Kostel svatého Petra a Pavla (Březno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Petra a Pavla
v Březně

Kostel sv. Petra a Pavla v Březně
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Březno
Zeměpisné souřadnice
Kostel sv. Petra a Pavlav Březně
Kostel sv. Petra a Pavla
v Březně
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Chomutov
Status filiální kostel (dříve farní kostel farnosti Březno u Chomutova)
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Architekti Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební sloh baroko
Výstavba 17391763
Specifikace
Délka 25 m
Šířka 20 m
Odkazy
Kód památky 14292/5-470 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Poutní kostel svatého Petra a Pavla v Březně je monumentálně působící barokní sakrální stavbou vystavěnou podle plánů K.I. Dienzenhofera. Základní kámen stavby byl položen 13. května 1739. Stavbu brzdily mnohé technické problémy jako nedostatečně únosné písečné podloží, které si vynutilo zaberanění dřevěných pilotů do hloubky, údajně odpovídající výšce kostela bez věží a také války poloviny 18. století. Navíc se na stavbu nedostávalo peněz. Kostel byl dostavěn v roce 1763 Janem Kryštofem Koschem za pomoci březenského mistra P. Eisenbergera. Věže pocházejí z let 17641765.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na hlavní oltáři barokního chrámu je ve skleněné skříni umístěna gotická socha Panny Marie z doby kolem roku 1450. Tato dřevěná socha byla nalezena v letech 16321637 při kopání studny. Na několika místech má červené skvrny jako od krve. Nejdříve pro i byla vybudována malá kaple, kterou nechal roku 1671 hrabě Martinic strhnout a postavit pak novou větší kapli se třemi oltáři. Protože však ani ta nestačila pro stále vzrůstající počet poutníků, bylo rozhodnuto vybudovat barokní kostel a původní kaple byla pak stržena.[2]

Až do josefínských dob bylo Březno cílem četných poutníků, ale po zákazu poutí během reforem návštěvnost podstatně upadla, takže pak přicházelo vždy jen několik procesí z nejbližšího okolí na svátek Nanebevzetí Panny Marie.[3][4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Petra a Pavla v Březně při opravě v roce 2010

Jedná se o dokonale symetrickou barokní centrální stavbu o půdorysu řeckého kříže (přibližně 25 × 20 m). Kostel má ústřední čtvercový prostor a apsidy na hlavní ose. Na diagonálách chrámové lodi se nacházejí čtyři osmiboké kaple. Zevně je stavba zhruba čtyřboká. Má dvě věže téhož půdorysu s vysokými báněmi a konvexní rizalit v západním průčelí. Nad ústředním prostorem je monumentální placková klenba s freskovou výzdobou od Franze Müllera z roku 1750.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Zařízení kostela je jednotné, oltáře a další dřevořezby jsou od K. L. Waitzmanna z období kolem roku 1760. Kostel má hlavní oltář a boční oltáře. Ve výklencích se nacházejí sochy a také zpovědnice jsou opatřeny sochami sv. Františka z Assisi, sv. Petra, sv. Floriána, sv. Prokopa, sv. Eustacha a biblickým králem (Davidem). Sochy jsou také na kazatelně. Varhany jsou opatřeny bohatou rokokovou ornamentikou z díly J. I. Schmidta z Lokte. Byly postaveny v roce 1758. Na hlavním oltáři[1] je pozdně gotická socha milostné Madony.[2] Lavice pocházejí z období kolem roku 1770, dvě zpovědice se datují do druhé poloviny 18. století.[1] Zachoval se jediný zvon pocházející z roku 1520, který unikl válečným rekvizicím.

Po roce 1945 a následném vysídlení německého obyvatelstva kostel začal výrazně chátrat. Následná velkoplošná těžba hnědého uhlí zdevastovala krajinu v širokém okolí. Od roku 1999 začala probíhat oprava kostela, ovšem řada hodnotných prvků stavby byla nenávratně poškozena (především fresky).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha : Academia, 1977. 643 s. Kapitola Březno, s. 139.  
  2. a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 243-244
  3. ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň : Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)  
  4. HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň : St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]