Bukovník
| Bukovník | |
|---|---|
,_kostel_sv._V%C3%A1clava_a_ves_od_jihu.JPG) Pohled na Bukovník z jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0322 530085 |
| Pověřená obec | Sušice |
| Obec s rozšířenou působností | Sušice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′21″ s. š., 13°39′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 67 (2022)[1] |
| Rozloha | 4,09 km² |
| Katastrální území | Bukovník |
| Nadmořská výška | 615 m n. m. |
| PSČ | 342 01 |
| Počet domů | 45 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bukovník 60 342 01 Sušice 1 ou.bukovnik@gmail.com |
| Starostka | Iveta Lysáčková |
| Oficiální web: www | |
  Bukovník | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530085 |
| Kód části obce | 16136 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bukovník (německy Bukownik, 1939-45 Buchen) leží v okrese Klatovy. Má 67[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Sušice, 18 km východně město Strakonice, 20 km jižně město Vimperk a 28 km severovýchodně město Blatná.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251. Nacházela se zde tvrz, v místech současného farského pole. Tvrz byla postupem času lidmi rozebrána na stavební materiál. Stála na strategickém místě, bylo zde vidět do údolí směrem na Bílenice a na druhou stranu na Soběšicko. Osada s tvrzí připomínaná roku 1251 jako vladycké sídlo pánů z Bukovníka. V držbě Bukovníka se od 14. století vystřídalo několik panských rodin jako Hořčicové z Prostého na Moravě, Kocové z Dobrše, Břežští z Ploskovic, Ježovští z Lub, Collatorové z Říčan a další.[3] Počátkem 17. století zde literárně tvořil D. Hortensius, v 19. století byli známi Bukovníčtí loutkáři, kteří odcházeli do světa (rodina Kludských). Více o historii se mohou zájemci dočíst v bukovnické kronice, která je uložena na OÚ Bukovník.
Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla vesnice součástí obce Soběšice a od 1. ledna 1993 je samostatnou obcí.
Okolí a příroda[editovat | editovat zdroj]
Obec Bukovník leží v mírně zvlněné šumavské krajině. Patří mezi nejstarší sídla Pošumaví. Rozložila se pod nevelkým vrchem Blížňovem ve výšce 615 m n. m., v místech, která patrně dříve byla porostlá bukovým lesem.[4]
Vrchy známé svými pověstmi jsou např. Hrozín, Bitovín a Blažnov. Dalšími vrcholy jsou Pálená hora (697 m n. m.) a Hájek (633 m n. m.).
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Kouzelnou podhorskou krajinu si lidé za staletí ozdobili řadou pověstí. Tak například si dodnes vyprávějí o přízraku na louce v Ohražení pod Blížňovem u Bílenického potoka. Prý po několik let tu vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velkého nářku umřelo hlady. Dodnes prý tady to dítě někdy naříká. Na staré cestě z Bukovníka do Žihobec u Smutného kamene hrával o půlnoci dudák na dudy z lidských kostí. Dnes už tam ten kámen ale není.[5]
Vrch Hrozín, Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.
Vrch Bitovín, V místech dvou rybníků pod vrchem původním názvem Vitovín, přejmenovaným v časech třicetileté války na Bitovín, stojí na planince Boží muka, připomínající střetnutí Švédů s císařskými, v němž padlo mnoho žoldnéřů, poté zakopaných v okolí. Bylo zde nalézáno mnoho pozůstatků jejich výzbroje, podkov koní a lidských kostí. Střetnutí se událo okolo r. 1645, za tažení Švédů pod velením generála Torstensona. Průběh střetnutí, podobného mnoha jiným, která se na našem území odehrála.[6]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodil se tu Antonín Kludský, umělecký podnikatel, zakladatel světového cirkusu Kludský. Jeho potomci se ke svému rodišti hlásili a občas zde hostovali s pojízdným biografem. Z místa odcházelo dříve mnoho mužů za prací zejména k cirkusům, proslavili se zejména jako znamenití muzikanti.[7]
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Občanskou vybavenost Bukovníku tvoří připojení k obecnímu vodovodu, autobusová zastávka, veřejná knihovna s přístupem na internet a hřbitov.
Společenský život ve vesnici rozvíjí především místní sbor dobrovolných hasičů, který ji reprezentuje v regionálních soutěžích v požárním sportu. Kromě toho se hasiči spolu s představiteli obce podílí na organizaci mnoha kulturních a sportovních akcí.
Bukovník je členem několika oblastních sdružení obcí, například Svazku obcí Pošumaví, Prácheňska a Sdružení obcí Sušicka.
Obcí prochází cyklotrasa č. 121, dále tu prochází silnice III/17124 a je zajištěna pravidelná autobusová doprava.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Demografie k 31. 12. 2021:[9]
| celkem | muži | ženy | |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 67 | 35 | 32 |
| 0–14 let | 12 | 4 | 8 |
| 15-64 let | 41 | 23 | 18 |
| 65+ let | 14 | 8 | 6 |
| průměrný věk | 43,6 | 48,3 | 38,5 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Románský kostel svatého Václava – Zachovaná polokruhová apsida a okénko na severní straně z pol. 13. století, barokně upravena koncem 17. století, přibyla i kaple, opravena roku 1971. Jedná se o zvlášť vynikající a cenný doklad vývoje raně středověké architektury v celém kraji. Ves tradičně slavila svého patrona o jeho svátku 28. září velkou mší svatou za účasti celé farnosti i četných hostů z okolí. Vesnici zaplavily krámky trhovců, často nechyběla střelnice ani kolotoč. Svatováclavskou pouť uzavírala zpravidla taneční zábava v místním hostinci.
- Fara byla tradiční oporou katolictví v kraji, bylo tomu tak nejen za husitských válek ale i v době sílících náboženských zmatků ve 2. polovině 16. století, kdy tu působil obětavý farář Šebestián (†1585), který po Martinu Strakonickém zastával dokonce úřad děkana Prácheňského kraje.[3]
- Sýpka – Další dominanta Bukovníka, díky své poloze je vidět do dálky několika desítek km. Nachází se za obcí směr Mačice. Sýpka je v soukromém vlastnictví. Vedle sýpky jsou umístěny tři kříže, které připomínají někdejší hřbitov, který se nacházel na poli pod sýpkou. V bukovnické kronice označovaný jako „Krychůvek“.[8]
Obce v okolí[editovat | editovat zdroj]
V okolí se nacházejí následující obce:[10]
- Žihobce – 2,24 km
- Soběšice – 2,51 km
- Domoraz – 3,24 km
- Dražovice – 3,97 km
- Krejnice – 4,39 km
- Frymburk – 4,52 km
- Nezamyslice – 4,58 km
- Strašín – 5,01 km
- Čímice – 5,29 km
- Strašice – 5,49 km
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Václava se hřbitovem
-
Pomník obětem 1. světové války
-
Pohled ke kostelu
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b DESTINACE POŠUMAVÍ | Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Bukovník. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Bukovník, Stav obyvatel - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Bukovník - Živéobce.cz. www.ziveobce.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovník na Wikimedia Commons - Bukovník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
