Horská Kvilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horská Kvilda
Sejpy na Hamerském potoce
Sejpy na Hamerském potoce
Znak obce Horská KvildaVlajka obce Horská Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0322 542091
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Klatovy (CZ0322)
Obec s rozšířenou působností Sušice
Pověřená obec Kašperské Hory
Historická země Čechy
Katastrální území Horská Kvilda
Katastrální výměra 29,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 67 (2019)[1]
Nadmořská výška 1070 m n. m.
PSČ 341 92 až 385 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Horská Kvilda 40
38501 Vimperk
Starosta Jaromír Chval
Oficiální web: www.horskakvilda.eu
Email: obec@horskakvilda.eu
Horská Kvilda
Horská Kvilda
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horská Kvilda (německy Innergefild) je obec na Šumavě, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Horská Kvilda zaujímá rozlohu 29,91 km² a žije zde 67[1] obyvatel. Součástí obce je i osada Korýtko.

Přívlastek Horská se nevztahuje k poloze vsi v šumavských horách, ale k její někdejší příslušnosti k nedalekému hornickému městečku Kašperské Hory. Zhruba 5 km jihovýchodním směrem od Horské Kvildy, avšak již v okrese Prachatice, leží Kvilda, nejvýše položená obec v ČR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577.[2] Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce.[2] Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly.[2] Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve.[2] Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí.[2] Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány.[2] Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu.[2] Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám.[2] Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.[2]

Vývoj osídlování[editovat | editovat zdroj]

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí.[2] V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct.[2] Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích.[2] V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích.[2] Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války.[2] Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století.[2] K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století.[2] [p 1]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. 1670 nejméně až do poloviny 19. století.[3]
  • V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta.
  • Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta – je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou.
  • V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať.
  • Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento údaj se netýká osídlení části zvané Vydří Most, která správně spadá nikoliv pod Horskou Kvildu, ale pod Kvildu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Horská Kvilda, s. 71. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3. 
  3. SKLENÁŘ, Václav. Klostermannové. In: Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 80-7043-418-X. S. 71–82.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]