Přeskočit na obsah

Český Jiřetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Český Jiřetín
centrum obce s obecním úřadem
centrum obce s obecním úřadem
Znak obce Český JiřetínVlajka obce Český Jiřetín
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitvínov
Obec s rozšířenou působnostíLitvínov
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel107 (2025)[1]
Rozloha33,63 km²[2]
Nadmořská výška725 m n. m.
PSČ436 01
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČeský Jiřetín 171
436 01 Litvínov 1
cesky.jiretin@krusnohori.cz
StarostaIng. Pavel Veselý
Oficiální webwww.cesky-jiretin.cz
Český Jiřetín na mapě
Český Jiřetín
Český Jiřetín
Další údaje
Kód obce567108
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Jiřetín (německy Georgendorf) je horská příhraniční obec ležící na soutoku Flájského a Bystrého potoka v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 610–740 m. K Českému Jiřetínu náleží osada Fláje, která byla z větší části zbořena při stavbě přehrady. Z východu na Český Jiřetín navazuje chatová osada Horní Ves, která však nemá status místní části. V obci je hraniční přechod do protilehlé německé osady Deutschgeorgenthal, která přísluší do obce Neuhausen. Český Jiřetín má silniční spojení po silnici III. třídy 2545 z Klínů a autobusové spojení do Klínů a Litvínova. Obec je střediskem zimních sportů na Litvínovsku. V obci žije 107[1] lidí.

Německý tvar Georgendorf je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího ves. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Georgensdorf (1787, 1833), Jiřetín český a Gergendorf (1854).[4]

Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada ve druhé polovině 16. století (v některých pramenech se uvádí rok 1592, který je však v poslední době badateli stále více zpochybňován.[5] Obec vznikla za vlády Lobkoviců, později přešla do majetku Valdštejnů, jako součást panství Horní LitvínovDuchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí v okrese Teplice (do roku 1896), v letech 1896–1905 byl součástí okresu Duchcov, v období 1905–1949 okresu Most, 1949–1960 okresu Litvínov a od roku 1960 je opět součástí okresu Most.

Obyvatelstvo bylo tradičně německé národnosti, proto bylo po druhé světové válce odsunuto a počet obyvatel se velmi snížil. Tento úbytek se již nepodařilo nikdy dorovnat, takže dnes má Český Jiřetín něco málo přes 100 obyvatel a mnoho domů slouží k individuální rekreaci.

Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení plavebního kanálu to bylo do roku 1872 plavení dřeva. V 19. století se rozšířila výroba dřevěných hraček a suvenýrů a v první polovině 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je Český Jiřetín horským střediskem, kde se provozují jak zimní sporty (sjezdovky jižně od obce na svazích Jestřabího vrchu, přes obec vede Krušnohorská lyžařská magistrála), tak je rekreačním místem i v létě. Obcí procházejí turistické stezky, Naučná stezka Flájská hornatina a po německé straně hranice cyklotrasa. Turistický ruch podporuje i hraniční přechod do sousedního Saska, poblíž kterého byla vybudována stánková tržnice.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Český Jiřetín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 98 ze dne 31. ledna 2002.[6] Znak a prapor pro obec ztvárnil heraldik Jiří Louda.

V červeno-zeleně děleném štítě nahoře stříbrný beránek Boží se zlatým procesním křížem, dole dvě stříbrná vlnitá břevna.

List tvoří červený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a pět vodorovných pruhů, střídavě zelených a bílých, bílé vlnité se třemi vrcholy a pěti prohlubněmi. V červeném pruhu bílá hlava beránka se žlutou svatozáří. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 752 obyvatel (z toho 365 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 712 Němců a 34 cizinců. Kromě devatenácti evangelíků a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 762 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 721 Němců a 25 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také devět evangelíků, jeden člen církve československé a jeden člověk bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Český Jiřetín[9][10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 7657958228008787527621851286241303560
Domy 139152159164164162163135422115182736
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní část Fláje.

Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří.

V obci má sídlo spolek s původním názvem Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, který byl založen dne 9. června 2011 jednadvaceti občany jako dobrovolné a nepolitické společenství občanů, kteří jsou ochotni přispívat svým občanským postojem, prací a znalostmi k rozvoji obce. Původní působností spolku a těžištěm jeho aktivit bylo území česko-saského příhraničí – Český Jiřetín, Fláje, Mackov, Pastviny, Vilejšov, Dlouhá Louka.

Spolek obnovil v roce 2015 Krušnohorské noviny (bývalé Erzgebirgs-Zeitung) a od 1. prosince 2015 otevřel pracoviště na Valdštejnském zámku v Litvínově. V roce 2015 spolek svou činností i členskou základnou přerostl své původně lokální zaměření a stal se regionálně působící organizací. Valná hromada spolku konaná dne 25. září 2015 reflektovala regionální působnost změnou části názvu z Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín na Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří.

Jiné spolky

[editovat | editovat zdroj]

V obci dále působí tělovýchovná jednota TJ Rekreant, která provozuje lyžařské vleky v obci a dále Sdružení dobrovolných hasičů, které však nemá žádný dorost a funguje tak proto pouze formálně.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Jiřetíně.

Český Jiřetín ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 měl svou premiéru filmový cyklus Flájský potok v proměnách času (projekt Českojiřetínského spolku a spolku Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle), který ve třech dílech popisuje historii krušnohorských obcí na Litvínovsku:

  • Historie okolí Flájského potoka (Geschichte um den Fleyher Bach). První část dokumentárního cyklu popisuje dobu od vzniku osídlení hor nad Litvínovem na Mostecku, iniciovaného z oseckého hradu Rýzmburk a později z panství Duchcov, a to až do konce 17. stol.
  • Svědkové času od Flájského potoka (Zeitzeugen vom Fleyher Bach). Další díl zahrnuje vzpomínky pamětníků na 20. století, včetně válečných událostí, náletů na Litvínov, až po stavbu flájské přehrady, zásobující Mostecko a Teplicko pitnou vodou, či přesun flájského dřevěného kostela.
  • Plavební kanál Fláje – Clausnitz (Neugrabenflöße Fláje – Clausnitz). Třetí díl mapuje historii nejstaršího plavebního kanálu v Čechách. Tento díl měl svou premiéru pro studenty gymnázií Litvínov a Olbernhau dne 18. září 2013 a pro veřejnost pak koncem října v saském Rechenbergu a v listopadu 2013 v Litvínově a Mostě.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Český Jiřetín, Georgendorf, s. 158–159.
  5. Český Jiřetín 2012. Ročenka Českojiřetínského spolku – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín. Litvínov: Českojiřetínský spolek – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2012. 27 s. ISBN 978-80-260-2725-6. S. 18–19.
  6. Obecní znak a vlajka
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
  11. Zničené kostely

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Český Jiřetín 2012. Ročenka Českojiřetínského spolku – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín. Litvínov: Českojiřetínský spolek – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2012. 27 s. ISBN 978-80-260-2725-6. S. 18–19. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]