Schwarzenberské dominium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schwarzenberské dominium
 Krumlovské vévodství
 České království
17191918 První republika 
geografie
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
Krumlovské vévodství Krumlovské vévodství
České království České království
Nástupnické:
První republika První republika

Schwarzenberské dominium (nebo Schwarzenberské panství) je označení pro rozsáhlé území na velké části jižních Čech, vlastněné a ovládané mezi lety 17191918 v rámci Českého království rodem Schwarzenbergů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před vznikem Schwarzenberského dominia patřila velká část území jižních Čech více než 300 let k Rožmberskému dominiu (jeho vznik se datuje do roku 1302). Po porážce českého stavovského povstání získali majetky i území panství Eggenbergové a v roce 1628 vzniklo Krumlovské vévodství. To pak po 90 letech přešlo vymřením Eggenbegů po meči v roce 1719 na Adama Františka ze Schwarzenbergu (1680–1732), který ho tak mohl spojit s územím a majetky, které již Schwarzenberkové v jižních Čechách vlastnili (především panství Třeboň a Hluboká).[1] Na počátku 18. století tak v jižních Čechách vzniklo nejrozsáhlejší dominium střední Evropy, které po dvě století výrazně ovlivňovalo vytváření jihočeské kulturní krajiny i mnoha stavebních a technických památek. Bylo pozoruhodné i některými prvky svého sociálně-ekonomického systému.[2]

Po tragickém úmrtí Adama Františka v roce 1732, kdy ho nešťastnou náhodou postřelil císař Karel VI., se dominium na čas ocitlo v obtížné situaci. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (1722–1782) ji ale dokázal překonat a jeho vláda byla naopak obdobím prosperity dominia: mj. byla na Českokrumlovsku zahájena těžba grafitu. Byl také významně přestavěn krumlovský zámek. Především byl ale už v roce 1765 založen Schwarzenberský penzijní fond pro knížecí úředníky a zaměstnance.

Rozšiřování pozemkové držby Schwarzenberků v Čechách pokračovalo i v dalších letech za Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (1742–1789). Ten na svém panství provedl některé hospodářské reformy: začaly se pěstovat nové plodiny (jetel a vojtěška) a došlo k cílené výsadbě lesů. Významným počinem bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu.

Jeho synové Josef II. Jan ze Schwarzenbergu (1769–1833) a Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) v roce 1802 rozdělili majetek rodu mezi tzv. krumlovsko-hlubockou primogenituru a orlickou sekundogenituru; orlické panství se tím od schwarzenberského dominia oddělilo. Josef Jan mj. dokončil stavbu Schwarzenberského kanálu a nechal vybudovat i Vchynicko-tetovský plavební kanál, v roce 1800 založil lesnickou školu ve Zlaté Koruně a hospodářský ústav v Českém Krumlově a nechal také v letech 1822–1825 vystavět první kamennou rozhlednu v Čechách na Kleti (nese jeho jméno: Josefova věž).[3]

Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) realizoval další reformy a opatření, především ale musel vyřešit situaci po zrušení poddanství roku 1848. To se v rámci panství týkalo téměř čtvrt milionu lidí a v důsledku toho dominium přišlo o dvě třetiny půdy.[4] Jan Adolf soustředil rostlinnou a živočišnou výrobu do nových velkostatků, což následně umožnilo modernizaci zemědělství. Za jeho éry byl také přestavěn zámek Hluboká a byly provedeny krajinářské úpravy jeho okolí. Na Hlubokou pak bylo přesunuto sídlo hlavy rodu; i díky tomu byl omezen stavební a průmyslový rozvoj Krumlova, což mu paradoxně pomohlo zachovat historickou podobu. Na území dominia byl v roce 1858 vyhlášen za chráněný Boubínský prales.

Adolf Josef ze Schwarzenbergu (1832–1914) se na otcovo přání ujal správy lesnictví na dominiu už roku 1853. Mimo rozvoje lesnictví a honitby ale zakládal i lihovary a pivovary a podporoval rozvoj rybnikářství (ředitelem třeboňského panství byl tehdy Josef Šusta a na světové výstavě ve Vídni v roce 1902 získala schwarzenberská rybářská expozice zlatou cenu).[5] Během jeho vlády došlo k záchraně mnoha historických památek v jižních Čechách; nechal provést katalogizaci uměleckých děl na schwarzenberských panstvích a byly položeny základy moderního jihočeského archivnictví.

Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu (1860–1938) se ještě za Rakousko-Uherska zasloužil o rozvoj železniční sítě v jižních Čechách a na Šumavě. Po vzniku Československa se musel v roce 1918 vypořádat s formálním zánikem Krumlovského vévodství a tedy i schwarzenberského dominia, a následně i s pozemkovou reformou doprovázenou vyvlastňováním; zatímco před rokem 1918 k Schwarzenberskému dominiu patřilo 180 000 ha půdy, rozdělených do 14 velkostatků, během reformy se tento majetek opět téměř o dvě třetiny zmenšil.[6]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V době svého největšího rozmachu zahrnovalo schwarzenberské dominium údajně devadesát devět panství – sto jich prý nebylo jen proto, že by si jinak museli Schwarzenbergové vydržovat vlastní armádu.[7]
  • Pro zaměstnance knížecích podniků i úředníky Schwarzenberského dominia, kteří v 19. a 20. století vytvářeli specifickou společenskou komunitu, se vžilo pojmenování Schwarzenberáci. I po roce 1918 se Schwarzenberáci sdružovali především ve Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku a využívali výhody Schwarzenberského penzijního fondu, který pak byl po roce 1947 znárodněn.
  • O připomínání tradic Schwarzenberského dominia pečuje i v současné době např. Historický spolek Schwarzenberg a časopis Obnovená Tradice.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schwarzenberkové. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  2. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. www.npu.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b REMTOVÁ, Helena. Význam Historického spolu Schwarzenberg a časopisu Obnovená Tradice pro kulturní tradice regionu. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta, 2014. 75 s. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  4. Vývoj schwarzenberské pozemkové držby v Čechách - Domovské stránky zámku Český Krumlov. www.zamekceskykrumlov.eu [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  5. JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 102. 
  6. Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu: (1860-1938) - Biography and Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  7. Schwarzenbergové. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BEZECNÝ, Zdeněk; GAŽI, Martin; PUTNA, Martin C., et al. Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 1. vyd. České Budějovice: NPÚ, 2013. 736 s. ISBN 978-80-85033-10-6. 
  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium – Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. 
  • KUČERA, Miroslav. Vizualizace archivních mapových a obrazových materiálů k vybraným zámeckým objektům schwarzenbergského panství. 1. vyd. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2016. 76 s. Dostupné online. Diplomová práce. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]