Železná Ruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Plzeňském kraji. O hornině pojednává článek Železná ruda.
Železná Ruda
Klostermannovo náměstí
Klostermannovo náměstí
Znak města Železná RudaVlajka města Železná Ruda
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0322 557528
Pověřená obecNýrsko
Obec s rozšířenou působnostíKlatovy
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′15″ s. š., 13°14′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 573 (2022)[1]
Rozloha79,76 km²
Nadmořská výška771 m n. m.
PSČ340 04
Počet domů618 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduKlostermannovo nám. 26
340 04 Železná Ruda
muruda@zeleznaruda.cz
StarostaIng. Filip Smola
Oficiální web: www.zelezna-ruda.cz
Železná Ruda
Železná Ruda
Další údaje
Kód obce557528
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.

Nachází se v těsném sousedství (přibližně 2,5 km) Bavorské Železné Rudy (německy Bayerisch Eisenstein), 80 km od krajského města Plzeň, 38 km od okresního města Klatovy, 25 km od města Nýrsko a 31 km od města Sušice. Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Místní správní komise v Železné Rudě městysi[editovat | editovat zdroj]

Pro dočasnou správu obcí od roku 1945, v nichž pro převážnou většinu obyvatelstva státně nespolehlivého zejména v pohraničí nemohl být ustanoven místní národní výbor, byly okresními národními výbory, resp. okresními správními komisemi jmenovány místní správní komise, které měly stejné pravomoci jako místní národní výbory. Místní správní komise byly složeny ze 3. až 6. jmenovaných členů, předseda MSK byl také jmenován.

Místní správní komise v Železné Rudě městysi vznikla jmenováním předsedy a členů dne 24. července 1945 Okresním národním výborem v Klatovech podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 18., článek 1. a paragrafu číslo 6. vládního nařízení číslo 4 / 1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů pro Městys Železná Ruda a osadu Debrník.[3]

Místní národní výbor v Železné Rudě městysi[editovat | editovat zdroj]

Místní správní komise v Železné Rudě městysi byla nahrazena místním národním výborem dne 30. června 1946 podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 18., článek 1. a paragrafu číslo 2. vládního nařízení číslo 4 / 1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů a to podle výsledků voleb do ústavodárného Národního shromáždění, konaného dne 26. května 1946 ve smyslu paragrafu číslo 11. vládního nařízení číslo 120 / 1946 Sb. o obnovení národních výborů. Hlavní podmínkou pro vznik místního národního výboru byl počet odevzdaných více než 50 platných voličských hlasů v obci.[3]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • k 1. lednu 1948 patřila obec Městys Železná Ruda ( úřední název ) a osada Debrník do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, železniční stanice a nákladiště Železná Ruda, stanice sboru národní bezpečnosti Městys Železná Ruda. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Městys Železná Ruda bylo k 22. květnu 1947 sečteno 1322 přítomných obyvatel.[4][5]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Železná Ruda Městys ( úřední název ) a části obce: 1. Železná Ruda Městys I., 2. Železná Ruda Městys II.,[6] 3. Debrník[6][7] do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[7][8]
  • v r. 1949 byl stanoven nový úřední název obce : Železná Ruda[6]
  • k 1. lednu 1950 měla obec Železná Ruda matriční úřad při místním národním výboru. Do matriční obvodu Železná Ruda patřily obce : 1. Železná Ruda, 2. Hamry, 3. Hojsova Stráž, 4. Špičák.[9]
  • k 16. únoru 1952 byla z matričního obvodu Nýrsko vyňata obec Zadní Chalupy, t.č. část obce Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Železná Ruda[10]
  • k 1. červenci 1952 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II.[11]
  • k 1. lednu 1955 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II., osada Debrník uvedena jako zaniklá[12]
  • k 1. červenci 1960 patřila obec Železná Ruda do okresu Klatovy, kraj Západočeský. Obec Železná Ruda měla tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II. - Alžbětín[13][14]
  • k 1. červenci 1960 byla z matričního obvodu Železná Ruda vyňata obec Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Dešenice[13][14][15]
  • k 1. červenci 1975 mělo město Železná Ruda tyto části : 1. Alžbětín ( původní název Železná Ruda II. - Alžbětín, používaný od 1. července 1960 do 30. června 1975 byl zrušen[13] ), 2. Špičák ( bývalá osada Pancíř byla od 1. července 1960 místní částí obce Špičák[13] ), 3. Železná Ruda ( původní název Železná Ruda I., používaný od 1. ledna 1950 do 30. června 1975 byl zrušen ).[6][9][13][14][16]

Změny názvu katastrálního území[editovat | editovat zdroj]

[17]

  • do r. 1949 Městys Železná Ruda I.
  • od r. 1949 Železná Ruda I.
  • od r. 1998 Železná Ruda

Integrace okolních obcí do města[editovat | editovat zdroj]

  • 1. července 1960 Pancíř / sídlo MNV Špičák[13][14]
  • 1. července 1960 Špičák / sídlo MNV[13][14]
  • 1. ledna 1980 Hojsova Stráž / sídlo MNV

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Železné Rudě.

V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero a hora Špičák. U hřbitova na jižním okraji města je chráněné stromořadí Alej u hřbitova.

Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.

Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze vlakové nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.

Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil český vědec, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.

V nadmořské výšce 865 až 1202 m n. m. na jihovýchodním svahu Špičáku se nachází lyžařský areál s 9 sjezdařskými tratěmi různé obtížnosti. Další sjezdovky se nacházejí na sousedním Pancíři (1214 m), kam vede sedačková lanová dráha Špičák – Pancíř.

Město je napojeno na železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, na území města se nachází 5 železničních stanic a zastávek a to : Hojsová Stráž-Brčálník, Špičák, Železná Ruda město, Železná Ruda centrum a Železná Ruda-Alžbětín. Několikrát denně zde jezdí přímý vlak z Prahy a osobní vlaky do Klatov zhruba ve dvouhodinových intervalech a také vlaky do Plattlingu.[18] Prochází zde rovněž silnice I/27 spojující město s krajským městem Plzeň.

Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů rolbou upravovaných běžkařských tratí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • letecký pohled

    letecký pohled

  • Kaplička sv. Anny

    Kaplička sv. Anny

  • Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82

    Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82

  • Budova nádraží Železná Ruda-Alžbětín

    Budova nádraží Železná Ruda-Alžbětín

  • Hotel na Hofmankách

    Hotel na Hofmankách

  • Přírodní rezervace Prameniště

    Přírodní rezervace Prameniště

  • Čertovo jezero

    Čertovo jezero

  • Černé jezero

    Černé jezero

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b Zápisy ze schůzí Místní správní komise v Železné Rudě městysi / Místního národního výboru v Železné Rudě městysi, časový rozsah 1945 - 1956, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] 
  4. ↑ Dekret prezidenta republiky číslo 121. ze dne 27. října 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory. Praha: [s.n.] S. částka 52., dne 13. listopadu 1945. 
  5. ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 26, strana 166., 243. 
  6. ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.. Praha: [s.n.] 
  7. ↑ a b Seznam obcí v republice Československé k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 39, 148. a 259. 
  8. ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 s účinností k 1. únoru 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  9. ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950 podle vyhl. ministerstva vnitra č. 1225/1949 Ú.l.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 23, položka 16. 
  10. ↑ Úřední věstník ze dne 16. února 1952, částka 20, sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  11. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 35. 
  12. ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 97., 563. 
  13. ↑ a b c d e f g Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 72. 
  14. ↑ a b c d e Zákon číslo 36 / 1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15 / 1960. Praha: [s.n.] S. par. číslo 17. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí ČSSR k 1. lednu 1965. Praha: Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, Ministerstvo vnitra S. 159, položka 41. 
  16. ↑ Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 / 1976, změny obcí a matričních obvodů k 1. červenci 1975. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR 
  17. ↑ Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. řádek 14.675 a 14.676. 
  18. ↑ Jízdní řád [online]. Správa Železnic [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Herec Herbert Lom a šlechta rodu Kuchačevich ze Schluderpacheru, abcHistory.cz, 9. 2. 2016

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Železná Ruda
Části obce
Města, městyse a obce okresu Klatovy
Běhařov • Běšiny • Bezděkov • Biřkov • Bolešiny • Břežany • Budětice • Bukovník • Čachrov • Černíkov • Červené Poříčí • Číhaň • Čímice • Dešenice • Dlažov • Dlouhá Ves • Dobršín • Dolany • Domoraz • Dražovice • Frymburk • Hamry • Hartmanice • Hejná • Hlavňovice • Hnačov • Horažďovice • Horská Kvilda • Hrádek • Hradešice • Chanovice • Chlistov • Chudenice • Chudenín • Janovice nad Úhlavou • Javor • Ježovy • Kašperské Hory • Kejnice • Klatovy • Klenová • Kolinec • Kovčín • Křenice • Kvášňovice • Lomec • Malý Bor • Maňovice • Měčín • Mezihoří • Mlýnské Struhadlo • Modrava • Mochtín • Mokrosuky • Myslív • Myslovice • Nalžovské Hory • Nehodiv • Nezamyslice • Nezdice na Šumavě • Nýrsko • Obytce • Olšany • Ostřetice • Pačejov • Petrovice u Sušice • Plánice • Podmokly • Poleň • Prášily • Předslav • Rabí • Rejštejn • Slatina • Soběšice • Srní • Strašín • Strážov • Sušice • Svéradice • Švihov • Tužice • Týnec • Újezd u Plánice • Velhartice • Velké Hydčice • Velký Bor • Vrhaveč • Vřeskovice • Zavlekov • Zborovy • Železná Ruda • Žihobce • Žichovice
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železná_Ruda&oldid=22288458“