Pohlody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohlody
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 288 m
Lokalita
Obec Vrskmaň
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Vrskmaň (7,7 km²)
Zeměpisné souřadnice
Pohlody
Pohlody
Zaniklé obce.cz 70
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohlody (německy Pahlet) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Byly místní částí Vrskmaně a stály asi 1,5 km severovýchodně od ní, těsně u hranice s okresem Most. Zanikly v roce 1979 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Jan Šverma.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice vznikl z osobního jména ve významu ves Pohlodů. Jméno bylo odvozeno ze slovesa pohlodati (částečně ohlodat). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Polad (1542), Pohlody (1555 a 1561), Polety (1591), Polety (1621), Pallet nebo Pahlet a Pohled (1787 a 1846).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1420,[2] ale podle Zdeny Binterové vesnice existovala už ve třináctém století, kdy byly manstvím mosteckého hradu. V první polovině patnáctého století se majitelem stal Lorenc Glac ze Starého Dvora, po kterém je zdědila dcera Anna. Sňatkem tak Pohlody přešly do majetku Šebestiána z Veitmile. Jako další majitel je uváděn Kryštof Dornheim z Dornheimu, který vesnici prodal majitelům mosteckého hradu. Tím se roku 1585 stal Ladislav Popel z Lobkovic. Roku 1593 byl Ladislav Popel obviněn ze spiknutí proti císaři, a uprchl proto ze země. Brzy poté byl v nepřítomnosti odsouzen ke ztrátě majetku a trestu smrti. Od krále poté hrad i s příslušenstvím koupilo roku 1595 město Most.[3]

V první polovině sedmnáctého století se v držení vesnice vystřídalo několik majitelů. V letech 1617–1627 to byla Kateřina Belwiczová, rozená Satenéřová a roku 1621 ji, spolu s Vrskmaní, Holešicemi, Komořany a Langendorfem, koupil Ladislav Julius Kurzbach z Trachenbuku a Milče, po němž Pohlody roku 1641 vlastnila jeho vdova Alžběta Kurzbachová z Harretu. Snad už v polovině sedmnáctého století Pohlody získali Lobkovicové, kteří je nejpozději roku 1695 připojili ke svému panství Nové SedloJezeří, u kterého vesnice zůstala až do zrušení poddanství.[4]

Nedochovaly se žádné záznamy o případných událostech během třicetileté války, ale vesnice pravděpodobně utrpěla značné škody, protože podle popisu v berní rule z roku 1654 měla domy ve špatném stavu. Tehdy v ní žili čtyři sedláci a šest chalupníků. Dohromady vlastnili třináct potahů a chovali osmnáct krav, osmnáct jalovic, 51 ovcí, 31 prasat a dvanáct koz.[4]

Hnědouhelný důl mezi vesnicí a Novým Sedlem založili Lobkovicové už v roce 1780 (později byl nazván Ondřej). Komorováním se v něm těžily dvě sloje o mocnostech 90–120 centimetrů a 250–270 centimetrů.[5] Roku 1872 důl od Lobkoviců koupil Uhelný průmyslový spolek. Tehdy v něm pracovalo 25 horníků a roční produkce bývala okolo patnácti tisíc tun uhlí.[6] Uhlí se dodávalo do kamencové hutě Kryštof v Chomutově a později také do okolních továren. S několika přestávkami důl fungoval až do roku 1920, ale ve třicátých letech dvacátého století byl připojen ke strupčickému dolu Anna společnosti Union, u kterého byl využíván jako větrací jáma. Celková produkce dolu se odhaduje na 600 000 – 700 000 tun kvalitního uhlí.[5] Mezi Vrskmaní a Pohlody býval důl Aurora, jehož štoly zasahovaly až k Pohlodům. Roku 1885 se v důsledku poklesu terénu nad štolami v Pohlodech zřítily dva domy.[6]

Těžba hnědého uhlí nakonec vedla k úplnému zániku vesnice. Roku 1979 byla úředně zrušena a stržena kvůli rozšiřování Lomu Jan Šverma.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 93 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 182 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 161 Němců a jednoho cizince. S výjimkou 21 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 131 152 144 144 159 190 177 83 89 73
Domy 19 23 21 27 27 30 29 28 . 17
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vrskmaň.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství se Pohlody staly samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou Nového Sedla (tehdy Novosedel). Roku 1924 byly převedeny k Vrskmani, u které zůstaly do roku 1945, kdy se opět staly samostatnou obcí. Tou zůstaly do územní reorganizace v roce 1960, kdy se opět staly částí Vrskmaně. Úředně vesnice zanikla 1. ledna 1979.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 413. 
  2. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Pohlody, s. 256. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34. Dále jen Binterová (2000). 
  4. a b Binterová (2000), s. 35.
  5. a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 113, 117. 
  6. a b c Binterová (2000), s. 36.
  7. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  10. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34–36. 
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Pohlody – Pahlet, s. 56. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]