Ferdinand Lobkowitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Lobkowitz
Ferdinand von Lobkowitz, 1839
Ferdinand von Lobkowitz, 1839

8. kníže z Lobkovic a vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
16. prosinec 1816 – 18. prosinec 1868
Předchůdce Josef František Maxmilián z Lobkowicz
Nástupce Mořic z Lobkowicz

2. vévoda roudnický
Ve funkci:
16. prosinec 1816 – 18. prosinec 1868
Předchůdce Josef František Maxmilián z Lobkowicz
Nástupce Mořic z Lobkowicz

Dědičný člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 18. prosinec 1868
Panovník František Josef I.
Předchůdce 1861 Panská sněmovna zřízena Únorovou ústavou

Člen Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1860 – 1863
Panovník František Josef I.

Dědičný nejvyšší pokladník Českého království
Ve funkci:
1833 – 18. prosinec 1868
Panovník František I. Ferdinand I., František Josef I.

Tajný rada

Skutečný císařský komorník

Narození 13. dubna 1797
Hollabrunn
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 18. prosince 1868 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Marie z Liechtensteinu
Rodiče Josef František Maxmilián z Lobkovic
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
Děti Maximilián, Mořic, Leopoldina Luisa, Marie
Příbuzní Jan Karel Filip z Lobkovic (sourozenec)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 919)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Josef Jan Nepomuk kníže z Lobkovic (13. duben 1797 Hollabrunn18. prosinec 1868 Vídeň) byl 8. kníže Lobkovic a zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici.

Život a rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiči byli Josef František Maxmilián z Lobkovic (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816). Dne 9. září 1826 se oženil s Marií z Lichtenštejna (3. prosinec 1808 – 24. květen 1871) a měl s ní následující děti:

  • 1. Maximilian (5. 8. 1827 – 6. 7. 1849 Bony, zámek u Györu)
  • 2. Mořic (2. 6. 1831 Inzendorf bei Wien – 4. 2. 1903 Roudnice nad Labem), později 9. kníže z Lobkovic
  • 3. Leopoldine Luise (22. 3. 1835 Vídeň – 10. 5. 1892 Sacco u Rovereta), provdaná Bossi-Fedrigotti von Ochsenfeld. Stala se nejkrásnější dámou u císařského dvora.
  • 4. Marie (18. 7. 1841 Jezeří – 7. 10. 1870 Řím), provdaná Blücher von Wahlstatt

Věnoval se správě majetku a podnikání. Na svém panství zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším v Čechách.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Byl císařským tajným radou a nositelem Řádu zlatého rouna. Politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu a od roku 1861 byl dědičným členem vídeňské Panské sněmovny.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Vlastnil majoráty Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina. Dále v Česku držel Chlumec, Liběšice, Jistebnice, Lobkovice, Nelahozeves, Encovany, Brozany, Střekov, Skrýšov, Mirešovice, Cítov, Daňoves. Ve Štýrsku vlastnil Pfannberg, Weyher, Stattenberg. Bratrům předal Želeč, Planou, Dolní Beřkovice a Střemy.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 146. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]