Nalžovské Hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nalžovské Hory
pohled na zámek Nalžovy
pohled na zámek Nalžovy
Znak města Nalžovské Hory
znak
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0322 556751
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Horažďovice
Okres (LAU 1) Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 175 (2020)[1]
Rozloha 51,28 km²
Nadmořská výška 494 m n. m.
PSČ 341 01 až 341 73
Počet domů 658 (2011)[2]
Počet částí obce 13
Počet k. ú. 10
Počet ZSJ 13
Kontakt
Adresa městského úřadu Stříbrné Hory 104
Nalžovské Hory
34101 Horažďovice
meu@nalzovskehory.cz
Starosta Ing. Zdeněk Hlaváč
Oficiální web: www.nalzovskehory.cz
Nalžovské Hory
Nalžovské Hory
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[3] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[4]

V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se střídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[5] Poté co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[6]

Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[5][6]

V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[4] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[7]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 4 424[8] 4 402[8] 4 147[8] 4 082[8] 3 967[8] 3 723[8] 3 203[8] 2 298[8] 2 208[8] 1 837[8] 1 610[8] 1 397[8] 1 255[8] 1 255[8]
Počet domů 582[2] 624[2] 639 641[2] 651[2] 655[2] 659 668[2] 600[2] 555[2] 506[2] 650[2] 653[2] 658[2]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nalžovských Horách.
  • Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
  • Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
  • Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g h i j k l m Dostupné online. [cit. 2018-02-21]
  3. a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014 [cit. 2017-08-12]. Dostupné online. 
  4. a b Nalžovské Hory: Historie, současnost [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2017-08-13]. Dostupné online. 
  5. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222. 
  6. a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60.
  7. Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
  8. a b c d e f g h i j k l m n Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]