Plzeňsko-březenská dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plzeňsko-březenská dráha
Právní forma Staatliche Auszeichnung
Založeno 1870
Zánik 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Síť tratí EPPK

Plzeňsko-březenská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Eisenbahn Pilsen–Priesen(–Komotau), zkratka EPPK) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na tratích mezi Duchcovem, Mostem, Březnem u Chomutova, Plzní a hraničním přechodem v Železné Rudě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Autorem myšlenky na železniční spojení uhelného revíru mezi Ústím nad Labem a Chomutovem s tehdy již rozvíjejícím se průmyslemPlzni a dále i s jeho exportem do Bavorska byl teplický právník Franz Stradal, který již stál u zrodu Ústecko-teplické dráhy a Duchcovsko-podmokelské dráhy. Tento záměr zaujal šlechtické konsorcium v čele s knížetem Richardem Meternich-Wineburgem, majitelem plaského panství, jež se stalo koncesionářem pro stavbu tratě z Plzně do Března u Chomutova s odbočkami do Mostu a Duchcova. Koncese byla udělena 21. dubna 1870.

Na začátku června 1871 začala stavební firma Vojtěcha Lanny se stavbou, ta však byla poškozena katastrofálními povodněmi na jaře příštího roku, které zcela zničily 7 kilometrů trati a dalších 8 vážně poškodily. Povodně též ukázaly nestabilitu území, po kterém měla trať vést, což si vyžádalo dokonce změnu původní trasy a firma na této komplikaci ztratila 3 miliony zlatých, a to vedlo k zadlužení podniku, nicméně stavba pokračovala dál.

Další neštěstí firmu postihlo v polovině roku 1873, kdy došlo ke krachu na vídeňské burze, který odstartoval celosvětovou hospodářskou krizi nesmírných rozměrů. V této tíživé situaci ale stát vybídl firmu, aby dostála podmínek udělené koncese a pokračovala ve stavbě z Plzně dál ke státním hranicím v Železné Rudě. Stavba této náročné horské tratě firmu zcela finančně vyčerpala a vyžádala si dokonce dvojí státní finanční injekci, za kterou byla vláda kritizována v parlamentu. Celá trať byla dokončena v roce 1877.

V roce 1879 byl zastaven provoz v úseku Žabokliky – Březno u Chomutova, který byl o tři roky později snesen.[1] Vlaky mezi Plzní a Chomutovem jsou od té doby vedeny přes Žatec.

Ze své špatné ekonomické situace se firma již nedostala a byla zestátněna v roce 1884.

Lokomotivy Plzeňsko-březenské dráhy
číslo EPPK Počet Výrobce Rok výroby Uspořádání pojezdu číslo kkStB číslo ČSD Obrázek
1–6 6 Sigl 1872–1873 1B-n2 13.01–06, 20.12–16 -
7–12 6 Sigl 1876 1B-n2 20.01–06 -
21–34 14 Sigl 1871/72 C-n2 36.01–14 312.801
35–38 4 Floridsdorf 1876 C-n2 36.15–18, 39.01–04 322.0
51–58 8 Floridsdorf, Wiener Neustadt 1876/1881 D-n2 71.01–08 401.101–106

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.] : Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 34.  
  • SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha : Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 133-136. (Česky)