Přeskočit na obsah

Modrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: televizní seriál Policie Modrava.
Modrava
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce ModravaVlajka obce Modrava
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKašperské Hory
Obec s rozšířenou působnostíSušice
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel108 (2024)[1]
Rozloha81,64 km²[2]
Nadmořská výška985 m n. m.
PSČ341 92
Počet domů49 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduModrava 63
341 92 Kašperské Hory
obec.modrava@quick.cz
StarostaJaroslav Doležal
Oficiální web: www.sumavanet.cz/modrava/
Modrava
Modrava
Další údaje
Kód obce542148
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrava (německy Mader) je obecokrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Žije zde 108[1] obyvatel. Obec leží v Národním parku Šumava na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník).

Území obce

[editovat | editovat zdroj]

Osídlení obce Modrava je tvořeno dvěma částmi: Modrava a Filipova Huť.

Území obce je tvořeno čtyřmi katastrálními územími:

V horském pásmu sousedí území obce na severu s rozsáhlým územím patřícím katastrálně obci Prášily. Území Vchynice-Tetov II sousedí na severu s katastrálním územím Vchynice-Tetov I obce Srní. Filipova Huť sousedí na východě s územím Horské Kvildy, pod niž spadá i část osady Korýtko. Horská část katastrálního území Filipova Huť sousedí na východě s územím obce Kvilda. Z jihu a západu sousedí území obce podél hřebene s německým Bavorskem, německá část hřebene je vyhlášena jako národní park Bavorský les.

První písemné zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 – trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, pouze rybářské využití a pastviny pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů.

Hradlový most v roce 1931

V letech 1799–1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Díky rozvoji dřevařství bylo v roce 1804 založeno 6 km jižně od Modravy sídlo Březník (Pürstling). Roku 1827 zakoupil podnikatel František Bienert (1788–1866), rodák z Varnsdorfu, od majitele panství Josefa Schwarzenberga starší pilu, kterou adaptoval na vhodný tovární objekt. V roce 1832 Bienert získal císařské privilegium pro výhradní výrobu ozvučného dřeva na dobu 10 let, další pak pro zlepšený postup výroby a samostatné privilegium pro výrobu řešetových lubů. V roce 1855 zřídil Bienert další podobnou provozovnu ve Stožci. V Modravě v polovině 19. století zaměstnával na pile a v lese 50–100 lidí. Platnost privilegií byla pak po dvou letech prodlužována až do jeho smrti, kdy převzala vedení obou závodů jeho manželka. Výroba však vzhledem k velké konkurenci klesala a polom, který roku 1870 zničil mnoho starých porostů, zapříčinil, že rezonanční dříví muselo být dováženo z daleka. Vdova pily roku 1871 prodala Schwarzenbergovi, který modravskou pilu zlikvidoval a závod roku 1880 převedl do Stožce. Do současnosti se z továrny na břehu Roklanského potoka zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení Lesů ČR – objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce.

V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce – Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. Jejím projektantem byla vedoucí osobnost české moderní architektury, průkopník moderní architektury a mezinárodně respektovaný architekt Bohuslav Fuchs. Náklady činily 1 041 500 Kčs. Díky členům Finanční stráže a jejich rodinám, kteří byli většinově české národnosti, se této obci dostálo i českých učitelů. A tak roku 1934 byla v Modravě dostavěna česká obecní a mateřská škola (od roku 1999 je objekt školy po přestavbě provozován jako Hotel Modrava).

V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu.

Správa obce

[editovat | editovat zdroj]

V období první republiky nebyl v Modravě správní úřad obce a celý katastr byl spravován obecním úřadem ve Filipově Huti.[4][5] K přesunu správního úřadu do Modravy došlo po druhé světové válce a po vysídlení Němců.

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť o rozloze 5745 ha, bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.[4]

Územní příslušnost

[editovat | editovat zdroj]
  • k 1. lednu 1948 je uvedeno, že obec Filipova Huť patří do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě[6]
  • k 1. únoru 1949 je obec Filipova Huť součástí okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[7][8][9]
  • k 1. lednu 1950 je pro obec Filipova Huť ( okres Vimperk, kraj Českobudějovický ) matriční úřad u Místního národního výboru Kvilda[10]
  • k 1. červenci 1952 je Filipova Huť vedena jako samostatná obec v okrese Vimperk, kraj Českobudějovický[5]
  • k 1. lednu 1955 je osada Filipova Huť jako část obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, matriční úřad u Místního národního výboru Vimperk[11]
  • k 1. červenci 1960 má obec Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský tyto části : 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Modrava.[12]

V roce 1980 byla tato obec začleněna do správy MNV Srní. K opětovnému vzniku samostatné obce došlo 6. 12. 1990 ustavujícím zasedáním obecního zastupitelstva, zvoleného 17. 11. 1990.

Okolí a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29. 
  5. a b Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29. 
  6. Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2. 
  7. Vládní nařízení číslo 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o území organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  8. Zákon číslo 280/1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2., odst. 2 zákona, položka 2., 3. 
  9. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17. 
  10. Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5. 
  11. Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79. 
  12. Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]