Klíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klíny
Budova obecního úřadu (vpravo vpředu)
Budova obecního úřadu (vpravo vpředu)
Znak obce KlínyVlajka obce Klíny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0425 567191
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitvínov
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel159 (2021)[1]
Rozloha18,43 km²
Nadmořská výška812 m n. m.
PSČ436 01
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduKlíny 61
43601 Litvínov 1
starosta@kliny.eu
StarostkaMgr. Zděnka Němečková
Oficiální web: mesta.obce.cz/kliny/
Klíny na mapě
Klíny
Klíny
Další údaje
Kód obce567191
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klíny (německy Göhren) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se ve východní části Krušných hor v nadmořské výšce 700–812 metrů. Rozkládá se podél silnice 271 vedoucí z Litvínova k hraničnímu přechodu Mníšek. Západně nad obcí se vypíná Mračný vrch (852 m) a východně vedou strmé svahy do Šumného dolu. Při silnici se pod Klíny nacházejí jeho místní části Rašov a Sedlo. Klíny jsou střediskem zimních sportů. Mají autobusové spojení s Českým Jiřetínem a Litvínovem. Jejich katastrální rozloha činí 1843 ha. Žije zde 159[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se podle zakládací listiny měla jmenovat Hora Svatého Václava, ale na základě její polohy brzy převládlo lidové označení Gêren pocházející ze středněhornoněmeckého výrazu gêre (klín). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Gery (1355), Gerij (1355), „in monte S. Wenczeslai“ (1355), Geren (1357), Geru (1360), monte S. Wenceslai (1360), Mons S. Wenceslai (1362ú, Gerna (1364), Gern (1538), „na Klynach“ a též Gheru (1585), Khern (1591), Gern (1618), Gern a Göhrn (1787) a Göhre (1833).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355, kdy Slavek z Rýzmburka jmenoval ke klínském kostelu sv. Antonína kněze. Založení obce nejspíše souvisí s důlním podnikáním v Krušných horách ve 14. století. Páni z Rýzmburka drželi Klíny až do konce 14. století. V roce 1398 prodal Boreš (IX.) mladší míšeňskému markrabímu Vilémovi I. hrad Rýzmburk, klášter v Oseku a město Duchcov. Součástí tohoto zboží pravděpodobně byly i Klíny. V roce 1459 se majetek vrátil české koruně.

Město Duchcov získal v roce 1527 Děpolt z Lobkovic na Bílině. Jeho syn Václav v roce 1538 získal panství Duchcov včetně Klínů. Posléze se Kíny staly součástí panství mosteckého hradu. V roce 1585 hrad i s panstvím koupil Ladislav Popel z Lobkovic a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku 1618 jako příslušenství tvrze v Horním Litvínově, jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic (1592–1621). Jeho syn František Josef zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka Polyxena Marie z Talmberka. Ta se v roce 1642 provdala za Maxmiliána hraběte z Valdštejna. Po její smrti v roce 1651 veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov.

Po třicetileté válce byla zastavena těžba a obyvatelstvo nalézalo obživu jako dřevorubci nebo při výrobě dřevěného uhlí. V létě 1680 postihla obec morová epidemie. Klíny byly součástí valdštejnského panství Duchcov-Horní Litvínov až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se stala samostatnou obcí v okrese Most. V roce 1870 byla dokončena stavba nového kostela sv. Antonína Paduánského. Stavba od počátku trpěla spodní vodou a byla zhruba o 100 let později zbořena.[3]

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, takže došlo v obci k velkému úbytku obyvatel, neboť nově příchozí tento pokles nevyrovnali.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsou Klíny především rekreační obcí. V létě slouží jako středisko turistických tras a cyklistických stezek. V zimě je využívána Krušnohorská lyžařská magistrála a přilehlý lyžařský areál. Mnoho zdejších domů je využíváno k individuální rekreaci. Na Mračném vrchu byly postaveny dvě větrné elektrárny.[4] Do severovýchodní části katastru obce zasahuje obora Fláje. V obci působí při Ekofarmě Centrum pro ekologickou výchovu Klíny o.s., které již několik let rozvijí program Zapomenutá Krušnohorská řemesla pro laickou i odbornou veřejnost.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Klíny[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 334 298 272 271 256 232 255 51 105 91 87 57 49 81
Domy 53 57 57 58 58 58 57 50 39 27 31 32 35 40
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Rašov a Sedlo.

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Klíny získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 20 ze dne 29. května 2007.[7]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě na zeleném návrší se třemi volnými stříbrnými klíny vedle sebe černé hrábě provázené dvěma přivrácenými černými plamennými křídly se zlatým perizoniem.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 5:3. V žerďové polovině bílého pruhu černé hrábě provázené dvěma černými přivrácenými plamennými křídly se žlutým perizoniem. Pod nimi v zeleném pruhu tři bílé rovnoramenné trojúhelníky – klíny hrotem dolů, široké osminu a vysoké čtvrtinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Klíny, Göhren, s. 245. 
  3. 13811#obsah kostel sv. Antonína Paduánského v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  4. Přehled větrných elektráren k 31. 12. 2007. www.eru.cz [online]. [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-23. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  7. Obecní znak a vlajka

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]