Lom Bílina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lom Bílina
Lom Bílina, pohled na jámu z léta 2017
Lom Bílina, pohled na jámu z léta 2017
Poloha
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lom Bílina je jednou z těžebních lokalit společnosti Severočeské doly a.s. Leží na hranicích okresu Most a Teplice. V blízkosti lomu se nachází města Bílina, Duchcov a Ledvice, dále pak vesnice Braňany a zaniklá vesnice Libkovice. K dolu Bílina patří též několik rozsáhlých hospodářských objektů a pozemků. Ty jsou soustředěny především mimo prostory samotného dolu. V bílinské Důlní ulici nalezneme například velkou čerpací stanici především pro doplňování PHM do vozidel SD. Mimo jiné je zde také velký hlavní sklad, kde se soustředí všechny různé materiály a nová i vysloužilá mechanizace, potřebná pro chod dolů a správu majetku SD.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní lom nesl jméno Velkodůl Maxim Gorkij. Otvírka byla provedena severozápadně od města Bílina. Lom postupně přetěžil důl Aloise Jiráska a pokračuje směrem k Mariánským Radčicím.

Uhlí[editovat | editovat zdroj]

Uhlí se zde dobývá z třetihorní hnědouhelné sloje vzniklé z původního rašelinného močálu.[1] Těží se zde především nízkosirnaté energetické uhlí. Roční těžba je 8–9 mil. tun uhlí při odklizu nadložních zemin 50 mil. m³. Veškeré vytěžené uhlí v závislosti na jeho kvalitě je upraveno tříděním, drcením a rozdružováním v úpravně uhlí Ledvice na obchodní uhelné produkty tříděného uhlí, prachového uhlí a palivových směsí s určením pro široké spektrum odběratelů v průmyslu, energetice, teplárenství a pro komunální spotřebu.[2] Většinu vytěženého uhlí používá jako palivo elektrárna Ledvice

Limity na lomu Bílina

Výsypkové hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Se zahájením těžby na lomu Bílina byla založena vnější výsypka Pokrok u města Duchcov a výsypka Radovesice. Většina vytěžené skrývky je zakládána na vnitřní výsypku.

Důsledky těžby[editovat | editovat zdroj]

V průběhu těžby byl přerušen tok Radčického, Lomského a Loučenského potoka, původní přítoky Bíliny. Toky jsou svedeny přeložkou do Loučenského potoka a zbytek je zachycen v nádrži na hraně lomu a přečerpáván mimo těžební prostor. V předpolí lomu bylo provedeno množství drenáží a úprav, které chrání těžbu před přívaly vody. Také byla v průběhu těžby přeložena silnice II/256, která vedla přes Jenišův Újezd a Libkovice, dnes vede přes Mariánské Radčice.

Korekce limitů a budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Původní limity těžby byly nastaveny v roce 1991 a zasahovaly na vzdálenost 250 metrů od obce Braňany. V roce 2008 byl schválen plán dobývání na lomu Bílina do roku 2030, který zahrnoval korekci, která umožnila na žádost obce posunutí o zhruba 400 metrů dále. Společnost zde přišla o 31,8 milionu tun uhlí a získala stejné množství poblíž bývalých Libkovic. Také se vyjednala ochrana proti prašnosti z těžby v podobě dvou nových lesoparků u Mariánských Radčic.[3]

O postupném útlumu těžby nebo prolomení stanovených limitů se jednalo v roce 2015. Vláda v říjnu rozhodla o prolomení limitů v lomu Bílina, zatímco v lomu ČSA zůstaly limity zachovány. Roli hrálo to, že pokračování těžby na Bílině nevyžaduje bourání žadných obytných částí a vlastnictví lomu polostátním ČEZem. Prolomením bude možné získat asi 100 milionů tun uhlí, které bude určeno přednostně do tepláren.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Severočeské doly a.s.. www.sdas.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  2. Severočeské doly, Doly Bílina a.s. [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné online. 
  3. Vláda schválila úpravu těžebních limitů pro Severočeské doly
  4. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/limity-na-lomu-bilina-se-prolomi-u-csa-dal-plati-rozhodla-vl/r~ef5630aa764511e594170025900fea04/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]