Š

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilustrace

Písmeno Š (Sháčkem) se používá především ve slovanských a baltských jazycích. Jde o 23. písmeno české abecedy, označující neznělou postalveolární frikativu [ʃ].

Toto písmeno zavedl do češtiny při reformě gramatiky Jan Hus. V roce 1830 jej přejal Ljudevit Gaj do chorvatštiny, později přešlo do bosenštiny a slovinštiny a dalších jazyků. Naproti tomu polština používá nadále spřežku sz.

Vyskytuje se také v abecedách litevštiny, lotyštiny, sámštiny, slovenštiny, chorvatštiny, slovinštiny, srbštiny, makedonštiny, bosenštiny, šajenštiny, sújských dialektů a latinské abecedy běloruštiny.

V polštině, kde se používá spřežkový systém, je jeho obdobou grafém sz. V cyrilici je jeho obdobou písmeno Ш (viz normu ISO-9).

Zápis v počítači[editovat | editovat zdroj]

Velké Š[editovat | editovat zdroj]

formát/znaková sada zápis kód (kódový bod)
Unicode U+0160 nebo U+0043 + U+030C 352 resp. 16016
Html Š Š resp. Š
Windows-1250 138 resp. 8A16
ISO 8859-2 169 resp. A916
CP852 230 resp. E616
TeX /v S -

Malé Š[editovat | editovat zdroj]

formát/znaková sada zápis kód (kódový bod)
Unicode U+0161 nebo U+0063 + U+030C 353 resp. 16116
Html š š resp. š
Windows-1250 154 resp. 9A16
ISO 8859-2 185 resp. B916
CP852 231 resp. E716
TeX /v s -

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]