Nové Sedlo nad Bílinou
| Nové Sedlo nad Bílinou | |
 Výklenková kaple Panny Marie přesunutá z Nového Sedla do Března | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Charakter sídla | zaniklá vesnice |
| Počet obyvatel | 0 |
| Domů | 0 |
| Nadmořská výška | 257 m |
| Lokalita | |
| Obec | Vrskmaň |
| Okres | Chomutov |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Nové Sedlo nad Bílinou (4,43 km²) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′35″ s. š., 13°30′7″ v. d. |
  Nové Sedlo nad Bílinou | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 61 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a částem obce.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nové Sedlo nad Bílinou (německy Neudorf a. d. Biela) je zaniklá obec v okrese Chomutov. Vesnice stála v nadmořské výšce 257 m n. m.[1] asi 4 km východně od Jirkova. Zanikla v roce 1975 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Jan Šverma.[2] V době zániku bylo Nové Sedlo samostatnou obcí. Její katastrální území Nové Sedlo nad Bílinou s rozlohou 4,43 km² bylo připojeno k obci Vrskmaň.[3]
Obsah
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova selo, které znamenalo dvorec, bydliště nebo role. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: decan. Belyn.: Nova villa (1352), de Noweho Sedla (1392), Nuwindorff (1402), in Noua sella (1407), in Nowa sella (1410), na Nowem sedle (1428), v Novém sedle (1491), na Nowem Sedle (1577), Nowe Sedlo (1608), Neudorf a Neundorf (1787) a Novosedly a Neundorf (1854).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[1]
Ve druhé polovině 18. století se u vesnice vytěžilo několik set centnýřů kamence. V polovině 19. století zde vznikl také lobkovický hnědouhelný důl Ferdinand. Se čtyřmi horníky překonal jako jediný v okolí hospodářskou krizi a uzavřen byl až v 80. letech 19. století.[5]
Katastrální území bylo po roce 1970 připojeno k Vrskmani a samotná vesnice úředně zanikla 25. července 1975.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1400 obyvatel (z toho 706 mužů), z nichž bylo 437 Čechoslováků, 951 Němců a dvanáct cizinců. Kromě třinácti evangelíků a 269 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1674 obyvatel: 507 Čechoslováků, 1154 Němců a třináct cizinců. S výjimkou 29 evangelíků, osmi příslušníků církve československé a 545 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 490 | 506 | 675 | 1 004 | 1 367 | 1 400 | 1 674 | 1 130 | 1 003 | 72 |
| Domy | 84 | 85 | 93 | 111 | 134 | 141 | 201 | 214 | 197 | 18 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnější stavbou ve vesnici býval barokně upravený kostel svatého Petra a Pavla s románským půlkruhovým ústupkovým portálem. Edikulová kaple Panny Marie Klatovské z roku 1713[9] byla přesunuta z Nového Sedla do Března k jižní zdi kostela svatého Petra a Pavla.[10] Poblíž kostela stál pískovcový barokní mariánský sloup z roku 1709 se sochou Immaculaty a reliéfem svatého Marka na soklu. K drobným památkám patřila také barokní socha svatého Jana Nepomuckého ze druhé poloviny osmnáctého století a železný kříž na kamenném soklu s bočními volutami, nápisem a letepočtem 1723.[9] Smírčí kříž byl přesunut do Údlic ke kostelu Povýšení svatého Kříže.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 462, 463.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Nové Sedlo nad Bílinou [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 30, 32.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 86, 120.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. S. 14.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nové Sedlo nad Bílinou, s. 500.
- ↑ Krajinné dědictví Března u Chomutova. Březno: Obec Březno Dostupné online. Cedule zastavení naučné stezky ve Stranné.
- ↑ Smírčí kříž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Sedlo nad Bílinou ve Wikimedia Commons - Nové Sedlo nad Bílinou na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945
