Kundratice (Vysoká Pec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kundratice
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 270 m
Lokalita
Obec Vysoká Pec
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kundratice u Chomutova (4,597 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kundratice
Kundratice
Zaniklé obce.cz 40
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kundratice (německy Kunnersdorf) jsou zaniklá vesnice, která ležela přibližně 6 km severovýchodně od města Jirkovaokrese Chomutov. Její nadmořská výška byla 270 m a její katastr měří 460 ha. Obec se rozkládala podél okresní silnice z Chomutova do Mostu, která ji rozdělovala na severní a jižní část. Souběžně s touto silnicí protékal obcí potok. Původně zde byla také železniční stanice. Železnice vedla v horní třetině vsi směrem k Jezeří. Byla zde pošta, kino a škola, do které chodily také děti z Vysoké PecePodhůří. K obci patřila také vesnička Boudy. Směrem k horám začínal přírodní anglický park, který se rozkládal až k zámku Jezeří. Vlivem rozsáhlé důlní činnosti došlo k postupnému zániku obce. Obec se s blížící těžbou vylidňovala a její zbylí obyvatelé byli vystěhováni zejména na sídliště Březenecká v Chomutově. Kundratice zanikly pro důlní činnost 30. června 1974.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen ze jména Kundrát ve významu ves lidí Kundrátových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunersdorf (1383), Kaymerszdorff (1542), Khynerstorff (1549), Khunnerstoff (1555), khunnersdorff (1561) nebo Kunnersdorf (1846).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 16. století tu působila kamenečná huť, která byla součástí společného provozu s hutí v nedalekých Černicích. Jako palivo se v obou hutích používalo místo dřeva uhlí z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím. V huti vybavené čtveřicí pecí se částečně zpracovávaly kamenečné břidlice z proplástků místní uhelné sloje a částečně suroviny z Černic. Podnik byl v provozu ještě v polovině 18. století. Od poloviny do 70. let 19. století u Kundratic existoval hnědouhelný důl Jan podnikatele F. Peithnera. Přes propojení s dolem Karel u Podhůří nepřekonal období hospodářské krize a zanikl.[2]

V sobotu 30. června 2012 proběhlo na koupališti ve Vysoké Peci První setkání žáků a učitelů Základní školy v Kundraticích. Akce se zúčastnilo mnoho bývalých žáků a také několik učitelů.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1414 obyvatel (z toho 701 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 1268 Němců a 22 cizinců. Kromě 134 lidí bez vyznání, 35 evangelíků a jednoho příslušníka neuvedených církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1760 obyvatel: 213 Čechoslováků, 1519 Němců a 28 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale dva lidé se hlásili k církvi československé, 49 k evangelickým církvím a 277 jich bylo bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 508 529 582 888 1 371 1 414 1 760 1 358 1 385 1 115
Domy 86 96 104 128 163 175 249 293 279 266

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 1182 hlasů v Kundraticích získaly 788 hlasů Sudetoněmecká strana, 117 hlasů Německá sociální demokracie, 196 Komunistická strana Československa a 81 hlasů jiné české strany.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici stály kostel Jména Panny Marie z 80. let 19. století a na návsi kaple z let 1914–1915.[8] U rybníčku nedaleko železniční trati stávala kundratická tvrz postavená na konci čtrnáctého století. Až do likvidace vesnice se z ní dochovalo okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 443–444. 
  2. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 68, 114, 120. 
  3. RAK, Petr. Mlčenliví svědkové minulosti: Kundratice. Fragmenty z historie zničené podkrušnohorské vsi (337) XI. Škola po roce 1945. Nástup [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  4. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  5. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  6. Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 460, 461. 
  7. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076. 
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Kundratice, s. 502. 
  9. Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. Kapitola Tvrze na břehu jezera, s. 101–107. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]