Vchynicko-tetovský plavební kanál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vchynicko-tetovský plavební kanál
můstek na plavebním kanálu
Základní informace
Délka toku 13,6 km
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Křemelná
Kód památky 26816/4-3299 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vchynicko-tetovský plavební kanál je vodní tok na Šumavě, který v minulosti sloužil pro plavení hojného dřeva ze Šumavy. Toto vodní dílo o celkové délce 13,6 km obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Jedná se spolu se Schwarzenberským plavebním kanálem o druhý kanál vystavěný na schwarzenberských panstvích inženýrem Josefem Rosenauerem za vlády knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu.

Kanál je v současnosti majetekem Západočeské energetiky a. s.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Začíná u obnoveného Hradlového mostu ve výšce 940 m nad mořem zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem, odkud je odváděna voda z řeky Vydry do vybudovaného kanálu. Pokud není zvětšený průtok, zůstává balvanité řečiště Vydry v tomto úseku skoro prázdné. Teprve drobné přítoky a hlavně Hamerský potok zčásti naplní její koryto. Nahnědlá, ale křišťálově čistá voda z rozsáhlých šumavských rašelinišť protéká volně kanálem, který je široký 3–5 m a v necelé metrové hloubce prosvítá převážně písčité dno. Jen v místech zúžení u skluzu, vytvořeného z obrovitých vyhlazených žulových bloků, zvyšuje voda svoji rychlost. Právě tento úsek dokumentuje umění tehdejších kameníků nejlépe. Před osmým kilometrem má kanál nadmořskou výšku 897 m. Na zhruba 9. km prochází kanálem Luční potok (Wiesenbach), na kterém je Kubelbeckova pila. Kanál se vine téměř po vrstevnici ve srázných svazích Kostelního (1012 m) a Spáleného vrchu (1013 m). Ve výšce 890 m na Mechově (Mosau) dnes vtéká voda do potrubí, zatímco další koryto kanálu směrem do Křemelné slouží jen jako přepad, odkud prudce spadá podzemními rourami do Křemelné. Vyústění je v dnešní době ve špatném technickém stavu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vchynicko-Tetovský plavební kanál již dlouho neslouží pro plavení dřeva a zůstává, byť v pozměněné podobě, kterou mu daly úpravy ze třicátých let 20. století, do dnešní doby svědectvím rozsáhlých technických znalostí a organizačních schopností nejenom svého tvůrce inženýra Josefa Rosenauera, ale i prostých tesařů a jiných dělníků, kteří na jeho stavbě pracovali za velmi těžkých podmínek. Atmosféru této části Šumavy 19. století ve svých románech zvěčnil spisovatel Karel Klostermann.

Zřízení plavebního kanálu a rozšíření těžby dřeva dalo podnět k další vlně osidlování této části Šumavy. Již Rosenauer počítal s 312 stálými dřevorubci, pro něž bylo nutno postavit domky buď ve stávajících vesnicích, nebo v nově založených osadách. V té době vznikla v Dlouhé Vsi charakteristická řada 22 dvojdomků pro 44 rodin, nově byla postavena obydlí ve vsi Nová Studnice (13 domků), Zelenohorský Dvůr (18 domků), Zelenohorská Huť (38 domků), Filipova Huť (17 domků), Schatzův Les i dalších. Tyto osady byly komunistickou vládou po roce 1948 prakticky vymazány z mapy.

V dnešní době slouží část kanálu jako přívod vody pro vodní elektrárnu Vydra na Čeňkově Pile. Po celé jeho délce až do Mechova-Srní je naučná stezka.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]