Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plzeň – Klatovy – Železná Ruda
Nádraží Švihov u Klatov
Nádraží Švihov u Klatov
Číslo 183 (do 14. 12. 2019 - poté 170 a 183)
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 97 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava 25 kV 50 Hz (Plzeň - Klatovy)
Maximální sklon 21,7 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 90 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
97,352 Plzeň hlavní nádraží
Radbuza
tratě do Chebu a Domažlic
95,893 Plzeň zastávka
94,047 Plzeň-Doudlevce
Silnice I/27
89,943 Plzeň-Valcha
Radbuza
Dálnice D5
86,200 Dobřany zastávka
82,972 Dobřany
78,688 Chlumčany u Dobřan
75,950 Přeštice-Zastávka
72,446 Přeštice
69,065 Lužany
66,381 Borovy
Silnice I/27
Úhlava
62,605 Červené Poříčí
59,733 Švihov u Klatov
Silnice I/27
56,989 Dehtín
Silnice I/27
53,465 Točník
Silnice I/27
trať do Horažďovic
49,181 Klatovy
Úhlava
Silnice I/22
45,523 Bezděkov u Klatov
41,518 Janovice nad Úhlavou
trať do Domažlic
Úhlava
37,308 Petrovice nad Úhlavou
33,958 Nýrsko
30,123 Dešenice
Milenecký (162 m)
23,322 Zelená Lhota
15,971 Hamry-Hojsova Stráž
11,300 Hojsova Stráž-Brčálník
Úhlava
Špičácký (1747 m)
7,521 Špičák
4,382 Železná Ruda město
Železnorudský (198 m)
Silnice I/27
Řezná
3,330 Železná Ruda centrum
Řezná
Silnice I/27
Silnice I/27
Řezná
0,000 Železná Ruda-Alžbětínstátní hranice Česko/Německo
trať do Plattlingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať PlzeňKlatovyŽelezná Ruda, v jízdním řádu pro cestující platném do 14. prosince 2019 uvedená pod číslem 183 (od 15. prosince 2019 bude úsek Plzeň – Klatovy součástí trati 170), je jednokolejná železniční dráha. Úsek Plzeň – Klatovy je elektrizován střídavou napájecí soustavou o napětí 25 kV a tvoří část celostátní dráhy, zbývající neelektrifikovaný úsek do Železné Rudy je drahou regionální.[1]

Historie trati[editovat | editovat zdroj]

Počátky provozu[editovat | editovat zdroj]

Nejdéle fungujícím úsekem je úsek z Nýrska do Plzně, zprovozněný dne 6. října 1876. V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní Plzeň zastávka), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května 1877. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do Železné Rudy. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost Plzeňsko-březenské dráhy) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.

Hraniční železniční stanice Železná Ruda-Alžbětín.

Dráha samotná však získala dvojí prvenství. Špičácký tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě – Alžbětíně, respektive její umístění přímo na česko-bavorské hranici. V době Rakouska-Uherska nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se Zwieselem a Plattlingem z bavorské strany.

V říjnu 1888 byl zahájen provoz na regionální dráze z Domažlic do Horažďovic. V 7,6 km dlouhém úseku z Janovic nad Úhlavou do Klatov tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.

Poválečný úpadek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale válku přečkal bez úhony. Ta na něj teprve čekala; 20. dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno Američany a kompletně zničeno. Provizorní dřevený přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.

Po roce 1948 začal slábnout provoz k hraniční stanici Železná Ruda, která se ocitla na "železné oponě". Po akci několika odpůrců režimu, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později nazvaný jako Vlak svobody), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná Berlínské zdi a od 3. září 1953 všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město s kuriózním provozním opatřením – protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice Špičák. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická nákladní doprava. [2]

Nedávná historie[editovat | editovat zdroj]

Železniční spojení s Bavorskem se podařilo obnovit ke dni 2. června 1991 po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrifikaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k 21. září 1996. 10. prosince 2006 došlo k přejmenování stanice Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda-Alžbětín“.[3] V listopadu 2007 byla zprovozněna nová zastávka Železná Ruda centrum. [4]

V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna mechanická návěstidla včetně jednoho seřazovacího. [5]

Popis trati[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Klatovech. Staniční budova byla dokončena roku 1959 podle návrhu archtekta Josefa Dandy.

Po opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží (325 m) dráha společně s chebskou a domažlickou tratí překoná železničním mostem řeku Radbuzu. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřpruhovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená zastávka Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes Doudlevce, kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí vodní nádrž České Údolí. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází Dobřany, Chlumčany s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží ke městu Přeštice (375 m). Po opuštění města se trať více přiblíží k silnici I/27 a řece Úhlavě. Tu sleduje až skoro k žst. Švihov u Klatov. Za Švihovem východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se k žst. Klatovy (400 m).

Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do Janovic nad Úhlavou (415 m) je traťová kolej společná s tratí Horažďovice - Domažlice. Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v Nýrsku. (465 m) Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých oblouků, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž (740 m) získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník (815 m) a Špičák se nachází Špičácký tunel, původně nejdelší železniční tunel v ČR s délkou 1 747 m. Stanice Špičák je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati – 840 m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město (790 m) a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje teprve nedávno zřízená zastávka Železná Ruda centrum, a trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na pohraniční železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín (725 m), kde je možné přesednout na vlaky německých drah.

Plzeňské hlavní nádraží, kde trať začíná, ve stavu před rekonstrukcí

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Jízdní řády[editovat | editovat zdroj]

V GVD 2018/19 je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií R, Sp a Os. Rychlíky jezdí v trase linky R16 Praha hl. n.Železná Ruda-Alžbětín, v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.

V nedávné minulosti zažila neelektrifikovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku 2017 prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce 2018 do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.

Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků Regio-Shuttle RS1 ze stanice Plattling až do české stanice Špičák. Od GVD 2014/15 však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena. [6] Od jízdního řádu 2021/22 se však Plzeňský kraj, současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.[7]

Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce ČD Cargo, a to pouze v úseku Plzeň – Klatovy. [8]

Vozidlový park[editovat | editovat zdroj]

Na trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady 362 a soupravami ve složení ABpee347 + Bbdgmee236 + dva nebo tři vozy druhé třídy Bmz235, Bdpee231 nebo Bdtee276. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada 242 a soupravy dvou vozů Bdt279 a jednoho vozu BDs450. V neelektrifikovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada 754, v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru – jednotky 814 nebo vozy 842.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Plzeň hl. n.[editovat | editovat zdroj]

Klatovy (– Janovice nad Úhlavou)[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRÝŽE, Pavel. Mapa SŽDC: Kategorie drah, provozovatelé drah [online]. 23. 4. 2019 [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  2. ŽELEZNIČNÍ ZAJÍMAVOSTI. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  3. Hraniční stanice Železná Ruda bude přejmenována. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  4. V centru Železné Rudy pod Samotami staví vlaky. Plzeň [online]. 2007-11-23 [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější. VLAKY.NET [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PISTORIUSOVÁ, Radka. Tisková zpráva: Nový jízdní řád 2015 v Plzeňském kraji [online]. České dráhy, a. s., 20. 11. 2014 [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. 
  7. SŮRA, Jan. Přímé spoje do Bavorska, konec přestupů u lokálek. Plzeňský kraj chystá další soutěž [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. (česky) 
  8. Přepravní spojení a tarifní vzdálenosti. www.cdcargo.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]