Lom ČSA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hnědouhelném povrchovém dole v okrese Most. O dalších dolech nesoucích název „ČSA“ pojednává článek Důl ČSA (rozcestník).
Lom ČSA
Korečkové rypadlo v lomu
Korečkové rypadlo v lomu
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrstva hnědého uhlí před těžbou

Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA, před r. 1958 důl F. D. Roosevelt, před r. 1947 důl Hedvika[1]) je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[2] Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.[4]

Část zásob uhlí ve svazích lomu se do dubna 2020 těžila hlubinným způsobem stěnováním[5] s vypouštěním nadstropu a chodbicováním. Na těžbě se podíleli zejména horníci společnosti Důl Kohinoor a.s. (dceřiná společnost Sev.en Energy AG) z Dolu Centrum uzavřeného v roce 2016.[6]. Hlubinný důl pod závěrnými svahy velkolomu ČSA byl tak poslední hlubinný (podzemní) hnědouhelný důl v revíru i v celém Česku[7].


Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany
Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany

Postup těžby[editovat | editovat zdroj]

Limity na lomu ČSA

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.

Využití uhlí[editovat | editovat zdroj]

Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Důsledky těžby[editovat | editovat zdroj]

V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajinyKomořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílinaželeznice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky KundratickýVesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. ŠramnickýČernický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[8]

Zaniklé obce a osady na území lomu[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy půdy[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou
Oblast těžby uhlí

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou PecíHorním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021.[zdroj?!] V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.

Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Velkolom ČSA v SHR (2) [online]. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  2. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02 [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  3. TOMÁŠ, Nový. Hnědé uhlí z ČSA je nenahraditelné, říká ředitelka Výzkumného ústavu. Parlamentní listy [online]. 2015-06-11 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  4. PAPEŠ, Václav. Historická geografie Komořanského jezera. Olomouc, 2008 [cit. 2018-02-23]. 58 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jindřich Schulz. Dostupné online.
  5. Na Armádě začali se stěnováním. iUhli.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  6. BACHORÍK, Jan. V lomu ČSA na Mostecku skončí přes 200 horníků. Další uplatnění mají těžaři pro zhruba pětinu z nich. Český rozhlas [online]. 2020-04-22 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  7. Končí hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. iUhli.cz [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  8. Velkolom ČSA v SHR (3). Zdař bůh.cz. 1013-07-08. Dostupné online. 
  9. KOUNOVSKÝ, Pavel; JAROŠOVÁ, Ingrid. Sanace a rekultivace Lomu ČSA [online]. Litvínovská uhelná [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]