Dolní Litvínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Litvínov
Tramvaj v Dolním Litvínově
Tramvaj v Dolním Litvínově
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 58 (2011)
Domů 6
Lokalita
PSČ 436 91
Obec Litvínov
Okres Most
Katastrální území Dolní Litvínov (5,15 km²)
Zeměpisné souřadnice
Dolní Litvínov
Dolní Litvínov
Další údaje
Kód části obce 86134
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Litvínov (německy Niederleutensdorf) je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji, která dnes tvoří místní část města Litvínova. Ves měla podlouhlý tvar, neboť se rozkládala podél Bílého potoka a na jihu zástavba plynule splývala s osadou Lipětín. Severní část Dolního Litvínova ležela zhruba 1,5 km jižním směrem od centra tehdejšího Horního Litvínova. Rozlišení na samostatný Dolní a Horní Litvínov existovalo až do roku 1947, kdy došlo ke spojení několika obcí a vytvoření dnešního města Litvínov. Dolní Litvínov byl zbořen z důvodu rozšiřování těžby hnědého uhlí v letech 19571959.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352. Zemanský statek, který byl manstvím hradu Rýzmburka, vlastnili v roce 1398 Petr a Hanuš Grossové. V tomto roce prodal Boreš z Rýzmburka hrad i s dalším majetkem míšeňskému markraběti, pravděpodobně spolu s ním i Dolní Litvínov. V roce 1459 se poprvé odlišují vsi Horní a Dolní Litvínov, kdy byl hrad Rýzmburk a další majetek připojen od míšeňských markrabat zpět k Českému království. V témže roce král Jiří z Poděbrad udělil oba Litvínovy v léno neznámé osobě. V Dolním Litvínově existovala tvrz, která byla naposledy zmiňována v roce 1618. Pravděpodobně za třicetileté války zanikla a není známo, kde stála.

V roce 1515 je jako majitel zmiňován Dolního Litvínova rod Šénů ze Šénu, jehož poslední člen Kryštof zemřel v roce 1572. V roce 1580 byl majitelem vsi Mikuláš Hýzrle z Chodů. Krátce na to osadu získali Lobkovicové a připojili ji ke statku Dolní Jiřetín a v roce 1608 pak spolu s Horním Litvínovem začlenili do panství Duchcov. V roce 1642 získali toto panství Valdštejnové a vytvořili z něj panství Horní Litvínov – Duchcov. Ves Dolní Litvínov patřila do valdštejnského panství až do správní reformy v roce 1848. Po roce 1850 se Dolní Litvínov stal samostatnou obcí, ke které byly připojeny osady Lipětín a Záluží. To se osamostatnilo v roce 1862.

V obci byl hospodářský dvůr, ovčín, výrobna potaše, myslivna, dva mlýny a papírna. Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělství. Teprve v poslední třetině se do popředí začal dostávat průmysl, když v nedalekém Záluží či Louce byly otevřeny hnědouhelné doly. Od roku 1901 přes obec procházela tramvajová trať z Mostu do Horního Litvínova a Janova.

V roce 1941 byly Dolní Litvínov s Lipětínem připojeny k Hornímu Litvínovu. Po druhé světové válce se sice stal Dolní Litvínov opět samostatným, ale již v roce 1947 byl s Lipětínem znovu připojen a vzniklo město Litvínov. Dolní Litvínov byl zbořen spolu s Lipětínem a nedalekým Růžodolem v letech 1957–1959. V současnosti se v prostoru bývalé obce nachází Růžodolská výsypka, na které probíhá lesnická rekultivace.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[1][2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 582 588 1 181 2 528 2 647 2 761 2 632 1 888 . . . . 9 58
Domy 91 91 112 156 176 182 219 242 . . . . 1 4
Tabulka obsahuje údaje Lipětína. Data z let 1961–1991 jsou zahrnuta v údajích Horního Litvínova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 17

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]