Podhůří (Vysoká Pec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podhůří
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 310 m
Lokalita
Obec Vysoká Pec
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Podhůří u Vysoké Pece (6.01 km²)
Zeměpisné souřadnice
Podhůří
Podhůří
Další údaje
Kód ZSJ 188107
Zaniklé obce.cz 68
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podhůří (do roku 1950 Šimperk,[1] německy Schimberg) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála v nadmořské výšce 307 m n. m.[2] asi půl kilometru severovýchodně od Vysoké Pece, ke které jako místní část patřila. Zůstalo po ní katastrální území Podhůří u Vysoké Pece s rozlohou 6,01 km².[3] V souvislosti s těžbou hnědého uhlílomu ČSA bylo Podhůří v osmdesátých letech dvacátého století vysídleno a v roce 1990 zaniklo.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní německý název vesnice, který prošel složitějším jazykovým vývojem, zněl Schönberg (krásná hora). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Schumburgk (1542), Ssombergk (1549), Ssonbergk (1555 a 1561), Schönbrieg (1594), Schömberg (1596), Ssönburgk (1654), Schimberg (1713) a Schimberg nebo Schimburg (1846).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na vrchu Jedlová bylo v blízkosti ložisek železných rud objeveno a prozkoumáno třináct polozemnic knovízské kultury. Kromě nich byly na lokalitě nalezeny také keramické střepy z devátého století.[6] Podél východní strany sídliště vede kamenný val široký 150 cm. Lokalita je považována za hradiště štítarské kultury nebo výšinné sídliště. Je však také možné, že val je pozůstatkem středověké vesnice nebo představuje pouhou haldu navršeného kamene.[7]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1542.[2]

Severozápadně od vesnice byl malý důl, kde se těžila železnorudná žíla a ruda se zpracovávala ve Vysoké Peci. V roce 1786 je zmiňován také kamenečný důl, ve kterém bylo získáno několik set centnýřů suroviny. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století byl mezi Vysokou Pecí a Podhůřím otevřen hnědouhelný důl Karel se štolou Natálie.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 339 obyvatel (z toho 165 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 330 Němců a pět cizinců. Kromě čtyř evangelíků, pěti židů a dvou lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 357 obyvatel: dva Čechoslováky, 352 Němců a tři cizince. S výjimkou pěti evangelíků a devatenácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 219 240 231 245 387 339 357 185 151 140
Domy 34 41 46 49 64 60 60 54 . 40
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vysoká Pec.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici stávala pozdně barokní kaple z osmnáctého století se sanktusovou vížkou. K této kapli byla v následujícím století přistavěna obdélná novogotická loď.[11] Zanikla spolu s vesnicí.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  2. a b c Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Podhůří u Vysoké Pece [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 282. 
  6. SMRŽ, Zdeněk. Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 4–9. 
  7. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Podhůří, s. 242–243. 
  8. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 49, 86, 114, 181. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  11. Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vysoká Pec, s. 296. 
  12. Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]