Horská Kvilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horská Kvilda
Sejpy na Hamerském potoce
Sejpy na Hamerském potoce
Znak obce Horská KvildaVlajka obce Horská Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0322 542091
Pověřená obecKašperské Hory
Obec s rozšířenou působnostíSušice
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel61 (2021)[1]
Rozloha29,91 km²
Katastrální územíHorská Kvilda
Nadmořská výška1070 m n. m.
PSČ341 92 až 385 01
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorská Kvilda 40
38501 Vimperk
obec@horskakvilda.eu
StarostaJaromír Chval
Oficiální web: www.horskakvilda.eu
Horská Kvilda
Horská Kvilda
Další údaje
Kód obce542091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horská Kvilda (německy Innergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Horská Kvilda zaujímá rozlohu 29,91 km² a žije zde 61[1] obyvatel. Součástí obce je i osada Korýtko.

Přívlastek Horská se nevztahuje k poloze vsi v šumavských horách, ale k její někdejší příslušnosti k nedalekému hornickému městečku Kašperské Hory. Zhruba 5 km jihovýchodním směrem od Horské Kvildy, avšak již v okrese Prachatice, leží Kvilda, druhá nejvýše položená obec v ČR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577.[2] Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce.[2] Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly.[2] Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve.[2] Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí.[2] Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány.[2] Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu.[2] Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám.[2] Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.[2]

Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • k 1. lednu 1948 patří obec Horská Kvilda do správního okresu Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Prášily, železniční stanice a nákladiště Vimperk[3]
  • k 1. lednu 1948 patří osada Zhůří do obce Horská Kvilda, správní okres Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Rejštejn[3]
  • k 1. únoru 1949 patří obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[4][5]
  • k 1. únoru 1949 patří osada Zhůří ( okres Vimperk ) do obce Horská Kvilda[5]
  • k 1. lednu 1950 patří obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[6]
  • k 1. červenci 1952 se obec Horská Kvilda ( okres Vimperk, kraj Českobudějovický ) dělí na části : 1. Horská Kvilda, 2. Zhůří[7]
  • k 1. lednu 1955 má obec Horská Kvilda ( okres Vimperk, kraj Českobudějovický ) tyto části : 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Zhůří[8]
  • k 1. červenci 1960 je osada Horská Kvilda ( okres Klatovy, kraj Západočeský ) částí obce Modrava [9]
  • k 1. červenci 1960 je osada Zhůří ( okres Klatovy, kraj Západočeský ) částí obce Rejštejn[9]

Matriční příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • od 1. ledna 1950 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[6]
  • od 1. ledna 1955 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[8]

Vývoj osídlování[editovat | editovat zdroj]

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí.[2] V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct.[2] Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích.[2] V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích.[2] Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války.[2] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horská Kvilda o rozloze 3301 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 279 přítomných obyvatel.[5] Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století.[2] K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století.[2] [p 1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. 1670 nejméně až do poloviny 19. století.[10]
  • V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta.
  • Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta – je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou.
  • V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať.
  • Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento údaj se netýká osídlení části zvané Vydří Most, která správně spadá nikoliv pod Horskou Kvildu, ale pod Kvildu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Horská Kvilda, s. 71. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3. 
  3. a b Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistiský úřad S. 130, položka 7 ( Zhůří str. 242 ). 
  4. Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3. 
  5. a b c Seznam obcí zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30. 
  6. a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5. 
  7. Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29. 
  8. a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79. 
  9. a b Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 79. 
  10. SKLENÁŘ, Václav. Klostermannové. In: Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 80-7043-418-X. S. 71–82.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]