Nalžovské Hory
| Nalžovské Hory | |
 pohled na zámek Nalžovy | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0322 556751 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Horažďovice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 51,28 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′1″ s. š., 13°32′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 172 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 494 m n. m. |
| PSČ | 341 01 až 341 73 |
| Zákl. sídelní jednotky | 13 |
| Části obce | 13 |
| Katastrální území | 10 |
| Adresa městského úřadu |
Stříbrné Hory 104 Nalžovské Hory 34101 Horažďovice |
| Starosta | Ing. Zdeněk Hlaváč |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: meu@nalzovskehory.cz | |
  Nalžovské Hory | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[2] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[3]
V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se střídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[4] Poté co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[5]
Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[4][5]
V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[3] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[6]
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 424[7] | 4 402[7] | 4 147[7] | 4 082[7] | 3 967[7] | 3 723[7] | 3 203[7] | 2 298[7] | 2 208[7] | 1 837[7] | 1 610[7] | 1 397[7] | 1 255[7] | 1 255[7] |
| Počet domů | 582[8] | 624[8] | 639 | 641[8] | 651[8] | 655[8] | 659 | 668[8] | 600[8] | 555[8] | 506[8] | 650[8] | 653[8] | 658[8] |
Místní části[editovat | editovat zdroj]
Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
- Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
- Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Eduard Taaffe (1833–1895), politik a dlouholetý ministerský předseda Předlitavska. Majitel panství Nalžovy, po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také zemřel.[2]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svaté Kateřiny
Hostinec u znaku "Švihovských"
Zámek
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Nalžovské Hory: Historie, současnost [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2017-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222.
- ↑ a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60.
- ↑ Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Dostupné online. [cit. 2018-02-21]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovské Hory ve Wikimedia Commons 
Nalžovské Hory ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Územně identifikační registr ČR. Obec Nalžovské Hory v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
