Lom ČSA
| Lom ČSA | |
|---|---|
 Korečkové rypadlo v lomu | |
| Souřadnice | 50°32′30″ s. š., 13°31′38″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA, před r. 1958 důl F. D. Roosevelt, před r. 1947 důl Hedvika)[1] je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[2] Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.[3] V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.[5]
Část zásob uhlí ve svazích lomu se do dubna 2020 těžila hlubinným způsobem stěnováním[6] s vypouštěním nadstropu a chodbicováním. Na těžbě se podíleli zejména horníci společnosti Důl Kohinoor a.s. (dceřiná společnost Sev.en Energy AG) z Dolu Centrum uzavřeného v roce 2016.[7] Hlubinný důl pod závěrnými svahy velkolomu ČSA byl tak poslední hlubinný (podzemní) hnědouhelný důl v revíru i v celém Česku.[8]
V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců. O ukončení těžby zatím nebylo rozhodnuto, těžba může být v budoucnu částečně obnovena.[4]
Postup těžby
[editovat | editovat zdroj].jpg)
První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.
Využití uhlí
[editovat | editovat zdroj]Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.
Důsledky těžby
[editovat | editovat zdroj]V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajiny i Komořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13 z Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílina a železnice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky Kundratický a Vesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. Šramnický a Černický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[9]
Zaniklé obce a osady na území lomu
[editovat | editovat zdroj]- Albrechtice
- Jezeří
- Dřínov, zrušen hlubinný důl Maršál Koněv
- Kundratice
- Podhůří
- Ervěnice
- Komořany
Sesuvy půdy
[editovat | editovat zdroj]
V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou Pecí a Horním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky Jezeřského arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.
Budoucnost
[editovat | editovat zdroj]Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V roce 2015 bylo rozhodnutí o stanovených limitech potvrzeno a v roce 2021 rozhodnuto o ukončení těžby bez prolomení limitů kolem roku 2024[10]. V roce 2023 bylo ukončení těžby odhadnuto na přelom let 2025 a 2026[11].
V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.
Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.[12]
V areálu či jeho blízkosti má být postaveno několik velkých fotovoltaických elektráren, v budoucnu by některé panely mohly plavat na hladině rekultivačního jezera.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Velkolom ČSA v SHR (2) [online]. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02 [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27.
- ↑ TOMÁŠ, Nový. Hnědé uhlí z ČSA je nenahraditelné, říká ředitelka Výzkumného ústavu. Parlamentní listy [online]. 2015-06-11 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Severní energetická přerušuje těžbu na lomu ČSA, propustí na 500 lidí. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
- ↑ PAPEŠ, Václav. Historická geografie Komořanského jezera. Olomouc, 2008 [cit. 2018-02-23]. 58 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jindřich Schulz. Dostupné online.
- ↑ Na Armádě začali se stěnováním. iUhli.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ BACHORÍK, Jan. V lomu ČSA na Mostecku skončí přes 200 horníků. Další uplatnění mají těžaři pro zhruba pětinu z nich. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-22 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Končí hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. iUhli.cz [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Velkolom ČSA v SHR (3). Zdař bůh.cz. 2013-07-08. Dostupné online.
- ↑ Lom ČSA se dočká zatopení. Vznikne zde jezero, skleníky i solární park. E15.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Jezero plánované po dotěžení lomu ČSA na Mostecku se nebude muset dopouštět - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ KOUNOVSKÝ, Pavel; JAROŠOVÁ, Ingrid. Sanace a rekultivace Lomu ČSA [online]. Litvínovská uhelná [cit. 2018-02-23]. Dostupné online.
- ↑ TRAMBA, David. Tykač v klubu solárníků. Sev.en ještě letos postaví dvě velké fotovoltaiky na Mostecku. Ekonomický deník. 2024-02-27. Dostupné online [cit. 2024-05-09].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lom ČSA na Wikimedia Commons - Severočeská energetická – Zrušení těžebních limitů je veřejným zájmem
