Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
Jan Nepomuk Schwarzenberg.jpg

10. vévoda krumlovský
Ve funkci:
1782 – 1789
Předchůdce Josef I. Adam
Nástupce Josef II.

5. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1782 – 1789
Předchůdce Josef I. Adam
Nástupce Josef II.

Narození 3. července 1742
Postoloprty
Rakouské císařství Habsburská monarchie
Úmrtí 5. listopadu 1789
(ve věku 47 let)
Hluboká nad Vltavou
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Schwarzenberská hrobka
Choť Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu
Rodiče Josef I. Adam
Marie Terezie z Liechtensteinu
Děti Josef II. zakladatel primogenitury
Karel I. Filip zakladatel sekundogenitury
Sídlo Český Krumlov
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 803)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu, (3. července 1742 Postoloprty5. listopadu 1789 Hluboká nad Vltavou) byl knížetem z rodu Schwarzenbergů, poslední kníže před rozdělením rodu na primogenituru a sekundogenituru, 10. vévoda krumlovský a inciátor stavby Schwarzenberského plavebního kanálů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Nepomuk I. se narodil jako prvorozený syn Josefa I. Adama, knížete ze Schwarzenbergu a krumlovského vévody a princezny Marie Terezie, dcery Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna roku 1742 v Postoloprtech.

Oproti svému otci a dědovi Adamu Františkovi nikdy nezastával vysoké funkce u císařského dvora a věnoval se výhradně správě hospodářství. Přestože vládl pouhých 7 let, byla jeho krátká vláda pro dominium velmi podstatná. Započal totiž velké množství reforem v oblasti hospodářství. Během jeho panování začala výsadba nových kulturních plodin, například jetele a vojtěšky, a především došlo k významné systematizaci v lesnictví a k cílené výsadbě lesů.

Nejpodstatnějším činem jeho života však bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rosenauera, čímž bylo propojeno povodí Vltavy a Dunaje a následně plaveno dříví do celé monarchie. Schwarzenberský plavební kanál tak v následujících dvou stoletích významně ovlivňoval hospodářství nejenom Schwarzenberského dominina, ale i velké části jižních Čech a potažmo i všech regionů, v nichž fungovaly podniky zásobované šumavským dřívím, v Českých a rakouských zemích.

14. července 1768 se oženil s Marii Eleonorou z Öttingen-Wallersteinu, která mu porodila 13 dětí a z toho 4 syny, již se dožili dospělosti. Podle klauzule ze závěti jeho praděda Ferdinanda Viléma Eusebia, bylo po Janově smrti Dominium a rod rozděleno na dvě části mezi prvorozeného syna Josefa II. a Karla I. Filipa. Jeho smrtí se tak schwarzenberský rod rozdělil na dvě větve – na starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou.

Jan Nepomuk I. zemřel na svém zámku na Hluboké. Jeho tělo bylo pohřbeno v Třeboni a jeho srdce podle tradice uloženo v Srdeční hrobce krumlovských vévodů v Českém Krumlově.

Rozdělení rodu na dvě větve počínaje jeho smrtí roku 1789 bylo ukončeno až rokem 1986 v osobě Karla Schwarzenberga.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Manželka: ∞ 14. 7. 1768 Vídeň-Schönbrunn Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň), dcera Filipa Karla hraběte z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (17. 3. 1722 Augsburg – 14. 4. 1766 Wallerstein) a (sňatek 21. 2. 1746 Hohenbaldern) Charlotty Juliany hraběnky Oettingen-Baldern (25. 10. 1728 Baldern – 2. 1. 1791 Markt-Bissingen)
  • Děti (8 synů, 5 dcer):
    • 1. Josef II. Jan (27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou), zakladatel Schwarzenberské primogenitury, tzv. hlubocko-krumlovské větve, 11. vévoda krumlovský ∞ 25. 5. 1794 zámek Heverlé (Belgie) Paulina Charlotta, princezna z Arenbergu (2. 9. 17774 Brusel (Coudenberg) – 1. 7. 1810 Paříž)
    • 2. Jan (1770–1779)
    • 3. Karel I. Filip (15. 4. 1771 Vídeň – 15. 10. 1820 Lipsko), zakladatel schwarzenberské sekundogenitury, tzv. orlické větve ∞ 1799 Marie Anna hraběnka z Hohenfeldu
    • 4. Antonín (1772–1775)
    • 5. František (1773–1789)
    • 6. Arnošt (1773–1821)
    • 7. Bedřich (1774–1795)
    • 8. Marie Karolina (1775–1816) ∞ 1801 František Josef kníže z Lobkowicz
    • 9. Eleonora Karolina (1777–1782)
    • 10. Marie Alžběta (1778–1791)
    • 11. Marie Terezie (14. 10. 1780 Vídeň – 9. 11. 1870 Kroměříž) ∞ 1801 Bedřich Egon lankrabě Fürstenberg (26. 1. 1774 Vídeň – 4. 2. 1856 Vídeň)
    • 12. Jan (1782–1783)
    • 13. Eleonora Žofie (1783–1846)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Josef I. Adam
Znak z doby nástupu 10. vévoda krumlovský
17821789
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef II.
Předchůdce:
Josef I. Adam
Znak z doby nástupu 5. kníže ze Schwarzenbergu
17891833
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef II.
(Karel I. orlická větev)
Předchůdce:
Josef I. Adam
Znak z doby nástupu klekavský lankrabě
17891833
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef II.