Lom (okres Most)
| Lom | |
|---|---|
 Náměstí s kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Litvínov |
| Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′36″ s. š., 13°39′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 762 (2025)[1] |
| Rozloha | 16,80 km²[2] |
| Nadmořská výška | 294 m n. m. |
| PSČ | 435 11 |
| Počet domů | 969 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Republiky 13/5 Lom 435 11 Lom u Mostu 1 meu@mesto-lom.cz |
| Starosta | Vladimír Urban |
| Oficiální web | www |
 | |
  Lom | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567264 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lom (německy Bruch) je město v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v podhůří Krušných hor, podlouhlého půdorysu, dva kilometry východně od Litvínova. Dělí se katastrálně na část Lom u Mostu a Loučná u Lomu. Město má přibližně 3 800[1] obyvatel. Protéká zde Loučenský a Lomský potok.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města Lom je odvozen ze staročeského slova lom označujícího praskot, boj, porážku, ale také průlom ve skále. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Bruch (1341), de Lom (1344, 1354), de Lomu (1407), in Lomiech (1447) a Bruch (1787 a 1833).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341.
Historie obce byla dlouho úzce spjata s těžbou hnědého uhlí, jež bylo v oblasti dobýváno už v 17. století. Těžba postoupila tak daleko, že kvůli ní hrozil zánik města. Po roce 1989 bylo rozhodnuto o vymezení ochranného pilíře na jeho hranici a o postupném omezení a ukončení těžby uhlí v oblasti. Lom byl tak zachován ve svých historických hranicích.[5]
Lom (tehdy nazývaný Bruch) byl na přelomu 19. a 20. století spolu s Prahou jedním z center českého anarchismu, zejména mezi hornickou populací severních Čech.[6] Sloužil jako důležitý organizační uzel, místo konání anarchistických shromáždění, vydavatelské centrum radikální literatury a dějiště několika hornických stávek, zejména těch v letech 1896 a 1904. V roce 1899 v Lomu vznikl první z plánovaných kooperativních spolků, pekárna Pokrok.[7]
Stávka v roce 1896 začala živelně v reakci na špatné pracovní podmínky. Brzy se do jejího čela postavili anarchisté, zatímco sociální demokraté agitovali proti stávce a snažili se zabránit jejímu rozšíření. Tyto události upevnily protisociálnědemokraticé tendence v regionu. Stávka byla po dvou týdnech potlačena za použití vojska.[8] Stávka v létě 1904 začala kvůli připravovanému služebnímu řádu a zůčastnilo se jí asi 10 tisíc horníků. Na protestním táboře v Lomu mělo být až 20 tisíc lidí, dokud nebyl úředně přerušen za přítomnosti četnictva a vojska. Bylo zatčeno kolem 30 anarchistických horníků.[9]
V listopadu 1904 proběhla v Lomu ustavující schůze České federace všech odborů (ČFVO) a Lom byl zvolen za sídlo organizace.[10] ČFVO se během svého čtyřletého působení stala největší a nejvlivnější anarchistickou institucí za dosavadní historii hnutí.[11] V roce 1908 byla rozpuštěna.[12]
Lom sloužil jako základna pro vydavatelské družstvo Literární kroužek v Bruchu, které šířilo anarchistické teorie mezi hornickou komunitou. Karel Vohryzek vydal v Lomu mimo jiné publikace Abeceda anarchismu a O nové kooperaci, stejně jako díla zahraničních autorů, např. Errica Malatesty.[13] Během let v Lomu vycházely také významné anarchistické časopisy Horník (od roku 1900)[14] nebo Omladina (od 3. června 1903).[15]
V místním uhelném dole zemřelo 14. listopadu 1946 při výbuchu 52 horníků.[16] U zdi kostela Nejsvětějšího Srdce Páně bylo 10. května 1945 zavražděno nejméně 36 místních Němců.[17]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 8 806 obyvatel (z toho 4 469 mužů), z nichž bylo 6 018 Čechoslováků, 2 698 Němců, osm Židů, čtyři příslušníci jiné národnosti a 78 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání (4 658 obyvatel) a římští katolíci (3 908 obyvatel). Evangelíků bylo 160, třicet lidí se hlásilo k církvi československé, třicet k izraelské a dvacet k nezjišťovaným církvím.[18] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 190 obyvatel: 6 129 Čechoslováků, 2 984 Němců, osm Židů, tři příslušníky jiné národnosti a 66 cizinců. Počet lidí bez vyznání klesl na 4 623, zatímco římských katolíků přibylo (4 171 obyvatel). Dále ve městě bydlelo 27 židů, 201 evangelíků, 155 členů církve československé a třináct příslušníků nezjišťovaných církví.[19]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 793 | 913 | 1 855 | 7 654 | 8 841 | 8 806 | 9 190 | 5 507 | 4 765 | 3 771 | 3 218 | 2 504 | 2 641 | 2 787 | 2 744 |
| Domy | 124 | 142 | 212 | 388 | 454 | 459 | 651 | 721 | 768 | 610 | 605 | 619 | 678 | 728 | 805 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Loučná. | |||||||||||||||
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1876 patřil Lom jako osada obce k Mariánským Radčicím v okrese Teplice. Od letech 1876 je obcí v okrese Teplice (1876–1890), posléze v okrese Most (1900–1930), poté v okrese Litvínov (1950) a později opět v okrese Most.[23] V roce 1902 se stal městysem a v roce 1938 se stal městem.[24]
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003.[25]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dolním Lomem vede silnice první třídy č. 27 ve směru Most–Dubí a dvě železniční tratě:
- Železniční trať Teplice v Čechách – Litvínov se zastávkou Lom u Mostu (bývalé nádraží bylo zbouráno[26]). Nádraží leží v centru Dolního Lomu, je z něj poměrně časté spojení na Litvínov a Teplice.
- Železniční trať Most – Moldava v Krušných horách, tzv. Moldavská horská dráha, se zastávkou Lom u Mostu zastávka jeden kilometr severovýchodně.
Do města také zajíždí místní autobusová doprava provozovaná Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova. Ta obsluhuje především Horní Lom a Loučnou prostřednictvím frekventované linky Janov–Loučná–Osek.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Přírodní památka Lomské údolí
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Hendrych, politik, poúnorový poslanec za KSČ
- Květoslav Innemann, politik, poúnorový poslanec za KSČ
- Bernard Scheinpflug, pedagog a historik
- Karel Duda, diplomat, velvyslanec v USA a Velké Británii
- Jiřina Fikejzová, textařka
- Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a redaktorka
- Josef Alois Náhlovský, komik
- František Janda, sochař
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lom u Mostu, Bruch, s. 657, 659.
- ↑ Historie - Oficiální stránky města Lom. www.mesto-lom.cz [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁN, Václav. Český anarchismus na přelomu století. Od 90. let 19. století do propuknutí Velké války. Vydání první. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, Neklid, 2024. 422 s. ISBN 978-80-908807-9-5, ISBN 978-80-7658-098-5. Dále jen Štěpán (2024).
- ↑ Štěpán (2024), s. 102.
- ↑ Štěpán (2024), s. 78–79.
- ↑ Štěpán (2024), s. 164–165.
- ↑ Štěpán (2024), s. 166.
- ↑ Štěpán (2024), s. 148.
- ↑ Štěpán (2024), s. 284.
- ↑ Štěpán (2024), s. 103.
- ↑ Štěpán (2024), s. 117.
- ↑ Štěpán (2024), s. 193.
- ↑ MENDLOVÁ, Zuzana. Výbuch pohřbil v dole přes padesát horníků, od katastrofy uplynulo 75 let. iDNES.cz [online]. 2021-11-14 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 48 Lom, s. 275.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 301.
- ↑ Historie [online]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Lom [online]. 2003-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ GORDÍKOVÁ, Monika. Vysloužilé nádraží v Lomu u Mostu padlo, nahradí ho zastávka [online]. iDNES.cz, 2017-07-18 [cit. 2018-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Lom ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Lom na Facebooku
- Lom v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
