Modrava
| Modrava | |
 Obecní úřad Modrava | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0322 542148 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Obec s rozšířenou působností | Sušice |
| Pověřená obec | Kašperské Hory |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 81,63 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′27″ s. š., 13°29′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 75 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 985 m n. m. |
| PSČ | 341 92 |
| Zákl. sídelní jednotky | 5 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 4 |
| Adresa obecního úřadu |
Obec Modrava Modrava 63 341 92 Kašperské Hory |
| Starosta | Ing. Antonín Schubert |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: obec.modrava@quick.cz | |
  Modrava | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Modrava (německy Mader) je obec na Šumavě, v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník). Žije zde 75[1] obyvatel.
Území obce[editovat | editovat zdroj]
Osídlení obce Modrava je tvořeno dvěma částmi: Modrava a Filipova Huť.
Území obce je tvořeno čtyřmi katastrálními územími:
- Vchynice-Tetov II (sem patří i samoty Palečkovna a Rybárna)
- Filipova Huť (do něj spadá i osada Modrava a zčásti Korýtko a značná část horského území, například Lovčí skála, Čertův vrch, Nová slať, Černohorský močál, Filipohuťský les, Ztracený vrch, Mrtvý vrch, vrch Malá Mokrůvka, hájovna Březník, Luzný potok a Luzenské údolí, Hraniční slať, vrch Špičník, Březnický les, Blatný vrch a Blatenská slať, Studená hora, Novohuťské močály, Roklanská chata, Cikánská slať, Modravská hora a Modravské stráně)
- západně od Medvědí hory je neosídlené malé katastrální území Roklanský Les (na němž se nachází Roklanský les)
- severně a severovýchodně od Medvědí hory je rozsáhlé neosídlené katastrální území Javoří Pila (na jeho území se nachází Židovský les, Roklanská slať a hora Medvěd, Rokytská slať, Smrkový vrch, Javoří slať, Rybárenská slať).
V horském pásmu sousedí území obce na severu s rozsáhlým územím patřícím katastrálně obci Prášily. Území Vchynice-Tetov II sousedí na severu s katastrálním územím Vchynice-Tetov I obce Srní. Filipova Huť sousedí na východě s územím Horské Kvildy, pod niž spadá i část osady Korýtko. Horská část katastrálního území Filipova Huť sousedí na východě s územím obce Kvilda. Z jihu a západu sousedí území obce podél hřebene s německým Bavorskem, německá část hřebene je vyhlášena jako národní park Bavorský les.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší dochované zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 – trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, pouze rybářské využití a pastviny pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. V letech 1799–1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Díky rozvoji dřevařství bylo v roce 1804 založeno 6 km jižně od Modravy sídlo Březník (Pürstling). Roku 1827 zakoupil podnikatel František Bienert (1788–1866), rodák z Warnsdorfu, od majitele panství Josefa Schwarzenberga starší pilu, kterou adaptoval na vhodný tovární objekt. V roce 1832 Bienert získal císařské privilegium pro výhradní výrobu ozvučného dřeva na dobu 10 let, další pak pro zlepšený postup výroby a samostatné privilegium pro výrobu řešetových lubů. V roce 1855 zřídil Bienert další podobnou provozovnu ve Stožci. V Modravě v polovině 19. století zaměstnával na pile a v lese 50–100 lidí. Platnost privilegií byla pak po dvou letech prodlužována až do jeho smrti, kdy převzala vedení obou závodů jeho manželka. Výroba však vzhledem k velké konkurenci klesala a polom, který roku 1870 zničil mnoho starých porostů zapříčinil, že rezonanční dříví muselo být dováženo z daleka. Vdova pily roku 1871 prodala Schwarzenbergovi, který modravskou pilu zlikvidoval a závod roku 1880 převedl do Stožce. Do současnosti se z továrny na břehu Roklanského potoka zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení Lesů ČR – objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce.
V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce – Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. Jejím projektantem byla vedoucí osobnost české moderní architektury, průkopník moderní architektury a mezinárodně respektovaný architekt Bohuslav Fuchs. Náklady činily 1 041 500 Kč. Díky členům Finanční stráže a jejich rodinám, kteří byli většinově české národnosti, se této obci dostálo i českých učitelů. A tak roku 1934 byla v Modravě dostavěna česká obecní a mateřská škola (od roku 1999 je objekt školy po přestavbě provozován jako Hotel Modrava). V letech 1926 až 1936 zde sloužil u místní celnice i financ, Vrchní respicient, Václav Jeník. Po tuto dobu bydlel spolu se svojí ženou Annou Binder-Jeníkovou, porodní bábou neboli akušérkou, v bytě obytného domu pily na č.p. 51. Ta měla ze svého prvního manželství dvě děti, Marii a Františka (Podplukovník letectva in memoriam František Binder (22. října 1914 Hojná Voda – 4. března 1942 East Wretham, Norfolk, Spojené království), československý voják, příslušník Stráže obrany státu, člen Obrany národa, příslušník zahraniční československé armády ve Francii a příslušník britské RAF). Ten se významně účastnil bojů o Sudety a jako letecký střelec bombardovacích kompanií v okupované Evropě. Zemřel po boji s německým nočním stíhačem 4. března 1942 během letu k domovské základně RAF v Anglii.
V období první republiky nebyl v Modravě správní úřad obce a celý katastr byl spravován obecním úřadem ve Filipově Huti. K přesunu správního úřadu do Modravy došlo po druhé světové válce a po vysídlení Němců. Pod obec Modrava byla přičleněna rovněž Horská Kvilda. V roce 1980 byla tato obec začleněna do správy MNV Srní. K opětovnému vzniku samostatné obce došlo 6. 12. 1990 ustavujícím zasedáním obecního zastupitelstva, zvoleného 17. 11. 1990.
Okolí a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Antýgl
- Březník
- Filipova Huť
- Luzný
- Modrý sloup
- Oblík
- Sokol
- Tříjezerní slať
- Vchynicko-tetovský plavební kanál
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad obce Modrava.
Parkoviště.
Bývalá Binertova pila – dnes Penzion Modrava.
Klostermannova chata.
Modrava, řečiště.
Hradlový most, fotografie z roku 1931.
Hradlový most byl během komunistického režimu zničen, po jeho pádu obnoven.
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrava ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Modrava v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Stránky Modrava a okolí
- Stránky o historii Modravy
