Elektrárna Ledvice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrárna Ledvice
elektrárna Ledvice v roce 2013
elektrárna Ledvice v roce 2013
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Chudeřice, Ledvice
Začátek výstavby 1966
Dokončení 1969, nový blok 2017
Vlastník ČEZ
Tepelná elektrárna
Palivo hnědé uhlí
Generátory
Generátory v provozu bloky č. 4 a 6
Elektrická energie
Celkový výkon 770 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrárna Ledvice je tepelná elektrárna společnosti ČEZ nacházející se mezi městy Ledvice a Bílina. Elektrárna se kromě výroby elektrické energie zabývá výrobou tepla, které dodává především do Bíliny a Teplic.

V roce 2018 byla na vrcholu kotelny nového bloku elektrárny otevřena ve 144 metrech nová vyhlídka, která je nejvyšší rozhlednou v Česku. Pojme maximálně 40 lidí za den.[1]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zobrazuje všech šest bloků elektrárny. Zahrnuje jejich výkon a data kdy byl zprovozněn či ukončen jejich provoz.

Blok Instalovaný výkon (MW) Uvedení do provozu Odsíření Odstavení z provozu
1. 200 1966–1968 1998
2. 110 1966–1968 1996 2013
3. 110 1966–1968 1996 2015
4. 110 1966–1968 1996
5. 110 1966–1968 1994
6. 660 2017

Historie[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna byla vybudována v letech 19661969 a její celkový výkon byl 640 MW. Elektrárna byla po výstavbě tvořena celkem pěti bloky. Dne 1. února 1994 byl ukončen provoz 5. bloku a dne 31. prosince 1998 provoz 1. bloku. Zbývající tři bloky prošly rozsáhlými úpravami, jejichž cílem bylo snížit dopad výroby elektřiny na životní prostředí. Blok 2. byl odstaven v roce 2013 a blok 3. v roce 2015.

V provozu tak k roku 2019 zůstává blok č. 4 o výkonu 110 MW a nový blok č. 6 (nazývaný také jako „Nový zdroj") o výkonu 660 MW, který byl spuštěn v roce 2017. Celkový výkon elektrárny je tedy 770 MW.

Pohled na elektrárnu z Milešovky (2010). V pozadí hnědouhelný povrchový důl Bílina (Severočeské doly), za ním město Lom a ještě dále město Litvínov.

Nový nadkritický blok[editovat | editovat zdroj]

Od října 2009 byl ve výstavbě nový blok o výkonu 660 MW.[2] Nový blok NZ ELE 660 MW vyrostl na místě bývalé administrativní budovy. Kotelna je vysoká 145 metrů a jedná se tedy o nejvyšší stavbu na území ČR. Na boku kotelny jsou dvě výtahové a obslužné věže (severní + jižní). Na vrcholu severní věže je zřízena prosklená vyhlídka pro exkurze. Jedná se o první nadkritický (teplota páry přes 600 °C) a vysoce účinný blok v ČR tak i ve střední Evropě, dodavatelem je konsorcium ALSTOM Power, s. r. o. (gene­rálním dodavatelem díla je ŠKODA PRAHA Invest). Nový zdroj splňuje požadavky BAT (Best Available Techniques - nejlepší dostupné technologie) a jeho účinnost je až 42,5 % díky čemuž se podařilo snížit emise o 20 % oproti běžným uhelným elektrárnám.[3] Průtlačný kotel je práškový; kolem něj se v kotelně se nachází 8 kruhově uspořádaných ventilátorových mlýnů, v nichž je mleto uhlí na uhelný mour.[4] Původní termín spuštění bloku na konci roku 2012 byl kvůli zpožděním dodávek a technickým závadám několikrát posunut, naposledy na třetí čtvrtletí roku 2015.[5][6] Zdroj dán do plného provozu v listopadu roku 2017.[1] Cena elektrárny přesáhla 30 mld Kč.

Zpoždění a problémy s ocelí[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v Německu se objevily problémy s ocelí použitou na membránové stěny kotle. Je zde použita prakticky neodzkoušená ocel T24, která má lépe snášet vysoké teploty a tlaky v nadkritickém bloku. Stejná ocel je použita na stavbě 17 bloků v Německu, Belgii, Nizozemsku a v Česku. Při použití v Německu na stavbě Duisburg-Walsum se objevily netěsnosti až 3000 svarů a opravy oddálily start bloku o půl roku. Stejné nebo podobné problémy řeší evropské koncerny na stavbách nadkritických bloků v elektrárnách Wilhelmshaven, Moorburg, Karlsruhe a Boxberg.[7] Objednavatel stavby ČEZ začal po dodavateli technologií (Alstom) vymáhat odškodné. Ztráty způsobené zpožděním se vyčíslují na 2 miliardy korun, přesně tolik měl vydělat prodej elektrické energie v letech 2012–2015. [8][9][10]

Zásobování uhlím[editovat | editovat zdroj]

V elektrárně Ledvice dochází ke spalování hnědého uhlí, které je z dolů Bílina dopravováno do zásobníků paliva jednotlivých kotlů nebo na manipulační skládku. V roce 2005 byla celková spotřeba uhlí 3 bloků v provozu (B2, B3, B4) 1 637 000 tun, po odstavení starých bloků a zprovoznění nového zdroje by spotřeba uhlí měla být kolem 3,6 milionů tun za rok.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TELEVIZE, Česká. Nejvyšší rozhledna v Česku se otevřela v ledvické elektrárně. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-04-22]. (česky) 
  2. SES Tlmače.sk - info o zakázce
  3. Efektivita, emise a parametry
  4. V Elektrárně Ledvice vyroste novodobá Cheopsova pyramida
  5. oEnergetice.cz: Nový blok elektrárny Ledvice? Až na podzim 2015
  6. Obsáhlý dokument Škoda Praha Invest k výstavbě. www.spinvest.cz [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-30. 
  7. Nekvalitní ocel zpožďuje stavby nových elektráren
  8. ČEZ vymáhá za zpoždění Ledvic odškodné od Alstomu
  9. Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě - podrobná problematika projektů v souvislosti použitím oceli T24
  10. Materiáloví specialisté řešili možné příčiny poruch materiálu T24 u nadkritických kotlů v Evropě (1)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]