Pancíř (Šumava)

Pancíř
	Horská chata Pancíř
Vrchol	1214 m n. m.
Prominence	61 m ↓ Tomandlův křížek
Izolace	2,4 km → Můstek
Seznamy	Tisícovky v Česku #107
Poznámka	na vrcholu chata s rozhlednou
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Šumava / Železnorudská hornatina / Pancířský hřbet / Můstecký hřbet
Souřadnice	49°10′42″ s. š., 13°15′14″ v. d.
	Pancíř
Hornina	svor s vložkou žulových porfyrů
Povodí	Labe (Úhlava, Otava), Dunaj (Řezná)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pancíř (německy Panzer Berg) je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.

Přístup

Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici.

Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř, která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.

Geologie a geomorfologie

Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy.

Vodstvo

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí. Na jeho jihozápadním svahu pramení řeka Úhlava a na jihovýchodní řeka Řezná. Severně od Pancíře, na jihozápadním svahu Jedlové, pramení řeka Křemelná.

Pramen Řezné v přírodní rezervaci Prameniště na jihovýchodním svahu Pancíře (2013)
Informační tabule u pramene Řezné
Pramen Úhlavy (2008)

Klimatické podmínky

Podle měření z let 1927–1950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C,^[1] teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100–150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy. Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 1957–1976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 1956–1995 1066 mm).

Vegetace

Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.

Zajímavost

Jako symbolický vrchol a zajímavý fotopoint se na vrcholu Pancíře nacházejí od podzimu 2019 otevřené dřevěné dveře. Jde o projekt sdružení We Love Šumava.^[2] Dveře nejsou na Pancíři celoročně, ale pouze v období od 1. května do 31. prosince, poté jsou kvůli úklidu sněhu a bezpečnosti odstraněny a vráceny opět na jaře.^[3]

Reference

↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
↑ BÍLÁ, Valentýna. Na fotku z otevřených dveří na Pancíři se stála i fronta, vzpomíná jejich autor. iDNES.cz [online]. 2024-02-03 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.
↑ ŠUMAVA, We Love. Otevřené dveře We Love Šumava. We Love Šumava [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pancíř na Wikimedia Commons
Pancíř na www.tisicovky.cz

[1] DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.

[2] BÍLÁ, Valentýna. Na fotku z otevřených dveří na Pancíři se stála i fronta, vzpomíná jejich autor. iDNES.cz [online]. 2024-02-03 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.

[3] ŠUMAVA, We Love. Otevřené dveře We Love Šumava. We Love Šumava [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Šumavské tisícovky (1200–1299 m)

Hlavní vrcholy v Česku (31)	Polom (1295 m) • Holý vrch (1294 m) • Polom – JV vrchol (1293 m) • Basumský hřeben (1290 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1265 m) • Tetřev (1260 m) • Stolová hora (1256 m) • Antýgl (1254 m) • Vysoký stolec (1251 m) • Čertův vrch (1245 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přílba (1221 m) • Nad Bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1203 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1202 m) • Dřevěná hůl (1201 m)

Hlavní vrcholy v Německu (13)	Ostrý (1292 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Malý Ostrý (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)

Vedlejší vrcholy v Česku (12)	Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Boubínský hřbet (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1246 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Ostrý JV (1218 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)

Vedlejší vrcholy v Německu (1)	Malá Mokrůvka – V vrchol (1280 m)