Přeskočit na obsah

Schwarzenberské dominium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schwarzenberské dominium
 Krumlovské vévodství
 České království
17191918 První Československá republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Krumlovské vévodství Krumlovské vévodství
České království České království
Následující
První Československá republika První Československá republika

Schwarzenberské dominium (nebo Schwarzenberské panství) je označení pro rozsáhlé území na velké části jižních Čech, vlastněné a ovládané mezi lety 17191918 v rámci Českého království rodem Schwarzenbergů.

Před vznikem Schwarzenberského dominia patřila velká část území jižních Čech více než 300 let k Rožmberskému dominiu (jeho vznik se datuje do roku 1302). Po porážce českého stavovského povstání získali majetky i území panství Eggenbergové a v roce 1628 vzniklo Krumlovské vévodství. To pak po 90 letech přešlo vymřením Eggenbegů po meči v roce 1719 na Adama Františka ze Schwarzenbergu (1680–1732), který ho tak mohl spojit s územím a majetky, které již Schwarzenberkové v jižních Čechách vlastnili (především panství Třeboň a Hluboká).[1] Na počátku 18. století tak v jižních Čechách vzniklo nejrozsáhlejší dominium střední Evropy, které po dvě století výrazně ovlivňovalo vytváření jihočeské kulturní krajiny i mnoha stavebních a technických památek. Bylo pozoruhodné i některými prvky svého sociálně-ekonomického systému.[2]

Po tragickém úmrtí Adama Františka v roce 1732, kdy ho nešťastnou náhodou postřelil císař Karel VI., se dominium na čas ocitlo v obtížné situaci. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782) ji ale dokázal překonat a jeho vláda byla naopak obdobím prosperity dominia: mj. byla na Českokrumlovsku zahájena těžba grafitu. Byl také významně přestavěn krumlovský zámek. Především byl ale už v roce 1765 založen Schwarzenberský penzijní fond pro knížecí úředníky a zaměstnance.

Rozšiřování pozemkové držby Schwarzenberků v Čechách pokračovalo i v dalších letech za Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (1742–1789). Ten na svém panství provedl některé hospodářské reformy: začaly se pěstovat nové plodiny (jetel a vojtěška) a došlo k cílené výsadbě lesů. Významným počinem bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu.

Jeho synové Josef II. Jan ze Schwarzenbergu (1769–1833) a Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) v roce 1802 rozdělili majetek rodu mezi tzv. krumlovsko-hlubockou primogenituru a orlickou sekundogenituru; orlické panství se tím od schwarzenberského dominia oddělilo. Josef Jan mj. dokončil stavbu Schwarzenberského kanálu a nechal vybudovat i Vchynicko-tetovský plavební kanál, v roce 1800 založil lesnickou školu ve Zlaté Koruně a hospodářský ústav v Českém Krumlově a nechal také v letech 1822–1825 vystavět první kamennou rozhlednu v Čechách na Kleti (nese jeho jméno: Josefova věž).[3]

Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) realizoval další reformy a opatření, především ale musel vyřešit situaci po zrušení poddanství roku 1848. To se v rámci panství týkalo téměř čtvrt milionu lidí a v důsledku toho dominium přišlo o dvě třetiny půdy.[4] Jan Adolf soustředil rostlinnou a živočišnou výrobu do nových velkostatků, což následně umožnilo modernizaci zemědělství. Za jeho éry byl také přestavěn zámek Hluboká a byly provedeny krajinářské úpravy jeho okolí. Na Hlubokou pak bylo přesunuto sídlo hlavy rodu; i díky tomu byl omezen stavební a průmyslový rozvoj Krumlova, což mu paradoxně pomohlo zachovat historickou podobu. Na území dominia byl v roce 1858 vyhlášen za chráněný Boubínský prales.

Adolf Josef ze Schwarzenbergu (1832–1914) se na otcovo přání ujal správy lesnictví na dominiu už roku 1853. Mimo rozvoje lesnictví a honitby ale zakládal i lihovary a pivovary a podporoval rozvoj rybnikářství (ředitelem třeboňského panství byl tehdy Josef Šusta a na světové výstavě ve Vídni v roce 1902 získala schwarzenberská rybářská expozice zlatou cenu).[5] Během jeho vlády došlo k záchraně mnoha historických památek v jižních Čechách; nechal provést katalogizaci uměleckých děl na schwarzenberských panstvích a byly položeny základy moderního jihočeského archivnictví.

Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu (1860–1938) se ještě za Rakousko-Uherska zasloužil o rozvoj železniční sítě v jižních Čechách a na Šumavě. Po vzniku Československa se musel v roce 1918 vypořádat s formálním zánikem Krumlovského vévodství a tedy i schwarzenberského dominia, a následně i s pozemkovou reformou doprovázenou vyvlastňováním; zatímco před rokem 1918 k Schwarzenberskému dominiu patřilo 180 000 ha půdy, rozdělených do 14 velkostatků, během reformy se tento majetek opět téměř o dvě třetiny zmenšil.[6]

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V době svého největšího rozmachu zahrnovalo schwarzenberské dominium údajně devadesát devět panství – sto jich prý nebylo jen proto, že by si jinak museli Schwarzenbergové vydržovat vlastní armádu.[7]
  • Pro zaměstnance knížecích podniků i úředníky Schwarzenberského dominia, kteří v 19. a 20. století vytvářeli specifickou společenskou komunitu, se vžilo pojmenování Schwarzenberáci. I po roce 1918 se Schwarzenberáci sdružovali především ve Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku a využívali výhody Schwarzenberského penzijního fondu, který pak byl po roce 1947 znárodněn.
  • O připomínání tradic Schwarzenberského dominia pečuje i v současné době např. Historický spolek Schwarzenberg a časopis Obnovená Tradice.[3]
  1. Schwarzenberkové. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  2. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  3. a b REMTOVÁ, Helena. Význam Historického spolu Schwarzenberg a časopisu Obnovená Tradice pro kulturní tradice regionu. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta, 2014. 75 s. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  4. Vývoj schwarzenberské pozemkové držby v Čechách - Domovské stránky zámku Český Krumlov. www.zamekceskykrumlov.eu [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-21. 
  5. JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 102. 
  6. Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: (1860-1938) - Biography and Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  7. Schwarzenbergové. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BEZECNÝ, Zdeněk; GAŽI, Martin; PUTNA, Martin C., et al. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 1. vyd. České Budějovice: NPÚ, 2013. 736 s. ISBN 978-80-85033-10-6. 
  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium – Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. 
  • KUČERA, Miroslav. Vizualizace archivních mapových a obrazových materiálů k vybraným zámeckým objektům schwarzenbergského panství. 1. vyd. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2016. 76 s. Dostupné online. Diplomová práce. 
  • ČECHURA, Jaroslav: Krizový management barokní ekonomiky. Panství Třeboň a Hluboká nad Vltavou za prvních Schwarzenberků (1660–1720); Univerzita Karlova, Praha, 333 s. ISBN 978-80-246-4503-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]