Hamry (okres Klatovy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hamry
Kaplička nad obcí
Kaplička nad obcí
Znak obce HamryVlajka obce Hamry
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0322 578240
Pověřená obecNýrsko
Obec s rozšířenou působnostíKlatovy
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°12′55″ s. š., 13°9′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel109 (2022)[1]
Rozloha36,87 km²
Nadmořská výška560 m n. m.
PSČ340 22
Počet domů70 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHamry 30
34022 Nýrsko
obechamry@nextra.cz
StarostaPetr Křovina
Oficiální web: www.sumavanet.cz/hamry
Hamry
Hamry
Další údaje
Kód obce578240
Kód části obce192732
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hamry (německy Hammern) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský, asi 8 km jv. od Nýrska a 22 km jz. od Klatov. Leží na Šumavě, v údolí řeky Úhlavy, ze západu lemovaném pohraničním Královským hvozdem. Žije zde 109[1] obyvatel. Obec Hamry je šumavskou vsí, dosud nesoucí znaky historické sídelní struktury (např. lokalita Kollerův kostel, venkovský dvorec Špirk a jiné). Jedná se o šumavskou ves rozptýlenou, bez souvislé zástavby.[3] Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Hamry na Šumavě[4] a Zadní Chalupy.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Hamry byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli formálně přímými poddanými krále).

Číslování budov[editovat | editovat zdroj]

Číslování domů bylo uzákoněno v únoru 1770 za vlády Marie Terezie. První číslování domů bylo v Hamrech provedeno v roce 1771. V roce 1837 byla provedena změna hranic katastru. Osada Prenet, patřící pod Hamry, nově připadla k Hojsově Stráži a osada Kreuzwinkel (Křížkov, resp. Zadní Hamry), patřící k Hojsově Stráži, nově připadla do Hamrů. Další změnou hranic katastru provedenou v roce 1876, připadla do Hamrů i samota Osserhútte (Ostré boudy). Z důvodů uvedených změn v hranicích katastru obce Hamry a založením pozemkové knihy v roce 1884, dochází v roce 1886 k přečíslování obce Hamry novými domovními čísly.[6]

Změna číslování domů v roce 1960[editovat | editovat zdroj]

Místní národní výbor v Zelené Lhotě na základě příkazu Rady okresního národního výboru v Klatovech přečísloval k 1. říjnu 1960 obec Hamry novými čísly popisnými.[7][8]

Historická budova Hamry čp. 30[editovat | editovat zdroj]

Budova Hamry čp. 30 se nachází uprostřed obce a patří mezi nejstarší stavby v historickém areálu kolem kostela P. Marie Bolestné - Kollerova kostela. Nejstarší doložený údaj o budově - 8. listopadu 1786 je zaznamenán v písemnostech Velkostatku Bystřice nad Úhlavou a je uveden v pozemkové knize.[9][10]Dříve budova patřila ke kostelu a sloužila od 10. května 1881 jako první škola v Hamrech.[11][9] V budově je zachovalý původní krov. Na východní straně budovy je umístěn vnější opěrný pilíř pro zajištění stability obvodové zdi stavby.

V roce 1936 prodala Obec Hamry budovu Hamry čp. 30 firmě Raiffeisenkasse pro záložnu - kampeličku[12] V seznamu konfiskovaných nemovitostí podle dekretu č. 108 / 1945 Sb. ze dne 20. září 1949, číslo jednací 1195, Místní národní výbor v Hamrech uvádí, že budova není dosud přidělena novému přídělci a je neobydlena.[13]

Osidlovací úřad a fond národní obnovy v Praze rozhodnutím ze dne 10. prosince 1949 předal zpět do vlastnictví Obce Hamry dům čp. 30 se stavební parcelou číslo 135. Tehdejším vlastníkem byla firma Spar. und Darlehenskassenverein pro Hamry, zapsané spol. s neobmezeným ručením v Hamrech.[10]

V předávacím protokolu ze dne 11. prosince 1949 je Likvidačním střediskem konfiskovaných majetkových podstat lidových peněžních ústavů v Českých Budějovicích mimo jiné uvedeno, že se budova nachází v odlehlé části obce, kde je jen řídce obydlena. Je značně z ruky podle sdělení záložny - kampeličky[14] Dále se v protokolu uvádí, že dům Hamry čp. 30 není od roku 1945 obydlen, nájemné proto nebylo stanoveno. Budova byla určena po r. 1946 také pro kampeličku, ale pro její nevhodnou polohu nebyla používaná ani pronajata.[13]

V současné době sídlí budově Hamry čp. 30 obecní úřad.

Samospráva obce[editovat | editovat zdroj]

Místní národní výbor v Hamrech byl ustanoven dne 3. července 1945 podle ústavního dekretu prezidenta republiky číslo 4/1945 Sb. o volbě a pravomoci národních výborů.[15] Dnem ustanovení místního národního výboru zaniklo obecní zastupitelstvo. Obecní úřad po zániku obecního zastupitelstva se tak stává úřadem místního národního výboru. Obecní úřad Hamry do roku 1945 sídlil v budově Hamry čp. 110, úřad místního národního výboru byl přenesen do budovy Hamry čp. 151. Dům Hamry čp. 151 získal MNV Hamry do vlastnictví v přídělovém řízení podle dekretu číslo 108/1945 Sb.[16][17]

Územní příslušnost[editovat | editovat zdroj]

  • k 1. srpnu 1927 patřila obec Hamry do politického okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní a telegrafní úřad Hojsova Stráž, železniční telegraf Hamry - Hojsova Stráž, železniční stanice, zastávka, nákladiště Zelená Lhota a nebo Hamry - Hojsova Stráž, obvod obecné školy Hamry s vyučovací řečí českou a německou, obvod obecné školy Stará Lhota a Zadní Chalupy s vyučovací řečí německou, obvod obecné školy Hamry, expozitura Kreuzwinkel ( čes. Zadní Hamry ) s vyučovací řečí německou, farní úřad římskokatolický a matriční úřad Hamry, četnická stanice Dešenice, zdravotní obvod Dešenice[18]
  • k 1. lednu 1948 patřila obec Hamry do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad Hojsova Stráž, stanice sboru národní bezpečnosti Hojsova Stráž – Horní Hamry, železniční stanice a nákladiště Hamry – Hojsova Stráž[19][20]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[21][22][23]
  • k 1. lednu 1950 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský[24]
  • k 16. únoru 1952 byla obec Zadní Chalupy úředně připojena k obci Hamry.[5]
  • k 1. lednu 1960 patřila obec Hamry pod správu Místního národního výboru v Zelené Lhotě, okres Klatovy, kraj Západočeský[25][26]

Změna názvu katastrálního území[4][editovat | editovat zdroj]

  • do r. 1977 Hamry
  • od r. 1977 Hamry na Šumavě

Integrace obce[editovat | editovat zdroj]

V rámci reorganizace národních výborů[25] a rozhodnutí Okresního národního výboru v Klatovech byl Místní národní výbor v Hamrech zrušen k 30. červnu 1960. S účinností od 1. července 1960 patřila obec Hamry pod správu Místního národního výboru v Zelené Lhotě,[26][27][28] od 1. července 1975 byla obec Hamry částí obce Zelená Lhota[29][28][30], od 1. ledna 1980 patřila osada Hamry pod správu Městského národního výboru v Nýrsku.[30]

Vznik obce[editovat | editovat zdroj]

Na základě návrhu Města Nýrska a rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, civilně správního úseku čj. VSC/3 - 3981/91 ze dne 9. prosince 1991, vznikla s účinností od 1. ledna 1992 Obec Hamry, která se nečlení na části, má dvě katastrální území: Hamry na Šumavě a Zadní Chalupy.[31]

Matriční příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • konec roku 1945 – v obci Hamry bylo na 100 Čechů, nových dosídlenců[15]
  • 28. října 1946 – většina původních německých obyvatel obce Hamry v počtu 1400 osob byla odsunuta do Bavorska přes sběrné středisko v Železné Rudě
  • konec roku 1946 – v obci Hamry bylo na 220 Čechů, nových osídlenců[15]
  • 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti volyňští Češi v počtu 18 osob [36]/ v obci Hojsova Stráž 1 osoba, reemigrant[37]
  • 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob[36] / v obci Hojsova Stráž 17 osob, reemigrantů[37] / v obci Zelená Lhota 21 osob, reemigrantů[38][39]
  • 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti z Maďarska v počtu 2 osoby[36]
  • 18. prosince 1948 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob [40]/ v obci Hojsova Stráž 8 osob, reemigrantů / v obci Zelená Lhota 24 osob, reemigrantů[39]
  • 22. března 1949 – přestěhování 13 osob reemigrantů, rumunských Slováků z obce Stodůlky, okres Sušice do obce Hamry[41][42]
  • 30. dubna 1949 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 4 osoby[43] / v obci Zelená Lhota 9 osob, reemigrantů[39]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V administrativním lexikonu obcí z roku 1927 je u obce Hamry uveden údaj : k 15. únoru 1921 přítomné obyvatelstvo 1386 osob , národnostní ráz obce německý.[18]

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Hamry sečteno 610 přítomných obyvatel.[23]

Rok 1850 30. léta 20. st. 1950 1961 1970 1971 1975 1980 1991 1995 2001 2005 2012
Počet obyvatel[44][45] 1225 1450 309 253 211 210 192 102 101 81 119 129 110

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Stuiber (nar. 6. října 1887 Nepomuk čp. 72[46] – zemř. 20. března 1967 Hamry čp. 67, jeho ostatky byly 24. března 1967 zpopelněny v Plzni), profesor, hudební skladatel, dirigent[47]
  • Leo Hans Mally (nar. 18. července 1901 Hamry čp. 60[48] – zemř. 16. prosince 1987 Bayerisch Eisenstein), spisovatel

Vodní nádrž Nýrsko v katastrálním území Hamry[49][editovat | editovat zdroj]

Přehradní nádrž na řece Úhlavě byla vybudována v letech 1965 – 1969. V souvislosti s výstavbou byly v záplavovém území Vodní nádrže Nýrsko v katastrálním území Hamry zbořeny budovy, označené číslem popisným:

  • Hamry čp. 1., 2., 3., 4., 5., 9., 10., 12., 13., 14., 19. a 21., které byly ve vlastnictví Státního statku Dešenice, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 276,[50][51]
  • Hamry čp. 11, která byla ve vlastnictví Okresního národního výboru v Klatovech – silniční správa, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 252,
  • Hamry čp. 6., 7. a 8., které byly ve vlastnictví fyzických osob, zapsané v pozemkové knize Hamry – číslo vložky 234., 235. a 236

a další hospodářské budovy.

Státní silnice II / 190 Milence – Hamry – Zelená Lhota, která také byla v záplavovém území nádrže, byla přeložena do nové polohy Milence – Zelená Lhota.[50]

Polesí Královský hvozd Hamry[52][editovat | editovat zdroj]

Na základě Dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše číslo 12 / 1945 Sb. ze dne 21. června 1945 došlo v pohraničí k zestátnění lesních majetků Sudetských němců a jeho předání do správy státních lesů a statků. V první fázi poválečného vývoje byly na těchto majetcích zakládány národní správy velkostatků, které byly v další etapě vývoje zrušeny. Období národní správy trvalo do 16. ledna 1946, kdy byla vytvořena správa státních lesů.

V roce 1946 vzniklo polesí Úhlava Hamry o výměře 2 147 ha. Dnem 27. listopadu 1947 byla přičleněna k polesí Úhlava Hamry další lesní půda od Správy státních lesů v Železné Rudě a tím získalo toto polesí výměru 2 981,41 ha lesní půdy a 1 317,37 ha ostatní půdy. Již od roku 1927 byly lesní pozemky na Svarohu ve vlastnictví Československého státu - ministerstva zemědělství, Ústředního ředitelství státních lesů a statků v Praze.[53][54] Hranice mezi Správou státních lesů Železná Ruda a Nýrsko byla v přírodě vyznačena znatelnými kůly a probíhá ze Svarohu po rozdělovací linií mezi 64 a 65 oddělením a pak po hřebenu, v oddělení 61 na cestu od Černého jezera ke Statečku, dále selskými lesy přírodě vytýčenou hranicí až ke státní pile Hamry a po řece Úhlavě až na hřeben Pancíře.

V roce 1948 byly správy státních lesů zrušeny, vznikl národní podnik Československé státní lesy se sídlem v Praze.

Dnem 25. řijna 1950 bylo polesí Úhlava Hamry přejmenováno na polesí Královský hvozd v Hamrech. Polesí získalo výměru 2.174 ha a bylo rozděleno na tři ochranné okrsky:

  1. Svaroh o výměře 600 ha
  2. Ostrý o výměře 874 ha
  3. Buchar o výměře 700 ha

Dnem 23. prosince 1952 předala Správa lesního hospodářství (SLH) Nýrsko na SLH Železná Ruda pěstební středisko Královský hvozd v Hamrech. Od 1. ledna 1953 bylo polesí Královský hvozd Hamry začleněno do národního podniku Chodský lesní průmysl se sídlem ve Kdyni, a od 1. ledna 1956 do Krajské správy lesů v Plzni. V roce 1956 byly vytvářeny lesní závody a vznikala nová polesí.

Polesí Královský hvozd mělo v roce 1956 výměru 2 500 ha a bylo rozděleno na následující lesnické úseky:

  1. Svaroh o výměře 623 ha
  2. Bílá strž o výměře 610 ha
  3. Čekání o výměře 525 ha
  4. Káčino údolí o výměře 752 ha

Polesí Hamry od svého vzniku v roce 1946 sídlilo v budově Hamry čp. 46. V roce 1952 bylo polesí z důvodů nově vytvořeného hraničního pásma přemístěno do budovy Hamry čp. 39, kterou vlastnily Západočeské cihelny, národní podnik v Plzni.[55] Tato budova však přešla do vlastnictví Krajské správy lesů v Plzni až v květnu roce 1955. Polesí Královský hvozd se v roce 1968 přestěhovalo zpět do historické budovy bývalé lesní správy Hohenzollernů do Hamry čp. 46.

V roce 1972 došlo ke slučování polesí a ke vzniku lesních správ. Polesí Královský hvozd bylo sloučeno s polesím Zelená a tím vznikla lesní správa Královský hvozd se sídlem v Zelené Lhotě čp. 76. Ve 2. polovině 70. let došlo k připojení polesí Suchý Kámen pod lesní správu Královský hvozd v Zelené Lhotě. Tím dosáhla lesní správa Královský hvozd výměru 5 600 ha.[52]

Čarostřelec[editovat | editovat zdroj]

V 17. století, kolem roku 1650, žil u Vlčí propasti pod Ostrým mladý myslivec,výborný střelec. Jeho střeleckou dovednost si lidé začali vykládat spojením s peklem. Proto byl uvězněn a vyslýchán na Chodském hradě v Domažlicích. Zda - li z obžaloby vyvázl, se již nedochovalo. Tato událost inspirovala Karla Maria von Webera k opeře Čarostřelec[56]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník s chatou

    Pomník s chatou

  • Památník

    Památník

  • Kostel Panny Marie Bolestné

    Kostel Panny Marie Bolestné

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Krajina Šumavy. Vimperk: Správa NP a CHKO Šumava, 2010. 
  4. ↑ a b Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. řádek 2.708. 
  5. ↑ a b Úřední list ze dne 16.2.1952, částka 20. Sloučení obce Zadní Chalupy do obce Hamry.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93. 
  6. ↑ Kronika obce Hamry, září 1971, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. 32., 62. a 63. 
  7. ↑ Fond Místní národní výbor v Zelené Lhotě, zápisy ze schůzí 1955 - 1960. Státní okresní archiv v Klatovech: [s.n.] S. kniha číslo 3. 
  8. ↑ Fond MNV Zelená Lhota, dokument - Hamry, nová čísla popisná pro budovy ve vlastnictví Ministerstva vnitra ze dne 10.10.1960, číslo jednací II / 4. Státní okresní archiv v Klatovech: [s.n.] 
  9. ↑ a b Kronika obce Hamry, časový rozsah 1923 - 1935, německá, uložena ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. 10., 12. 
  10. ↑ a b Pozemková kniha Hamry, knihovní vložka číslo 51, uloženo u Katastrálního úřadu v Klatovech.. [s.l.]: [s.n.] 
  11. ↑ Farnost Nýrsko. [s.l.]: [s.n.] S. historie kostela v Hamrech. 
  12. ↑ Obecní kronika - německá 1971, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech.. [s.l.]: [s.n.] 
  13. ↑ a b Fond Místní národní výbor v Hamrech, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. inv.č. 8., hl.zn. 180., ev.č. K1. 
  14. ↑ Výnos finančního referátu Krajského národního výboru v Plzni, číslo jednací 13925 / 49 - VII / 1 ze dne 2. března 1950 - jmenování zatímní správy firmy Záložna - kampelička Hamry, uloženo SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. fond Místní národní výbor v Zelené Lhotě, inv.č. 58., hl.zn. 181., evid.č. K3. 
  15. ↑ a b c Pamětní kniha železniční stanice Hamry - Hojsova Stráž, uloženo Národní archiv v Praze. Hamry - Hojsova Stráž: Československé státní dráhy, železniční stanice S. 4., 5., inv.číslo 281, ukl.zn. 16. 
  16. ↑ Pozemková kniha pro katastrální území Hamry, knihovní vložka číslo 115 pro vlastníka Obec Hamry. [s.l.]: Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze - Rozhodnutí o odevzdání konfiskovaného nemovitého majetku obci Hamry, 1949. 
  17. ↑ Příděl nemovitostí podle dekretu prezidenta republiky číslo 108 / 1945 Sb. ze dne 20. září 1949, číslo jednací 1195 / 49 pro obec Hamry, uloženo v SOKA Klatovy, fond MNV Hamry. [s.l.]: [s.n.] S. karton 1, inv.č. 8, sp.zn. 180. 
  18. ↑ a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. srpnu 1927. Praha: Státní úřad statistický S. 115. 
  19. ↑ Dekret prezidenta republiky číslo 121. ze dne 27. října 1945 o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory. Praha: [s.n.] S. částka 52, dne 13. listopadu 1945. 
  20. ↑ Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 58, položka 10. 
  21. ↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 s účinností k 1. únoru 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  22. ↑ Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení, částka 101 / 1948. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2., odst. 2 zákona. 
  23. ↑ a b Seznam obcí v zemích Českých k 1.2.1949. Praha: Státní statistický úřad S. 37. 
  24. ↑ a b Seznam matričních obvodů v českých krajích k 1. lednu 1950. Praha 1950: Ministerstvo vnitra S. 23. 
  25. ↑ a b c Zákon číslo 36/1960 Sb. o územním členění státu ze dne 9. dubna 1960, účinnost od 11. dubna 1960, částka 15/1960. Praha: [s.n.] S. par. číslo 17. 
  26. ↑ a b c Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 69., 340. 
  27. ↑ Úřední věstník číslo 10 / 1973 ze dne 15. října 1973, částka 6 / 1973 - Obec Hamry pod správou MNV Zelená Lhota. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR 
  28. ↑ a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1974. Praha: Federální statistický úřad a ministerstvo ČSR S. 208, položka 40., strana 814., 823. 
  29. ↑ Úřední věstník číslo 9 / 1976 ze dne 14. května 1976, částka 3 /1976 - od 1. července 1975 je obec Hamry částí obce Zelená Lhota. Praha: Ministerstvo vnitra ČSR 
  30. ↑ a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha: Federální statistický úřad a ministerstvo vnitra ČSR S. díl č. 1., strana 384, řádek 31 - obec Nýrsko, díl č. 2., strana 1678 - obec Hamry je částí obce Zelená Lhota, strana 1679 - obec Zelená Lhota je částí obce Nýrsko. 
  31. ↑ Úřední věstník číslo 1 / 1992 ze dne 15. dubna 1992, částka 1 / 1992 - Obec Hamry a katastrální území Zadní Chalupy k 1. lednu 1992. Praha: Ministerstvo vnitra, civilně správní úsek 
  32. ↑ a b Biskupství českobudějovické. [s.l.]: archiv 
  33. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 34. 
  34. ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 94. 
  35. ↑ Úřední věstník 12 / 1979 ze dne 12. července 1979, částka 3 / 1979. Matriční obvod Nýrsko od 1. dubna 1978. Praha: Ministerstvo vnitra S. čl. řím. 2. 
  36. ↑ a b c Fond Okresní národní výbor v Klatovech, odbor pracovních sil - seznam reemigrantů v obci Hamry k 28. lednu 1948, číslo jednací : 122 A, 122 B, 122 C / 1948, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: Místní národní výbor v Hamrech 
  37. ↑ a b Fond Okresní národní výbor v Klatovech, odbor pracovních sil - seznam reemigrantů v obci Hojsova Stráž k 28. lednu 1948, číslo jednací : 31 / 1948, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: Místní národní výbor v Hojsově Stráži 
  38. ↑ Fond Okresní národní výbor v Klatovech, odbor pracovních sil - seznam reemigrantů v obci Zelená Lhota k 28. lednu 1948, číslo jednací : 78 / 1948, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: Místní národní výbor v Zelené Lhotě 
  39. ↑ a b c Fond MNV Zelená Lhota, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. státní občanství 1946 - 1950, karton K4, inv.č. 70, hl.zn. 606. 
  40. ↑ Fond Okresní národní výbor v Klatovech, odbor pracovních sil - seznam reemigrantů v obci Hamry k 18. prosinci 1948, číslo jednací : sine, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: Místní národní výbor v Hamrech 
  41. ↑ HOLÁ, Věra. Minulostí Západočeského kraje. Osídlení šumavského pohraničí na Sušicku 1945 - 1948. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1981. 
  42. ↑ Fond Okresní národní výbor v Sušici, voličské seznamy obce Stodůlky, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] S. Místní národní výbor Stodůlky, seznam obyvatel - voličů, karton N181, inv.č. 618, hl.zn. 213. 
  43. ↑ Fond Okresní národní výbor v Klatovech, odbor pracovních sil - seznam reemigrantů v obci Hamry k 30. dubnu 1949, číslo jednací : 555 / 1949, uloženo ve Státním okresním archivu v Klatovech. [s.l.]: Místní národní výbor v Hamrech 
  44. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  45. ↑ Hamry, historie a současnost, Šumava.net
  46. ↑ Římskokatolická farnost Nepomuk, matrika pokřtěných číslo 25, čas. rozsah 1873 - 1895. [s.l.]: [s.n.] S. 334. 
  47. ↑ Kronika obce Hamry, čas. rozsah 1990 - 1994, uložena v SOKA Klatovy. [s.l.]: [s.n.] S. 17 / oznámení o úmrtí. 
  48. ↑ Římskokatolická farnost Hamry, matrika pokřtěných číslo 7, čas. rozsah 1884 - 1906. [s.l.]: [s.n.] S. 140, číslo řadové 28. 
  49. ↑ Fond Místní národní výbor v Zelené Lhotě, vodoprávně technická agenda. Státní okresní archiv v Klatovech: [s.n.], 1959 - 1974. S. inv.č. 66., hl.zn. 405., karton K4. 
  50. ↑ a b Zaniklé obce - Tremlův mlýn Hamry. [s.l.]: [s.n.] S. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=19483. 
  51. ↑ Zaniklé obce. Hamry - Hamerský dvůr: [s.n.] S. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=21943. 
  52. ↑ a b Kronika obce Hamry, časový rozsah 1990 - 1994, uloženo v SOKA Klatovy. [s.l.]: Jitka Jelínková, Hamry čp. 39 S. 197–205. 
  53. ↑ Záborový zákon číslo 215 Sb. ze dne 16. dubna 1919. [s.l.]: [s.n.] 
  54. ↑ Pozemková kniha Hojsova Stráž, číslo knihovní vložky 98, uloženo u Katastrálního úřadu v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] 
  55. ↑ Pozemková kniha Hamry, číslo knihovní vložky 161, uloženo Katastrální úřad v Klatovech. [s.l.]: [s.n.] 
  56. ↑ Šumava, turistický průvodce ČSSR 1986. [s.l.]: [s.n.] S. svazek 22, strana 276. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Hamry
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Klatovy
Běhařov • Běšiny • Bezděkov • Biřkov • Bolešiny • Břežany • Budětice • Bukovník • Čachrov • Černíkov • Červené Poříčí • Číhaň • Čímice • Dešenice • Dlažov • Dlouhá Ves • Dobršín • Dolany • Domoraz • Dražovice • Frymburk • Hamry • Hartmanice • Hejná • Hlavňovice • Hnačov • Horažďovice • Horská Kvilda • Hrádek • Hradešice • Chanovice • Chlistov • Chudenice • Chudenín • Janovice nad Úhlavou • Javor • Ježovy • Kašperské Hory • Kejnice • Klatovy • Klenová • Kolinec • Kovčín • Křenice • Kvášňovice • Lomec • Malý Bor • Maňovice • Měčín • Mezihoří • Mlýnské Struhadlo • Modrava • Mochtín • Mokrosuky • Myslív • Myslovice • Nalžovské Hory • Nehodiv • Nezamyslice • Nezdice na Šumavě • Nýrsko • Obytce • Olšany • Ostřetice • Pačejov • Petrovice u Sušice • Plánice • Podmokly • Poleň • Prášily • Předslav • Rabí • Rejštejn • Slatina • Soběšice • Srní • Strašín • Strážov • Sušice • Svéradice • Švihov • Tužice • Týnec • Újezd u Plánice • Velhartice • Velké Hydčice • Velký Bor • Vrhaveč • Vřeskovice • Zavlekov • Zborovy • Železná Ruda • Žihobce • Žichovice
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hamry_(okres_Klatovy)&oldid=20924323“