Lom ČSA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korečkové rypadlo v lomu

Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA) je hnědouhelný povrchový lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 ha. I přes velkou rozlohu jezera bylo mělké a obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení z důvodů požadavku důlní těžby a také ze zdravotních důvodů (vlhké prostředí, močály atd.). Postupným vysoušením se krajina nejdřív přeměnila v zemědělskou (jak dokazuje mapa z let 1836-1852).


Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany
Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany

Postup těžby[editovat | editovat zdroj]

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 km.

Využití uhlí[editovat | editovat zdroj]

Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Limity na lomu ČSA

Důsledky těžby[editovat | editovat zdroj]

V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajinyKomořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov – Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílinaželeznice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky KundratickýVesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. ŠramnickýČernický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[2]

Zaniklé obce a osady na území lomu[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy půdy[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou PecíHorním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Těžba je zde omezena územními ekologickými limity těžby vzniklé usnesením vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg.

Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s 2000 obyvateli a jeho osada Černice. Po ukončení těžby by zde mělo místo zbytkové jámy vzniknou rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 ha, objemu vody cca 274 mil.m3 a dobou napouštění 15-17 let. [3]

Oblast těžby uhlí
Vrstva hnědého uhlí před těžbou

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02, [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné online.  
  2. Velkolom ČSA v SHR (3)
  3. http://slon.diamo.cz/hpvt/2011/_Zahlaz/Z%2007.pdf SANACE A REKULTIVACE LOMU ČSA

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]