Kundratice (Vysoká Pec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kundratice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vysoká Pec
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Kundratice u Chomutova (4,597 km²)
Nadmořská výška 270 m n. m.
Kundratice
Kundratice
Další údaje
Zaniklé obce.cz 40
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kundratice (německy Kunnersdorf) jsou zaniklá vesnice, která ležela přibližně 6 km severovýchodně od města Jirkovaokrese Chomutov. Její nadmořská výška byla 270 m a její katastr měří 460 ha. Obec se rozkládala podél okresní silnice z Chomutova do Mostu, která ji rozdělovala na severní a jižní část. Souběžně s touto silnicí protékal obcí potok. Původně zde byla také železniční stanice. Železnice vedla v horní třetině vsi směrem k Jezeří. Byla zde pošta, kino a škola, do které chodily také děti z Vysoké PecePodhůří. K obci patřila také vesnička Boudy. Směrem k horám začínal přírodní anglický park, který se rozkládal až k zámku Jezeří. Vlivem rozsáhlé důlní činnosti došlo k postupnému zániku obce. Obec se s blížící těžbou vylidňovala a její zbylí obyvatelé byli vystěhováni zejména na sídliště Březenecká v Chomutově. Kundratice zanikly pro důlní činnost 30. června 1974.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen ze jména Kundrát ve významu ves lidí Kundrátových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunersdorf (1383), Kaymerszdorff (1542), Khynerstorff (1549), Khunnerstoff (1555), khunnersdorff (1561) nebo Kunnersdorf (1846).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 16. století tu působila kamenečná huť, která byla součástí společného provozu s hutí v nedalekých Černicích. Jako palivo se v obou hutích používalo místo dřeva uhlí z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím. V huti vybavené čtveřicí pecí se částečně zpracovávaly kamenečné břidlice z proplástků místní uhelné sloje a částečně suroviny z Černic. Podnik byl v provozu ještě v polovině 18. století. Od poloviny do 70. let 19. století u Kundratic existoval hnědouhelný důl Jan podnikatele F. Peithnera. Přes propojení s dolem Karel u Podhůří nepřekonal období hospodářské krize a zanikl.[2]

V sobotu 30. června 2012 proběhlo na koupališti ve Vysoké Peci První setkání žáků a učitelů Základní školy v Kundraticích. Akce se zúčastnilo mnoho bývalých žáků a také několik učitelů.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1414 obyvatel (z toho 701 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 1268 Němců a 22 cizinců. Kromě 134 lidí bez vyznání, 35 evangelíků a jednoho příslušníka neuvedených církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1760 obyvatel: 213 Čechoslováků, 1519 Němců a 28 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale dva lidé se hlásili k církvi československé, 49 k evangelickým církvím a 277 jich bylo bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 508 529 582 888 1 371 1 414 1 760 1 358 1 385 1 115
Domy 86 96 104 128 163 175 249 293 279 266

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 1182 hlasů v Kundraticích získaly 788 hlasů Sudetoněmecká strana, 117 hlasů Německá sociální demokracie, 196 Komunistická strana Československa a 81 hlasů jiné české strany.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici stály kostel Jména Panny Marie z 80. let 19. století a na návsi kaple z let 1914–1915.[8] U rybníčku nedaleko železniční trati stávala kundratická tvrz postavená na konci čtrnáctého století. Až do likvidace vesnice se z ní dochovalo okrouhlé tvrziště obklopené vodním příkopem.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 443–444. 
  2. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 68, 114, 120. 
  3. RAK, Petr. Mlčenliví svědkové minulosti: Kundratice. Fragmenty z historie zničené podkrušnohorské vsi (337) XI. Škola po roce 1945. Nástup [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  4. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  5. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  6. Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 460, 461. 
  7. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076. 
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Kundratice, s. 502. 
  9. Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. Kapitola Tvrze na břehu jezera, s. 101–107. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]