Železná Ruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Plzeňském kraji. O hornině pojednává článek Železná ruda.
Železná Ruda
Klostermannovo náměstí
Klostermannovo náměstí
Znak města Železná RudaVlajka města Železná Ruda
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0322 557528
Pověřená obecNýrsko
Obec s rozšířenou působnostíKlatovy
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°8′15″ s. š., 13°14′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 573 (2022)[1]
Rozloha79,76 km²
Nadmořská výškacca 820 m n. m.
PSČ340 04
Počet domů618 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduKlostermannovo nám. 26
340 04 Železná Ruda
muruda@zeleznaruda.cz
StarostaIng. Filip Smola
Oficiální web: www.zelezna-ruda.cz
Železná Ruda
Železná Ruda
Další údaje
Kód obce557528
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Město se nachází na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.

Nachází se v těsném sousedství (přibližně 2,5 km) Bavorské Železné Rudy (německy Bayerisch Eisenstein), 80 km od krajského města Plzeň, 38 km od okresního města Klatovy, 25 km od města Nýrsko a 31 km od města Sušice. Svoje jméno Železná Ruda získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • k 1. lednu 1948 patřila obec Městys Železná Ruda ( úřední název ) a osada Debrník do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad, železniční stanice a nákladiště Železná Ruda, stanice sboru národní bezpečnosti Městys Železná Ruda. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Městys Železná Ruda bylo k 22. květnu 1947 sečteno 1322 přítomných obyvatel.[3][4]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Železná Ruda Městys ( úřední název ) a části obce: 1. Železná Ruda Městys I., 2. Železná Ruda Městys II.,[5] 3. Debrník[5][6] do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[6][7]
  • v r. 1949 byl stanoven nový úřední název obce : Železná Ruda[5]
  • k 1. lednu 1950 měla obec Železná Ruda matriční úřad při místním národním výboru. Do matriční obvodu Železná Ruda patřily obce : 1. Železná Ruda, 2. Hamry, 3. Hojsova Stráž, 4. Špičák.[8]
  • k 16. únoru 1952 byla z matričního obvodu Nýrsko vyňata obec Zadní Chalupy, t.č. část obce Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Železná Ruda[9]
  • k 1. červenci 1952 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II.[10]
  • k 1. lednu 1955 měla obec Železná Ruda tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II., osada Debrník uvedena jako zaniklá[11]
  • k 1. červenci 1960 patřila obec Železná Ruda do okresu Klatovy, kraj Západočeský. Obec Železná Ruda měla tyto části : 1. Železná Ruda I., 2. Železná Ruda II. - Alžbětín[12][13]
  • k 1. červenci 1960 byla z matričního obvodu Železná Ruda vyňata obec Hamry a nově přiřazena do matričního obvodu Dešenice[12][13][14]
  • k 1. červenci 1975 mělo město Železná Ruda tyto části : 1. Alžbětín ( původní název Železná Ruda II. - Alžbětín, používaný od 1. července 1960 do 30. června 1975 byl zrušen[12] ), 2. Špičák ( bývalá osada Pancíř byla od 1. července 1960 místní částí obce Špičák[12] ), 3. Železná Ruda ( původní název Železná Ruda I., používaný od 1. ledna 1950 do 30. června 1975 byl zrušen ).[5][8][12][13][15]

Změny názvu katastrálního území[16][editovat | editovat zdroj]

  • do r. 1949 Městys Železná Ruda I.
  • od r. 1949 Železná Ruda I.
  • od r. 1998 Železná Ruda

Integrace okolních obcí do města[editovat | editovat zdroj]

  • 1. července 1960 Pancíř / sídlo MNV Špičák[12][13]
  • 1. července 1960 Špičák / sídlo MNV[12][13]
  • 1. ledna 1980 Hojsova Stráž / sídlo MNV

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Železné Rudě.

V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero a hora Špičák. U hřbitova na jižním okraji města je chráněné stromořadí Alej u hřbitova.

Barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy (s dvojitou kopulí), kaplička sv. Barbory, Křížová cesta s kaplí Svaté Anny atd. Místní muzeum sídlí v bývalém rodinném domě významné rodiny sklářů Abelů a disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím.

Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1747 m) v Česku. Skrze vlakové nádraží v Alžbětíně prochází státní hranice.

Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů. V této budově s číslem popisným 1 se v roce 1892 narodil český vědec, pedagog a spisovatel prof. dr. Julius Miloš Komárek. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.

V nadmořské výšce 865 až 1202 m n. m. na jihovýchodním svahu Špičáku se nachází lyžařský areál s 9 sjezdařskými tratěmi různé obtížnosti. Další sjezdovky se nacházejí na sousedním Pancíři (1214 m), kam vede sedačková lanová dráha Špičák – Pancíř.

Město je napojeno na železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, na území města se nachází 5 železničních stanic a zastávek a to : Hojsová Stráž-Brčálník, Špičák, Železná Ruda město, Železná Ruda centrum a Železná Ruda-Alžbětín. Několikrát denně zde jezdí přímý vlak z Prahy a osobní vlaky do Klatov zhruba ve dvouhodinových intervalech a také vlaky do Plattlingu.[17] Prochází zde rovněž silnice I/27 spojující město s krajským městem Plzeň.

Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů rolbou upravovaných běžkařských tratí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • letecký pohled

    letecký pohled

  • Kaplička sv. Anny

    Kaplička sv. Anny

  • Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82

    Kostel Panny Marie Pomocné na fotografii z let 1880–82

  • Středem budovy Nádraží Železná Ruda-Alžbětín prohází státní hranice s Německem

    Středem budovy Nádraží Železná Ruda-Alžbětín prohází státní hranice s Německem

  • Hotel na Hofmankách

    Hotel na Hofmankách

  • Přírodní rezervace Prameniště

    Přírodní rezervace Prameniště

  • Čertovo jezero

    Čertovo jezero

  • Černé jezero

    Černé jezero

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Dekret prezidenta republiky číslo 121. ze dne 27. října 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory. Praha: [s.n.] S. částka 52., dne 13. listopadu 1945. 
  4. ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 26, strana 166., 243. 
  5. ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.. Praha: [s.n.] 
  6. ↑ a b Seznam obcí v republice Československé k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 39., 148. a 259. 
  7. ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 s účinností k 1. únoru 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  8. ↑ a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950 podle vyhl. ministerstva vnitra č. 1225/1949 Ú.l.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 23., položka 16. 
  9. ↑ Úřední věstník ze dne 16. února 1952, částka 20, sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  10. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 35. 
  11. ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 97., 563. 
  12. ↑ a b c d e f g Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 72. 
  13. ↑ a b c d e Zákon číslo 36 / 1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15 / 1960. Praha: [s.n.] S. par. číslo 17. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí ČSSR k 1. lednu 1965. Praha: Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, Ministerstvo vnitra S. 159, položka 41. 
  15. ↑ Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 / 1976, změny obcí a matričních obvodů k 1. červenci 1975. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR 
  16. ↑ Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. řádek 14.675 a 14.676. 
  17. ↑ Jízdní řád [online]. Správa Železnic [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Herec Herbert Lom a šlechta rodu Kuchačevich ze Schluderpacheru, abcHistory.cz, 9. 2. 2016

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Železná Ruda
Části obce
Města, městyse a obce okresu Klatovy
Běhařov • Běšiny • Bezděkov • Biřkov • Bolešiny • Břežany • Budětice • Bukovník • Čachrov • Černíkov • Červené Poříčí • Číhaň • Čímice • Dešenice • Dlažov • Dlouhá Ves • Dobršín • Dolany • Domoraz • Dražovice • Frymburk • Hamry • Hartmanice • Hejná • Hlavňovice • Hnačov • Horažďovice • Horská Kvilda • Hrádek • Hradešice • Chanovice • Chlistov • Chudenice • Chudenín • Janovice nad Úhlavou • Javor • Ježovy • Kašperské Hory • Kejnice • Klatovy • Klenová • Kolinec • Kovčín • Křenice • Kvášňovice • Lomec • Malý Bor • Maňovice • Měčín • Mezihoří • Mlýnské Struhadlo • Modrava • Mochtín • Mokrosuky • Myslív • Myslovice • Nalžovské Hory • Nehodiv • Nezamyslice • Nezdice na Šumavě • Nýrsko • Obytce • Olšany • Ostřetice • Pačejov • Petrovice u Sušice • Plánice • Podmokly • Poleň • Prášily • Předslav • Rabí • Rejštejn • Slatina • Soběšice • Srní • Strašín • Strážov • Sušice • Svéradice • Švihov • Tužice • Týnec • Újezd u Plánice • Velhartice • Velké Hydčice • Velký Bor • Vrhaveč • Vřeskovice • Zavlekov • Zborovy • Železná Ruda • Žihobce • Žichovice
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železná_Ruda&oldid=21237301“