Krušnohorské noviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krušnohorské noviny (Erzgebirgs-Zeitung)
Krušnohorské noviny - stará a nová titulní strana
Krušnohorské noviny - stará a nová titulní strana
Základní informace
Datum založení15. května 1880 Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Jazykčeština, němčina
Sídlo redakceZámek Valdštejnů, Mostecká 1, 436 01 Litvínov
Klíčové osoby
VydavatelČeskojiřetínský spolek
Odkazy
ISSN2533-350X (čeština) a 2570-7590 (němčina)
Webhttp://erzgebirgs-zeitung.de/ Oficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krušnohorské noviny jsou spolkové periodikum, které vycházelo v němčině pod názvem „Erzgebirgs-Zeitung“ od 15. května 1880.[1] Poslední číslo vyšlo v dubnu 1943. Noviny byly obnoveny v českém jazykovém provedení 15. května 2015, v němčině vyšly od roku 1943 poprvé 15. listopadu 2017. Titul je tradičně zaměřen na Krušnohoří a České středohoří.

Historie a profil novin a vydavatele[editovat | editovat zdroj]

Původní Krušnohorské noviny vydával Svaz krušnohorských spolků severozápadních Čech. Celkem vyšlo 64 ročníků. První čísla byla vydávána v Jirkově u Chomutova a vycházela čtvrtletně. Od roku 1888, kdy svaz již působil v Teplicích-Šanově, získaly noviny pod gescí předsedy svazu Reginalda Czermacka už výrazně rozšířený obsah a staly se měsíčníkem.

Krušnohorské spolky mají své kořeny v 70. letech 19. století. Na základě zkušeností s přínosy cestovního ruchu v Alpách a v německém pohoří Harc inicioval vznik horských spolků tehdejší prezident pražské „Centrální komise pro podporu živností v českém Krušnohoří“ rytíř Richard von Dotzauer. August Weymann, svého času školský ředitel pro okresy Most a Chomutov, se této myšlenky ujal a s pomocí zastupitelů města Jirkova dne 16. listopadu 1879 založil první „Krušnohorský spolek“ (Erzgebirgsverein) v Čechách. Od roku 1880 následoval vznik dalších: Kovářská (později spolek pro Kovářskou – Vejprty –  Měděnec), Jáchymov, Karlovy Vary, Kraslice a Chomutov. Jeden spolek po druhém později prohlásil Krušnohorské noviny za svůj spolkový časopis. Dlouhou dobu tvořily výše uvedené spolky jádro Svazu turistických spolků Krušnohoří a Českého středohoří (Verband der Touristenvereine des Erz- und Mittelgebirges), který byl ustaven 26. února 1882 v Karlových Varech. Jeho sídlem byly nejdříve Karlovy Vary, od roku 1883 Chomutov, od 22. listopadu 1885 Most-Litvínov a nakonec od 6. listopadu 1887 Teplice-Šanov.

Prvním šéfredaktorem časopisu byl Dr. Ambros Mayr, profesor chomutovského gymnázia, vynikající filolog a literární historik. Ten dal časopisu znamenitý koncept. V jednom z úvodníků říká mimo jiné: „Šlechetné jsou účely, kterým jsou listy určeny, jelikož se zasvěcují nejsvětějšímu ze všech citů – lásce k rodné zemi a k domovu, jejichž krása a pověst by se měla šířit, abychom nekráčeli naší domovinou jako cizinci.”

Jeden z nejvýznamnějších šéfredaktorů Krušnohorských novin byl Josef Brechensbauer – mimo jiné autor slavného průvodce po krušnohorské hřebenové stezce (Kammweg), který v této funkci působil od roku 1905 do roku 1920. Nesl těžký úkol vydávat a organizovat časopis v době I. světové války a v poválečném období. Po několik let mohly Krušnohorské noviny vycházet pouze v šesti slabých sešitech na nekvalitním papíru. Přesto byl tento časopis „v ubohém šatu“ pro mnoho synů, daleko ve střeleckých zákopech, dobrým poslem z domova.

Od 1. března 1925 přebírá redakci Krušnohorských novin Dr. Gustav Müller, profesor Obchodní akademie v Teplicích-Šanově. Zároveň převzal vedení teplického Horského spolku. Pod jeho rukama začaly Krušnohorské noviny vycházet opět dvanáctkrát ročně. Kromě toho vycházela k různým příležitostem výpravná zvláštní čísla jako např. Klínovec, Měděnec, Krupka, Klášterec nad Ohří, Dubí, Milešovka, Duchcov a Jirkov. Díky Dr. Gustavu Müllerovi se k dosavadním příznivcům Krušnohorských novin přidalo mnoho dalších. Časopis však nepřežil vyčerpání způsobené druhou světovou válkou, a tak v dubnu 1943 vyšel naposledy.

Více než šedesátileté vydávání Krušnohorských novin vytrvale sloužilo k podpoře vlastivědy, etnografie, péči o rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Neúnavně poukazovaly na krásu zdejší krajiny a osobitost Krušných hor a přilehlých krajin. Díky svazu spolků se Krušné hory otevřely turistům, od té doby jsou oblíbeným cílem přátel přírody z blízka i daleka. Historická série Krušnohorských novin z let 1880 – 1943, pečlivě opatrovaná regionálních v archivech a muzeích, patří k cenným zdrojům vlastivědných informací z oblasti Krušnohoří a Českého Středohoří pro badatele v oblasti historie a tradic severních Čech.

Korespondence vedoucího redaktora Josefa Brechensbauera z roku 1912

Vedení historické redakce[editovat | editovat zdroj]

Obnovené noviny[editovat | editovat zdroj]

Obnovené Krušnohorské noviny, které navazují na bývalé spolkové periodikum "Erzgebirgs-Zeitung“, začal vydávat Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří (vedení redakce: Petr Fišer, Miroslav Mertl, Jan Setvák)[9]. První obnovené vydání vyšlo dne 15. května 2015, u příležitosti 130. výročí zprovoznění moldavské dráhy (18. května 1885) a současně i k výročí 135 let od prvního vydání Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung). Od roku 2016 byly zaregistrovány jako periodikum (ISSN 2533-350X) vycházející dvakrát ročně.

Dnešní redakce pracuje od roku 2015 na Valdštejnském zámku v Litvínově.

V roce 2016 redakční radu posílili Hana Truncová, Mgr. Vlasta Mládková, PhDr. Jiří Wolf a Heinz Lohse, v roce 2020 Vojtěch Šafránek. Českojiřetínský spolek a Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle e.V. (Domovský historický spolek)[10] si předsevzaly, že společně oživí Krušnohorské noviny jako cenné historické dědictví a budou tak v tradiční podobě zachycovat historické poklady regionu jakož i významné události v Krušnohoří. Ve spolupráci obou spolků vyšly 15. listopadu 2017 (poprvé od roku 1943) Krušnohorské noviny – Erzgebirgs-Zeitung opět i v německojazyčném provedení (ISSN 2570-7590).

Členka redakce Hana Truncová (nar. 1924) je studentkou posledního šéfredaktora historické redakce Dr. Gustava Müllera, profesora Obchodní akademie v Teplicích-Šanově.

Výtvarníci[editovat | editovat zdroj]

Výtvarníkem grafiky původních Krušnohorských novin byl krušnohorský malíř Gustav Zindel, jehož obrazy lze zhlédnout v muzeích v Chomutově nebo Karlových Varech.

Současnou grafiku hlavičky Krušnohorských novin ztvárnila podle původního Zindelova motivu výtvarnice Petra Kofroňová-Wolfová, která se podílí mj. na grafice sborníků vydávaných Městským muzeem v Duchcově. Titulní stránka prvního obnoveného vydání obsahuje dále práce výtvarníků Jiřího Bešťáka (autora map českých tratí) či malíře Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, kteří patří k předním výtvarníkům známým v oblasti české známkové tvorby.

Záštita a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Obnoveným Krušnohorským novinám poskytl už v jejich počátku, v roce 2015, záštitu hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Krušnohorské noviny získaly prestižní cenu „Prix non pereant“ (Média na pomoc památkám), kterou každoročně společně udělují Syndikát novinářů České republiky a sdružení Pro Bohemia. Ocenění bylo získáno za I. místo v kategorii publicistika v roce 2018 a za II. místo ve stejné kategorii za rok 2019.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Krušnohorské noviny začaly vycházet před 140 lety. www.e-region.cz [online]. e-region.cz, 2020-03-09 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  2. Erzgebirgs-Zeitung. Leitmeritzer Zeitung [online]. 1880-04-28, s. 376. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  3. Erzgebirgs-Zeitung. Leitmeritzer Zeitung [online]. 1881-05-14, s. 434. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  4. Erzgebirgsverein. Teplitz-Schönauer Anzeiger [online]. 1883-12-01, s. 4. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  5. Local- und Provinzial-Revue; Ehrung. Teplitz-Schönauer Anzeiger [online]. 1889-11-13, s. 4. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  6. Erzgebirgs-Zeitung. Teplitz-Schönauer Anzeiger [online]. 1898-06-01, s. 5. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  7. Erzgebirg-Zeitung. Teplitz-Schönauer Anzeiger [online]. 1902-03-10, s. 4. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 
  8. Vereinsnachrichten - Nordböhmischer Gebirgsvereinverband. Teplitz-Schönauer Anzeiger [online]. 1905-03-27, s. 4. [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  9. Krušnohorské noviny / Erzgebirgs - Zeitung - KRUŠNOHOŘÍ [online]. regionalni-znacky.cz [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  10. HEYDEN, Christof. Nach 75 Jahren druckfrisch. erzgebirge.tv [online]. 2018-02-21 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  11. Krušnohorské noviny vysoce oceněny – Euroregion Krušnohoří [online]. euroreg.cz, 2018-04-21 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sagenbuch des Erzgebirges (Kniha pověstí Krušných hor)
  • Josef Brechensbauer: 1879–1929. Ein Gedenkblatt des Nordwestböhmischen Gebirgsvereins-Verbandes. In: Nordwestböhmischer Gebirgsvereins-Verband (Hrsg.): Erzgebirgs-Zeitung. Monatsschrift für Volkskunde und Heimatforschung, Wanderpflege und Fremdenverkehr. Sešit 6., ročník 50., Teplitz-Schönau, Červen 1929, strany 155–169.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]