Bukovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci. O rodu kapradin pojednává článek bukovník (rod).
Bukovník
Pohled na Bukovník z jihu
Pohled na Bukovník z jihu
Znak obce BukovníkVlajka obce Bukovník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0322 530085
Pověřená obecSušice
Obec s rozšířenou působnostíSušice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel67 (2022)[1]
Rozloha4,09 km²
Katastrální územíBukovník
Nadmořská výška615 m n. m.
PSČ342 01
Počet domů45 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBukovník 60
342 01 Sušice 1
ou.bukovnik@gmail.com
StarostkaIveta Lysáčková
Oficiální web: www.bukovnik.cz
Bukovník
Bukovník
Další údaje
Kód obce530085
Kód části obce16136
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bukovník (německy Bukownik, 1939-45 Buchen) leží v okrese Klatovy. Má 67[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Sušice, 18 km východně město Strakonice, 20 km jižně město Vimperk a 28 km severovýchodně město Blatná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251. Nacházela se zde tvrz, v místech současného farského pole. Tvrz byla postupem času lidmi rozebrána na stavební materiál. Stála na strategickém místě, bylo zde vidět do údolí směrem na Bílenice a na druhou stranu na Soběšicko. Osada s tvrzí připomínaná roku 1251 jako vladycké sídlo pánů z Bukovníka. V držbě Bukovníka se od 14. století vystřídalo několik panských rodin jako Hořčicové z Prostého na Moravě, Kocové z Dobrše, Břežští z Ploskovic, Ježovští z Lub, Collatorové z Říčan a další.[3] Počátkem 17. století zde literárně tvořil D. Hortensius, v 19. století byli známi Bukovníčtí loutkáři, kteří odcházeli do světa (rodina Kludských). Více o historii se mohou zájemci dočíst v bukovnické kronice, která je uložena na OÚ Bukovník.

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla vesnice součástí obce Soběšice a od 1. ledna 1993 je samostatnou obcí.

Okolí a příroda[editovat | editovat zdroj]

Obec Bukovník leží v mírně zvlněné šumavské krajině. Patří mezi nejstarší sídla Pošumaví. Rozložila se pod nevelkým vrchem Blížňovem ve výšce 615 m n. m., v místech, která patrně dříve byla porostlá bukovým lesem.[4]

Vrchy známé svými pověstmi jsou např. Hrozín, Bitovín a Blažnov. Dalšími vrcholy jsou Pálená hora (697 m n. m.) a Hájek (633 m n. m.).

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Kouzelnou podhorskou krajinu si lidé za staletí ozdobili řadou pověstí. Tak například si dodnes vyprávějí o přízraku na louce v Ohražení pod Blížňovem u Bílenického potoka. Prý po několik let tu vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velkého nářku umřelo hlady. Dodnes prý tady to dítě někdy naříká. Na staré cestě z Bukovníka do Žihobec u Smutného kamene hrával o půlnoci dudák na dudy z lidských kostí. Dnes už tam ten kámen ale není.[5]

Vrch Hrozín, Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.

Vrch Bitovín, V místech dvou rybníků pod vrchem původním názvem Vitovín, přejmenovaným v časech třicetileté války na Bitovín, stojí na planince Boží muka, připomínající střetnutí Švédů s císařskými, v němž padlo mnoho žoldnéřů, poté zakopaných v okolí. Bylo zde nalézáno mnoho pozůstatků jejich výzbroje, podkov koní a lidských kostí. Střetnutí se událo okolo r. 1645, za tažení Švédů pod velením generála Torstensona. Průběh střetnutí, podobného mnoha jiným, která se na našem území odehrála.[6]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodil se tu Antonín Kludský, umělecký podnikatel, zakladatel světového cirkusu Kludský. Jeho potomci se ke svému rodišti hlásili a občas zde hostovali s pojízdným biografem. Z místa odcházelo dříve mnoho mužů za prací zejména k cirkusům, proslavili se zejména jako znamenití muzikanti.[7]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Občanskou vybavenost Bukovníku tvoří připojení k obecnímu vodovodu, autobusová zastávka, veřejná knihovna s přístupem na internet a hřbitov.

Společenský život ve vesnici rozvíjí především místní sbor dobrovolných hasičů, který ji reprezentuje v regionálních soutěžích v požárním sportu. Kromě toho se hasiči spolu s představiteli obce podílí na organizaci mnoha kulturních a sportovních akcí.

Bukovník je členem několika oblastních sdružení obcí, například Svazku obcí Pošumaví, Prácheňska a Sdružení obcí Sušicka.

Obcí prochází cyklotrasa č. 121, dále tu prochází silnice III/17124 a je zajištěna pravidelná autobusová doprava.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Demografie k 31. 12. 2021:[9]

celkem muži ženy
počet obyvatel 67 35 32
0–14 let 12 4 8
15-64 let 41 23 18
65+ let 14 8 6
průměrný věk 43,6 48,3 38,5

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Románský kostel svatého Václava – Zachovaná polokruhová apsida a okénko na severní straně z pol. 13. století, barokně upravena koncem 17. století, přibyla i kaple, opravena roku 1971. Jedná se o zvlášť vynikající a cenný doklad vývoje raně středověké architektury v celém kraji. Ves tradičně slavila svého patrona o jeho svátku 28. září velkou mší svatou za účasti celé farnosti i četných hostů z okolí. Vesnici zaplavily krámky trhovců, často nechyběla střelnice ani kolotoč. Svatováclavskou pouť uzavírala zpravidla taneční zábava v místním hostinci.
  • Fara byla tradiční oporou katolictví v kraji, bylo tomu tak nejen za husitských válek ale i v době sílících náboženských zmatků ve 2. polovině 16. století, kdy tu působil obětavý farář Šebestián (†1585), který po Martinu Strakonickém zastával dokonce úřad děkana Prácheňského kraje.[3]
  • Sýpka – Další dominanta Bukovníka, díky své poloze je vidět do dálky několika desítek km. Nachází se za obcí směr Mačice. Sýpka je v soukromém vlastnictví. Vedle sýpky jsou umístěny tři kříže, které připomínají někdejší hřbitov, který se nacházel na poli pod sýpkou. V bukovnické kronice označovaný jako „Krychůvek“.[8]

Obce v okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí se nacházejí následující obce:[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b DESTINACE POŠUMAVÍ | Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  4. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  6. Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  7. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  8. a b Bukovník. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  9. KURZY.CZ. Bukovník, Stav obyvatel - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  10. Bukovník - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]