Vysoká Pec (okres Chomutov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoká Pec
Budova obecního úřadu
Budova obecního úřadu
Znak obce Vysoká PecVlajka obce Vysoká Pec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0422 563501
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Chomutov (CZ0422)
Obec s rozšířenou působností Chomutov
Pověřená obec Jirkov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 19,57 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 058 (2019)[1]
Nadmořská výška 336 m n. m.
PSČ 431 59
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 3
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Julia Fučíka 46
431 59 Vysoká Pec
Starosta Milan Čapek
Oficiální web: www.vysokapec.cz
Email: vysokapec@seznam.cz
Vysoká Pec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vysoká Pec
Vysoká Pec
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoká Pec (německy Hohenofen) se nachází v okrese Chomutov, kraj Ústecký. V obci žije přibližně 1 100[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice byl odvozen od zdejší železárny. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Hohen Ofen (1787) nebo Hohenofen (1846).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1693.[3]

Ve vesnici měla stát vysoká pec, jejíž existenci se však nepodařilo doložit. U Hamerního rybníka však stál hamr. Ve padesátých letech 19. století byl mezi Vysokou Pecí a Podhůřím otevřen hnědouhelný důl Karel se štolou Natálie. Později byla na jeho dolovém poli otevřena nová těžná šachta se strojním pohonem. Pracovalo zde dvacet až třicet horníků, kteří denně vytěžili až dvacet tun uhlí, které se dodávalo do textilních továren v JirkověČerveném Hrádku. Koncem padesátých let 19. století byl důl těžce poškozen průvalem vody.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 586 obyvatel (z toho 280 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 553 Němců a 22 cizinců. S výjimkou 35 evangelíků a osmnácti lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 714 obyvatel: 38 Čechoslováků, 649 Němců a 27 cizinců. Kromě římskokatolické většiny se jich 28 hlásilo k evangelickým církvím a 55 lidí bylo bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Vysoká Pec[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 384 350 391 525 578 586 714 474 464 614 586 362 609 762
Domy 49 47 49 64 62 66 95 114 209 164 169 140 219 259
Tabulka v letech 1961 a 1970 zahrnuje domy Drmal a v roce 1970 i jejich počet obyvatel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Vysoké Pece vede silnice třetí třídy č. 0135, která odbočuje ze silnice I/13 a místní komunikace z Drmal.[8] V Jirkovské ulici se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov vzdálené 3,5–4 kilometry. Ve vesnici končí modře značená turistická trasa z Jirkova a začíná žlutě značená turistická trasa k zámku Jezeří. Podél jihovýchodního okraje je značená cyklotrasa č. 3106 v úseku od Jezeří do Vrskmaně. Poblíž vodní nádrže Újezd se na ni napojuje cyklotrasa č. 3107 do Mostu.[9]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vysoká Pec se člení na tři místní části ležící na pěti katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V centru vesnice stojí třípatrová těžní věž bývalého dolu Karel. Věž je součástí budovy čp. 46, která slouží jako sídlo obecního úřadu.[10]
  • památný strom Žeberská lípa

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 331. 
  3. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 382, 383. 
  4. BÍLEK, Jaroslav; [[Ladislav Jangl|JANGL, Ladislav]]; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 57, 114, 181. 
  5. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  8. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  9. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  10. Těžní věž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]