Pohlody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohlody
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 288 m
Lokalita
Součást obce Vrskmaň
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Vrskmaň (7,7 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°29′37″ s. š., 13°30′45″ v. d.
Pohlody
Red pog.svg
Pohlody
Zaniklé obce.cz 70
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohlody (německy Pahlet) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Byly místní částí Vrskmaně a stály asi 1,5 km severovýchodně od ní, těsně u hranice s okresem Most. Zanikly v roce 1979 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Jan Šverma.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl z osobního jména ve významu ves Pohlodů. Jméno bylo odvozeno ze slovesa pohlodati (částečně ohlodat). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Polad (1542), Pohlody (1555 a 1561), Polety (1591), Polety (1621), Pallet nebo Pahlet a Pohled (1787 a 1846).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1420.[3]

Hnědouhelný důl mezi vesnicí a Novým Sedlem založili Lobkovicové už v roce 1780 (později byl nazván Ondřej). Komorováním se v něm těžily dvě sloje o mocnosti 90–120 cm a 250–270 cm. Ve druhé polovině 19. století v dole pracovalo okolo 25 horníků. Uhlí se dodávalo do kamencové hutě Kryštof v Chomutově a později také do okolních továren. S několika přestávkami důl fungoval až do roku 1920, ale ve 30. letech 20. století byl připojen ke strupčickému dolu Anna, u kterého byl využíván jako větrací jáma. Celková produkce dolu se odhaduje na 600 000 – 700 000 tun kvalitního uhlí.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 93 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 182 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 161 Němců a jednoho cizince. S výjimkou 21 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 131 152 144 144 159 190 177 83 89 73
Domy 19 23 21 27 27 30 29 28 . 17
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vrskmaň.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076.  
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 413.  
  3. a b Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha : Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465.  
  4. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov : Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 113, 117.  
  5. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha : Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211.  
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha : Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]