Pancíř (Šumava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pancíř

Horská chata Pancíř

Vrchol 1214 m n. m.
Prominence 61 m ↓ Tomandlův křížek
Izolace 2,4 km → Můstek
Poznámka na vrcholu chata s rozhlednou
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Šumava / Železnorudská hornatina / Pancířský hřbet / Můstecký hřbet
Souřadnice 49°10′42″ s. š., 13°15′14″ v. d.
Pancíř
Fire.svg
Pancíř
Hornina svor s vložkou žulových porfyrů
Povodí Labe (Úhlava, Otava), Dunaj (Řezná)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pancíř je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici.

Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř, která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m, u dolní stanice se nachází parkoviště Kaskády.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrchol Pancíře vystupuje na jihovýchodním konci plochého strukturního Pancířského hřbetu. Je tvořen vložkou žulových porfyrů v jemnozrnných svorech a svorových rulách moldanubika. Na jeho svazích jsou četné rozptýlené sutě a menší skalní výchozy.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Pancíř leží na hlavním evropském rozvodí a počtem pramenů na svazích mu na Šumavě může konkurovat snad jen Černá hora (1315 m). Pod Pancířem pramení tři významné řeky – na západě je to Úhlava, na jihovýchodě Řezná a na severu Křemelná, jedna ze zdrojnic Otavy.

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Podle měření z let 19271950, zde průměrná roční teplota dosahuje 3,8 °C,[1] teplotní maximum bylo 31,0 °C a teplotní minimum -31,2 °C. Je zde tedy nepatrně tepleji než na o 100–150 m níže položených planinách na horním povodí Vltavy a Otavy. Průměrný roční úhrn srážek z totalizátoru zde byl v letech 19571976 naměřen 1289 mm, což v rámci Šumavy patří k vyšším hodnotám (na meteorologické stanici Churáňov je to za období 19561995 1066 mm).

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]