Ústecký kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ústecký kraj
Labe u Lovosic
Labe u Lovosic
Sídlo: Ústí nad Labem

zeměpisné souřadnice: 50° 31′ 48″ s. š., 13° 50′ 24″ v. d.
Hejtman: Oldřich Bubeníček (KSČM)
Rozloha: 5 335 km²
Počet obyvatel: 828 026[1]
Hustota zalidnění: 155 obyvatel/km²
Nejvyšší bod: svah hory Klínovec (1225 m n. m.)
Historické země: Čechy
Počet okresů: 7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 16
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 30
ISO 3166-2: CZ-US
CZ-NUTS: CZ042
RZ: U
Oficiální web krajského úřadu
Pozice na mapě
Ústecký kraj – poloha v rámci ČR
OpenStreetMap: mapová data

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech, ve východní části Severočeského kraje. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Od 10. století zde stojí mnohé hrady, které byly opěrnými body moci v přemyslovských Čechách. Litoměřická kapitula byla založena již roku 1057, v jejích listinách lze nalézt vůbec nejstarší zápisy psané česky. Důležité šlechtické rody byly Berkové z Dubé, Vartemberkové, Hrabšicové a Zajícové z Házmburka. Od počátku 13. století vznikala síť královských měst Žatec, Kadaň, Louny, Most, Ústí nad Labem a Litoměřice. Posledně jmenované se postupně staly nejdůležitějším městem v severních Čechách.

Kolem poloviny 18. století byl rozvoj značně omezen opakovanými válkami s Pruskem o rakouské dědictví. Po zrušení nevolnictví a roboty došlo k velkému rozmachu průmyslu.

Převážná část obyvatelstva byla německá, proto bylo území kraje před druhou světovou válkou odtrženo od Československa a připojeno k Německu. Po válce bylo naopak německé obyvatelstvo odsunuto a území osídleno Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Cikány (převážně Romy a Lovary). V 60.-80. letech docházelo k rozsáhlému a systematickému poškozování krajinného rázu oblastí kraje, které bylo způsobeno především důlní činností. Těžbě uhlí ustoupilo také mnoho obcí se svou mnohasetletou historií, včetně starého královského města Mostu. Po společenských změnách v roce 1989 dochází v první polovině 90. let nejen k útlumu těžby hnědého uhlí, ale také celého sektoru těžkého průmyslu.

Zřízení kraje a změny hranic[editovat | editovat zdroj]

Ústecký kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Převedení části historického území obce Valeč, nyní ležícího ve vojenském újezdu Hradiště, z Karlovarského do Ústeckého kraje (k obci Podbořanský Rohozec) se setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem obce Valeč, hejtman Josef Novotný pak požádal ministra obrany o přehodnocení záměru a své argumenty předložil i Generálnímu štábu Armády ČR.[2] V srpnu 2012 byl opět zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecký území o 7 hektarech se 3 osadami (Bukovina, Střelnice a Ořkov) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k Podbořanům. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.[3] Podbořanský tajemník a znalec historie Martin Gutzer uvedl, že v roce 1953 byla Karlovarskému kraji přidělena část katastru Podbořanského Rohozce a tedy se mu vrací 500 ha, které mu předtím patřily, a navíc Bukovina má rodinné i ekonomické vazby na Podbořansko.[4]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší bod kraje se nachází ve 1225 m n. m. na jihovýchodním svahu hory Klínovec, jejíž vrchol o nadmořské výšce 1244 m n. m. se již nachází na území Karlovarského kraje.[5] Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští české území, je naopak nejnižším bodem republiky (113 m n. m.).[5]

Většinu území kraje odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v kraji jsou Ohře a Ploučnice.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Členění kraje na okresy

Území kraje je vymezeno územími okresů Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Louny, Most a Chomutov. Celé toto území je součástí Severočeského kraje.

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a území krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Rumburk, Varnsdorf, Kadaň, Lovosice, Roudnice nad Labem, Bílina, Litvínov, Žatec, Podbořany.

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Děčín (DC) 132 718 908,58 146 52
Chomutov (CV) 125 758 935,30 134 44
Litoměřice (LT) 119 250 1 032,16 116 105
Louny (LN) 86 782 1 117,65 78 70
Most (MO) 114 795 467,16 246 26
Teplice (TP) 128 464 469,27 274 34
Ústí nad Labem (UL) 120 259 404,44 297 23

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Největší obce kraje (2012)[editovat | editovat zdroj]

obec okres obyvatel
Ústí nad Labem Ústí nad Labem &0000000000094258.00000094 258
Most Most &0000000000067058.00000067 058
Teplice Teplice &0000000000050384.00000050 384
Děčín Děčín &0000000000050311.00000050 311
Chomutov Chomutov &0000000000049540.00000049 540
Litvínov Most &0000000000025776.00000025 776
Litoměřice Litoměřice &0000000000024338.00000024 338
Jirkov Chomutov &0000000000020349.00000020 349
Žatec Louny &0000000000019267.00000019 267
Louny Louny &0000000000018627.00000018 627
Kadaň Chomutov &0000000000018062.00000018 062
Bílina Teplice &0000000000015835.00000015 835
Varnsdorf Děčín &0000000000015802.00000015 802
Klášterec nad Ohří Chomutov &0000000000015094.00000015 094
Krupka Teplice &0000000000013578.00000013 578
Roudnice nad Labem Litoměřice &0000000000013057.00000013 057
Rumburk Děčín &Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>.Chyba ve výrazu: Očekáváno číslo<includeonly></includeonly>14 951
Štětí Litoměřice &0000000000009168.0000009 168
Lovosice Litoměřice &0000000000008785.0000008 785
Duchcov Teplice &0000000000008685.0000008 685
Dubí Teplice &0000000000008072.0000008 072
Podbořany Louny &0000000000006335.0000006 335
Šluknov Děčín &0000000000005625.0000005 625
Česká Kamenice Děčín &0000000000005557.0000005 557
Jílové Děčín &0000000000005172.0000005 172
Postoloprty Louny &0000000000005065.0000005 065
Osek Teplice &0000000000004911.0000004 911
Meziboří Most &0000000000004824.0000004 824

Školství[editovat | editovat zdroj]

V souladu s potřebami restrukturalizace výroby a služeb v důsledku útlumu hornictví vyvstala potřeba rekvalifikace obyvatel. Svou úlohu v jejím naplnění mají odborná učiliště, odborné střední školy a vysoké školy (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, fakulta Českého vysokého učení technického v Děčíně a nově otevřená Vysoká škola finančně-správní v Mostě, Vysoká škola ekonomie a managementu v Ústí nad Labem), které na území kraje působí.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství kraje je specifické pro různé oblasti kraje, což je dáno tím, že se v kraji nachází několik velice odlišných krajinných typů. Od oblastí nížinných, kde se daří zemědělství (Litoměřicko, Lounsko), přes oblasti průmyslové (pánevní oblast) po oblasti hornaté (Krušné hory, České středohoří, Doupovské hory). Obecně se však Ústecky kraj mezi kraji České republiky vyznačuje výraznou orientací hospodářství na oblasti těžkého průmyslu. Na území podkrušnohorské pánevní oblasti se nacházejí vydatná ložiska hnědého uhlí (Chomutovsko-mostecká hnědouhelná pánev), jehož zdejší zásoby tvoří a v nejbližších desetiletích pravděpodobně budou tvořit nejvýznamnější energetický (a v budoucnu zřejmě také surovinový) zdroj České republiky. V této souvislosti došlo v této oblasti k velkému rozvoji v dobývání a chemického a energetického zpracování uhlí. V blízkosti uhelných povrchových dolů se nacházejí největší české uhelné elektrárny (Prunéřov, Tušimice, Ledvice a Počerady).

Významně je zastoupen průmysl chemický. V Záluží u Mostu (dnešní Litvínov) se nachází největší česká rafinérie ropy (120 tis. barelů ropy denně), na jejichž produkty navazuje chemický průmysl zpracovatelský (výroba polymerů, amoniaku, vodíku, kyslíku, motorových paliv, topných olejů apod.). Přímo v krajském městě Ústí nad Labem je významný chemický průmysl (výroba epoxidových pryskyřic, chloru, hydroxidu sodného, vodíku, barviv, umělých drahokamů aj.) a průmysl potravinářský (výroba pracích a čisticích prostředků, zubních past, kosmetiky, jedlých tuků a olejů a motorové bionafty). V Lovosicích je významná výroba umělých hnojiv a viskózových vláken.

Cementárna Čížkovice

V neposlední řadě též papírenský průmysl (Štětí), dále průmysl stavebních hmot (cementárna Čížkovice), průmysl zpracování železných kovů (Chomutov) a mědi (Povrly), průmysl textilní (Varnsdorf) a keramický (Teplice). V regionu je též zastoupeno vinařství (Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky) a pivovarnictví (Litoměřice, Žatec, Velké Březno). Žatecko je charakteristické pěstováním chmele. V posledním desetiletí dochází přeorientování na lehká odvětví průmyslu v nově budovaných příměstských průmyslových zónách (Žatec, Lovosice, Ústí nad Labem, Teplice …). I přes velký počet pracovních příležitostí ve výše jmenovaných oblastech hospodářství, patří Ústecko (zvláště okresy Most, Chomutov a Teplice) k oblastem s nejvyšším počtem nezaměstnaných nejen v rámci kraje, ale také v rámci celé země. V oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (okres Most) je nezaměstnaný každý pátý práceschopný člověk [1].

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Akcesibilita železničních uzlů Ústeckého kraje

Labe je důležitou tepnou lodní dopravy, která spojuje vnitrozemské Česko se Severním mořem. Podél něj vede důležitý železniční tah z Prahy do Drážďan a o něco dále od řeky vede mezinárodní silnice i budoucí dálnice D8 spojující tyto dvě města. Železniční síť kraje vykazuje vysokou konektivitu a akcesibilitu, vysoce koncentrované osídlení v pánevní oblasti umožňuje koncentrovat osobní dopravu do méně dopravních spojů. V roce 2012 zde začnou jezdit moderní jednotky z Děčína do Kadaně a z Ústí nad Labem do Litvínova.Hlavní železniční tah, IV. železniční koridor, prochází Ústím nad Labem a pokračuje do Německa. Po druhé straně Labe vede železniční trať z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem a představuje především důležitou tepnu pro nákladní vlaky. Autobusová doprava prošla v roce 2006 závažnou krizí, která souvisela s dominantním postavením jednoho dopravce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1.1.2012, Český statistický úřad
  2. Kraj střeží hranice. Nedá je, Karlovarský deník, 13. 4. 2012
  3. Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského, ČT24, 15. 8. 2012
  4. Jan Vnouček: Karlovaráci se brání Rohorci, Ohře media, přesné datum neuvedeno (16. 8. 2012 se článek zobrazuje s datací „před čtyřmi měsíci“), v přehledu datováno 29. 4. 2012
  5. a b ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie Ústeckého kraje. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2000. 151 s. ISBN 80-7044-320-0. S. 10.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie Ústeckého kraje. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2000. 151 s. ISBN 80-7044-320-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]