Louka u Litvínova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Louka u Litvínova
Střed obce (vpravo obecní úřad a kaple)
Střed obce (vpravo obecní úřad a kaple)
Znak obce Louka u LitvínovaVlajka obce Louka u Litvínova
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0425 567272
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitvínov
Okres (LAU 1)Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel689 (2021)[1]
Rozloha2,68 km²
Katastrální územíLouka u Litvínova
Nadmořská výška287 m n. m.
PSČ435 33
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSokolovská 127
43533 Louka u Litvínova
obec@loukaulitvinova.cz
StarostaRoman Dub
Oficiální web: www.loukaulitvinova.cz
Louka u Litvínova na mapě
Louka u Litvínova
Louka u Litvínova
Další údaje
Kód obce567272
Kód části obce87211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louka u Litvínova (německy Wiesa) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji, ležící asi 1,5 km jihovýchodně od města Litvínov na březích Radčického potoka. Rozkládá se převážně podél silnice z Litvínova do Mariánských Radčic, která se v obci nazývá Sokolovská ulice. Žije zde 689[1] obyvatel a stojí asi 150 domů.

Zdejší nádraží je železniční uzel, kde se kříží železniční trať Oldřichov u Duchcova – Litvínov a méně frekventovaná trať Most–Moldava.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Wise (1386), dy Wese (1398), Wesin (1436),[2] Lauka (1548), „v ves Laucze“ (1618),[3] Wiza (1654),[2] Wiese (1787, 1833), Wiesa (1833), Louka a Wiese (1854) nebo Louka u Litvínova (1957).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Louce pochází z roku 1289, kdy zdejší majitel statku Thymo de Ryhsin (neboli z Rýzmburka) daroval cisterciáckému klášteru v Oseku půl marky stříbra ze vsi Louka. V roce 1386 potvrdil král Václav IV. Borešovi z Rýzmburka, že koupil od Kašpara z Ertmansdorfu a Nikla Kuchmistra vesnice Louku a Janov. V roce 1398 prodali Borešovi synové hrad Rýzmburk i se vším příslušenstvím míšeňskému markraběti Wilhelmovi. Louku dostal v léno Petr z Gablonce. Roku 1412 byl majitelem vsi Jiří Krines z Rotenhofu. Na přelomu 15. a 16. století patřila Louka Kaplířům ze Sulevic. Roku 1523 postoupil Jan Kaplíř ze Sulevic statek Děpoltovi z Lobkovic. V následujících letech došlo k vytvoření panství spojením statků Duchcova a Horního Litvínova. Roku 1639 zemřel bezdětný František Josef Lobkovic. Jeho vdova Marie Polyxena z Talmberka se v roce 1642 provdala za Maxmiliána z Valdštejna, jemuž přinesla věnem panství Duchov-Horní Litvínov. Louka pak náležela k tomuto panství až do roku 1848. V roce 1850 se stala sice samostatnou obcí, ale zanedlouho se stala osadou Horního Litvínova. Jako samostatná obec byla opět od roku 1897.

Původním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství. V obci se nacházel statek, v její severní části u rybníka mlýn, který však zmizel beze stopy již v raném novověku. Rozvoj obce od konce 19. století určovalo dolování uhlí. V roce 1889 zakoupil Úvěrní ústav z Drážďan na louckém katastru pozemky k dolování a důl Pluto byl otevřen dne 31. července 1891. S tímto průmyslovým rozvojem vznikla potřeba rozšíření železnice, takže staré nádraží na trati Duchcov–Podmokly z roku 1877 bylo zrušeno a na nově vybudované dráze Praha–Moldava (Pražsko-duchcovská dráha) bylo dne 20. května 1894 otevřeno nové nádraží.

S rozvojem průmyslu přibývalo i obyvatel, především českých horníků z vnitrozemí a měnila se tak i národnostní skladba. Vznikly české spolky: v roce 1896 odbor Národní jednoty severočeské, v roce 1897 Sokol. Ve školním roce 1913/14 byla v Louce v domě čp. 107 otevřena i česká škola, prozatím jako soukromá. V roce 1919 se stala veřejnou obecnou školou. Německá škola působila v Louce od roku 1854 jako pobočka a od roku 1870 jako obecná škola v čp. 14. Do zřízení školy navštěvovaly děti klášterní školu v Mariánských Radčicích. Nová budova školy byla postavena v roce 1893. V letech 1930–1931 byla postavena budova pro českou školu. Ve stejných letech byla v obci vybudována i kanalizace.

Během hospodářské krize ve 30. letech se v obci výrazně zvýšila nezaměstnanost. Za druhé světové války byl zabaven majetek českých podniků a veřejných korporací. Česká škola byla zrušena a její budovu využíval místní oddíl SA.

V roce 1947 došlo ke spojení obcí Horní Litvínov, Dolní Litvínov, Chudeřín, Šumná a Louka v nové město Litvínov. Louka jako samostatná obec zanikla a nesla označení Litvínov IV. V následujících letech se ale opět osamostatnila.[4] Dne 3. září 1981 došlo v blízkém dolu Pluto II k výbuchu, který spolu s následným požárem zabil 65 horníků a dalších 28 zranil.[5][6] Obci při rozšiřování těžby uhlí hrozilo, že bude v roce 1992 srovnána se zemí. Naštěstí ji tento osud nepostihl, neboť po roce 1989 došlo k útlumu těžby a stanovení tzv. územních limitů.

Původní kostel a hřbitov byly zničeny za husitských válek. V obci se dnes nachází kaple svatého Antonína Paduánského, která byla vystavěna místními rolníky až v roce 1834. Renovována byla v roce 1935 a naposledy v devadesátých letech 20. století.

V obci působí základní škola s prvním stupněm a mateřská škola. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce staré německé školy, kde vzniklo osm bytů. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, který sídlí v domě čp. 45.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Louka u Litvínova[7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 357 393 535 1 970 2 056 1 970 2 105 1 525 1 552 1 303 1 013 648 762 681
Domy 56 64 68 112 118 120 162 168 177 179 175 148 138 156

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Louka u Litvínova získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 25 ze dne 9. listopadu 2007.[9]

Znak[editovat | editovat zdroj]

V modrozeleně sníženě děleném štítě nahoře šest vějířovitě vyrůstajících zlatých obilných klasů, dva vnitřní s listem, vše přeloženo vyrůstající přirozenou lilií, dole sedm (4, 3) stříbrných květů se zlatými středy.

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý a modrý v poměru 1:1:4. V modrém pruhu dva žluté vlající klíny, šikmý a kosmý, a vlající bílý klín. Všechny s vrcholem na středu vlajícího okraje bílého pruhu. Základny klínů dělí vlající okraj listu v poměru 2:1:2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Seznam ulic[editovat | editovat zdroj]

  • Greinerova
  • Husova
  • Na Lukách
  • Nádražní
  • Pluto I.
  • K Coubaláku
  • Ruských zajatců
  • Sokolovská
  • Ševčíkova
  • U Rybníka
  • Zelená

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Louka, s. 232. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Louka, s. 672. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 292.
  5. https://www.zdarbuh.cz/dulni-nestesti/37-vyroci-tragicke-udalosti-na-dole-pluto-ii-v-louce-u-litvinova/
  6. https://www.zdarbuh.cz/dulni-nestesti/katastrofa-na-dole-pluto-ii-39-1981/6/
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 
  9. Obecní znak a vlajka

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]