Nalžovské Hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nalžovské Hory

pohled na zámek Nalžovy
Znak obce Nalžovské Hory
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0322 556751
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Klatovy (CZ0322)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Horažďovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 51,28 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 171 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 494 m n. m.
PSČ 341 01 až 341 73
Zákl. sídelní jednotky 13
Části obce 13
Katastrální území 10
Adresa městského úřadu Stříbrné Hory 104
Nalžovské Hory
34101 Horažďovice
Starosta Richard Löbl
Oficiální web: www.nalzovskehory.cz
Email: meu@nalzovskehory.cz
Nalžovské Hory
Nalžovské Hory
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[2] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[3]

V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se střídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[4] Poté co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[5]

Po Švihovských se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[4][5]

V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[3] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[6]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nalžovských Horách.
  • Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
  • Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v jižní části města.
  • Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  3. a b Nalžovské Hory: Historie, současnost [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2017-08-13]. Dostupné online. 
  4. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222. 
  5. a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60.
  6. Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]