Důl Austria III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Důl Austria III
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Jiné názvy Důl Freiheit I – Cyril – Svoboda I
Typ díla Hlubinný důl
Těžba Hnědé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Ústí nad Labem
Revír Severočeský hnědouhelný revír
Provozní údaje
Vlastník Hnědouhelná společnost Austria v Teplicích, následně Hnědouhelné těžařstvo Freiheit, spol. s.r.o., Chabařovice
Období těžby 1867 – 1931
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Austria III byl hnědouhelný hlubinný důl v okrese Ústí nad Labem v Severočeském hnědouhelném revíru.[1]

Historie dolu[editovat | editovat zdroj]

V 60 letech 18. století byl vyhlouben největší důl v dnes již zaniklé obci Zalužany, který nesl název Austria. Během jeho existence došlo k výměně několika vlastníků a došlo i na změnu jmen. Vlastníci dolů byly: akciová společnost Perutz & Cons, následně Drážďanská uhelná společnost, Hnědouhelná společnost Austria v Teplicích a Hnědouhelné těžařstvo Freiheit, s. r. o., Chabařovice.[2] Vznik dolu Austria I se datuje k roku 1862. V roce 1885 byl důl Austria I přejmenován na důl Austria II, roku 1983 došlo ke sloučení se sousední jámou a doly byly označeny společným názvem Austria III. Následující přejmenování se událo v roce 1901, nový název byl Austria IV.[3] Důl se nacházel na katastru obce Zalužany. Byl to důl plynující. Těžba hnědouhelné sloje byla prováděna tzv. podrubáváním.[1] V roce 1931 byl důl uzavřen.[1]

Těžba hlubinných hnědouhelných dolů v oblasti Chabřovice skončila po útlumu v 60. letech 20. století, kdy se začalo prosazovat povrchové dobývání. V roce 1977 začala těžební činnost v lomu Chabařovice. Z lomu bylo vytěženo 61 miliónu tun hnědého uhlí. Po roce 1991 dochází k postupnému útlumu a likvidaci a v roce 1997 skončila těžba, zpracování a odbyt uhlí v Chabařovicích. Od roku 1950 byla obec Zalužany postupně likvidována důlní těžbou. Na původním místě lomu vzniklo vodní jezero Milada.[4]

Havárie roku 1917[editovat | editovat zdroj]

Způsob těžby podrubáváním měl za následek, že často docházelo ke styku nadložních stařin s kyslíkem, který vnikal do volných prostorů a vzniku samovznícení uhlí v těchto nadložních stařinách. Během válečného období 1. světové války došlo 21. prosince 1917 k propadnutí zapařeného uhlí do prostorů důlního díla. Do vzniklé kaverny (volný prostor), kde se nacházelo místo vzniku záparu, začal proudit kyslík a následkem toho došlo k otevřenému požáru.[1]

Na místě mimořádné událostí se v té chvíli nacházelo 27 horníků. Důlní požár nebylo možné hasit přímým zásahem, z důvodu nefunkčnosti požárního rozvodu v dole. Požární zplodiny s vysokým obsahem oxidu uhelnatého (CO) začaly ohrožovat horníky v dole. Z počtu 27 se jen čtyřem podařilo útěkem k výdušné jámě zachránit. Zbývajících 23 horníků bylo otráveno oxidem uhelnatým.[3]

Důl byl po havárii do roku 1918 uzavřen. Po roce 1918 došlo k jeho znovu obnovení pod novým názvem „Freiheit I“ a následně „Svoboda I“, těžba pokračovala až do roku 1931, kdy byla těžba na dole definitivně ukončena.[1]

Příčina havárie[editovat | editovat zdroj]

Jako příčina havárie se uvádí zanedbání a špatná likvidace vzniklého endogenního požáru. Během válečného období docházelo k častému rabování dolů z důvodů neodborného rozhodnutí vojenského dozoru na úkor báňských doporučení, tomu se nevyhnul ani důl Austria.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 163. 
  2. SOCHOTSKÝ. Kostelík přání a nadějí [online]. Chabařovice: 11.4.1998 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  3. a b MĚCHÝŘ, JAN. Černé milióny. Ústí nad Labem: Edice Sever, 1987. 336 s. Dostupné online. OCLC 315681324 S. 316. 
  4. P, Palivový kombinát Ústí, s. Chabařovice. Palivový kombinát Ústí, s. p. [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8
  • MĚCHÝŘ,Jan;MATĚJČEK,Jiří. Černé milióny .Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství. 1987. 336 s.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]