1. polovině 90. let zbourání nedaleké obce Libkovice se na tuto obec upřela pozornost médií, ekologického hnutí a řady občanských sdružení. V referendu konaném na jaře 2006 většina obyvatel zbourání své obce odmítla. V komunálních volbách v roce 2006 i v roce 2010 zvítězili odpůrci těžby. Jejich nejznámějším představitelem je starosta obce Vladimír Buřt.

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[5] Nicméně, v listopadu 2009 a znovu 11. ledna 2010 vláda nepodpořila legislativu, která by Horní Jiřetín a okolní obce chránil před těžbou hnědého uhlí.[6]

V říjnu 2014 vyhrály volby v Horním Jiřetíně strany, které brání prolomení limitů a získaly opět 7 křesel v 11členném zastupitelstvu stejně jako ve volbách v roce 2010. Dne 28. ledna 2015 proběhla v Horním Jiřetíně demonstrace místních obyvatel i dalších odpůrců prolomení limitů proti návrhům ministra Jana Mládka, které počítali s prolomení limitů na Lomu ČSA.[7] V říjnu 2015 vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem posunula limity pro těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina. Na lomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, limity zůstaly.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Jiřetíně.
  • Jihozápadně od města stojí zámek Jezeří, který vznikl přestavbou hradu založeného po polovině čtrnáctého století Nevlasem ze Rvenic. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby realizované rodem Lobkoviců.[9]
  • Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od J. B. Matheye vystavěný v letech 1694–1700
  • Barokní sousoší sv. Jiří, přenesené z Dolního Jiřetína do Litvínova a v nedávné době zpět do Horního Jiřetína

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Horním Jiřetíně včetně všech jeho nynějších částí 1869–2011[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 051 3 582 5 809 8 048 8 423 8 206 9 079 7 436 6 627 5 333 3 612 1 861 1 917 2 041
Počet domů 470 519 587 705 754 799 1 003 1 116 1 024 1 005 902 573 578 621
Vývoj počtu obyvatel a domů v Horním Jiřetíně bez ostatních částí 1869–2011[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 323 1 615 1 960 2 876 3 258 3 150 3 481 2 932 2 877 2 390 1 945 1 584 1 649 1 757
Počet domů 189 209 246 291 314 342 418 477 485 483 465 470 479 522

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, do Horního Jiřetína zajíždí několik autobusových linek.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Zámek Jezeří - celkový pohled
Sousoší sv. Jiří

Horní Jiřetín se člení na pět částí, které leží na šesti katastrálních územích:

Základními sídelními jednotkami jsou Albrechtice, Černice, Čtrnáct Dvorců, Dolní Jiřetín, Horní Jiřetín, Jezeří a Mariánské Údolí.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Horní Jiřetín
  3. Horní Jiřetín
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem
  6. Vláda odmítla chránit Horní Jiřetín před těžbou uhlí, aktuálně.cz
  7. STRNADOVÁ, Miroslava; HORÁČEK, Aleš. Neberte nám domov, protestovali lidé v Jiřetíně proti prolomení limitů. iDNES.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. (česky) 
  8. ART, HRK, KOP, ALH. Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly. Horníci protestují. iDnes [online]. 2015-10-19 [cit. 2016-01-12]. [Zdroj:http://usti.idnes.cz/vyjezdni-zasedani-v-lady-v-usti-nad-labem-o-limitech-tezby-uhli-pb9-/usti-zpravy.aspx?c=A151019_2199540_usti-zpravy_alh Dostupné online]. (česky) 
  9. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Jezeří – zámek, s. 181. 
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]