Přeskočit na obsah

Janovice nad Úhlavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Janovice nad Úhlavou
náměstí s kostelem
náměstí s kostelem
Znak města Janovice nad ÚhlavouVlajka města Janovice nad Úhlavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKlatovy
Obec s rozšířenou působnostíKlatovy
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 428 (2024)[1]
Rozloha28,48 km²[2]
Nadmořská výška412 m n. m.
PSČ340 21, 340 22
Počet domů630 (2021)[3]
Počet částí obce11
Počet k. ú.10
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřaduHarantova 132
340 21 Janovice nad Úhlavou
mesto@janovice.cz
StarostaMgr. Michal Linhart
Oficiální web: www.janovice.cz
Janovice nad Úhlavou
Janovice nad Úhlavou
Další údaje
Kód obce556394
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janovice nad Úhlavou (německy Janowitz an der Angel) je město v okrese KlatovyPlzeňském kraji, osm kilometrů jihozápadně od Klatov. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel. Město leží na jižním okraji Švihovské vrchoviny (podcelek Klatovská kotlina, okrsek Janovický úval) při ústí potoka Jelenky do řeky Úhlavy.

Obec vznikla pravděpodobně mnohem dříve, než v roce 1290, kdy se uvádí první písemná zmínka o tom, že ves držel Jan, první známý příslušník rodu Janovských. Byla založena v blízkosti brodu na řece Úhlavě a důležité zemské stezky, která spojovala Bavorsko a české vnitrozemí. Ve druhé polovině 13. století byl postaven raně gotický kostel a hrad, z kterého pocházel rod Janovských z Janovic.[zdroj⁠?!] Roku 1356 byly Janovice poprvé označeny jako městečko.[4] Po smrti Jana se město stalo majetkem krále Jana Lucemburského, který ho v roce 1327 prodal Petrovi z Rožmberka, v roce 1334 připadlo opět Janu Lucemburskému, který ho předal zpět rodu Janovských. Držitelem byl nejprve Bohuslav z Janovic, poté Racek z Janovic. V roce 1376 zdědili janovický statek jeho synové Jan a Smil. Po rozdělení majetku zůstaly Janovice Janovi, který je měl v držení se svými syny Vilémem, Bavorem, Janem a Oldřichem.

V roce 1419 získal hrad s městečkem Oldřich, který majetek zapsal jako věno své manželce Jitce. Po jeho smrti v roce 1464 přešel majetek na manželku Jitku a děti Oldřicha, Bavora a Annu. Janovice pak vlastnil Oldřich a po jeho smrti přešly na syny Jindřicha a Heřmana. Po smrti Jindřicha v roce 1483 získal Heřman celé Janovice. Heřman vedl pomezní válku s Bavory, kterou ukončil až v roce 1511 smírem s králem Vladislavem Jagellonským.. Ten mu dal právo vybírat clo a povolil v městečku jednou týdně trh a dvakrát za rok výroční trhy. Heřman z Janovic i potom pokračoval v loupežích, proto jeho hrad obléhali nejprve Bavoři a poté s královským vojskem Zdeněk Lev z Rožmitálu, který hrad dobyl. Heřman uprchl a skrýval se v Bavorsku.

Podle Ferdinanda Vaňka a Karla Hostaše se ve dvoře domu čp. 80 nacházely koncem 19. století zbytky městských hradeb.[5] Na případné opevnění by mohly odkazovat názvy ulic V Bráně a Příkopy nebo sevřený a jasně vymezený půdorys městských bloků na plánu stabilního katastru, ale existenci hradeb nelze prokázat. Plán městečka z roku 1727 nezobrazuje opevnění ani brány.[4]

Není známo, jakým způsobem získal městečko s hradem Petr Suda z Řeneč, který je v této souvislosti uváděn v roce 1516. Petr Suda z Řeneč udělal z hradu útočiště pro loupeže. V roce 1520 oblehla a poté hrad dobyla vojska měst Klatovy, Plzeň a Stříbro s pomocí vojska pražských měst. Petr Suda uprchl a požádal krále Ludvíka Jagellonského o náhradu za janovický statek, kterou v roce 1523 dostal. V roce 1524 získal Janovice zpět Heřman z Janovic.

Po jeho smrti drželi Janovice společně jeho synové Jiří a Jindřich, potom syn Jiřího Jan Jindřich a v roce 1638 převzali Janovice synové Jana Jindřicha Jiří Gotthard a Oldřich Vilém. Po smrti bratra připadly celé Jiřímu Gotthardovi. V té době byl už hrad zchátralý a statek zadlužen, proto ho Jiří Gotthard prodal. Janovičtí tak opustili rodový statek po 400 letech. V roce 1674 koupil Janovice pražský arcibiskup Matyáš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Dalšími majiteli byl Jan Bedřich z Valdštejna, Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, od roku 1757 Karel Josef, říšský hrabě z Palmu, 1770 Karel Josef Palm a od roku 1839 Karel Antonín Bedřich Hohenzollern. K panství tohoto rodu patřily Janovice až do 20. století.

  • 1837 - vyhořela radnice, přitom bylo zničeno množství vzácných spisů
  • 1869 - založen první poštovní úřad v domě čp. 78
  • 1873–1877 - vybudována železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda. Vzniklo i nádraží v Janovicích
  • 1874 - založen Sbor dobrovolných hasičů
  • 1887 - založena četnická stanice
  • 1893 - postaven most přes Úhlavu a Jelenku
  • 1894 - založen Spořitelní a záložní spolek, pozdější Kampelička
  • 1898 - založena jednota sokolská
  • 1901 - provedena regulace potoka Jelenka
  • 1905 - začala elektrifikace města poté, co postavilo Hospodářské strojní družstvo vodní elektrárnu
  • 1924 - postavena sokolovna
  • 1938 - po záboru československého pohraničí byla nová hranice vzdálena od Janovic 1 kilometr
  • 1950 - na podzim se u města usadila první stálá vojenská posádka
  • 1951 - začala výstavba janovických kasáren
  • 1954 - do nových kasáren se nastěhovala vojenská posádka
  • 1955 - dokončena stavba vodovodu
  • 1955 - začalo se stavět sídliště pro vojáky z povolání a jejich rodiny, v roce 1959 byla zahájena druhá etapa výstavby vojenského sídliště
  • 1960 - sloučení obcí Veselí, Spůle, Rohozno, Hvízdalka a Ondřejovice pod Janovice nad Úhlavou
  • 1966 - výstavba nového letního kina s kapacitou 1 200 míst
  • 1980 - Janovice byly střediskovou obcí, pod kterou patřilo 21 spádových obcí: Hvízdalka, Ondřejovice, Rohozno, Spůli, Plešiny, Veselí, Petrovice nad Úhlavou, Běhařov, Dubová Lhota, Úborsko, Dolní Lhota, Novákovice, Lomec, Vacovy, Týnec, Horní Lhota, Javor, Klenová, Loreta, Loučany a Rozpáralka
  • 1990 - osamostatnily se některé obce, které spadaly pod Janovice, byla obnovena činnost Junáka
  • 1991 - 11. května přijela do města na oslavy výročí osvobození americkou armádou delegace v čele s velvyslankyní USA Shirley Temple-Blackovou; osamostatnily se obce Lomec a Novákovice
  • 1992 - do provozu uvedeno nové autobusové nádraží
  • 2004 - opustila město armáda, areál kasáren o rozloze 45 hektarů byl využit jako rozvojová zóna[6]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Běhařov a Úborsko.[7]

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Starostové:

  • 1894–1919 Antonín Viták
  • 1919–1923 Josef Bozděch
  • 1923–1928 Václav Fiala
  • 1928–1929 F. K. Pacner
  • 1929–1935 Josef Kobler
  • 1935–1942 Josef Bozděch
  • 1942–1946 František Netal

Předsedové Místního národního výboru:

  • 1946–1950 Josef Bozděch
  • 1950–1953 Vojtěch Kadlec
  • 1953–1954 František Janda
  • 1954–1957 Jakub Vohnout
  • 1957–1957 Jan Diviš
  • 1957–1964 Václav Novák
  • 1964–1966 Josef Kocík
  • 1966–? Bartoloměj Steidl
  • 1979–1990 Hynek Krátký

Starostové:

  • 1990–1994 Josef Nikl
  • 1994–1998 Josef Rajal
  • 1998–2002 Ferdinand Pacner[6]
  • od 2002 Michal Linhart

Město stojí u křižovatky silnic II/191 a II/171. Železniční stanice Janovice nad Úhlavou na tratích Horažďovice předměstí – Domažlice a Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín stojí v katastrálním území Spůle.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Janovicích nad Úhlavou.

V katastru Janovic nad Úhlavou se nachází jedenáct kulturních památek:

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Název města je zmíněn ve filmu Černí baroni. Právě v Janovicích totiž příslušníci Pomocných technických praporů pracovali v kamenolomu. Film byl natočen podle románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Janovice nad Úhlavou, s. 301. 
  5. VANĚK, Ferdinand; HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek VII. Politický okres klatovský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. Dostupné online. S. 36. 
  6. a b c KŘÍŽ, Martin. Janovice nad Úhlavou. Toulky minulostí města. 1. vyd. Klatovy: Arkáda pro Městský úřad v Janovicích nad Úhlavou, 2008. 80 s. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134563 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách. Příprava vydání Petr Jindra, Michaela Ottová. 1. vyd. Plzeň: Arbor vitae Západočeská galerie, 2013. 496 s. ISBN 978-80-7467-059-6. Kapitola Janovice nad Úhlavou, s. 200–201. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 138459 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 156550 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 133294 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 156551 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 133452 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  15. Dr. Fred Bedrich Feldman. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  16. vilém frenzl janovice lékař - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]