Horažďovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horažďovice
historické jádro města

historické jádro města

znak obce Horažďoviceznak

status: město
LAU 2 (obec): CZ0322 556254
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1): Klatovy (CZ0322)
obec s rozšířenou působností: Horažďovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 43,02 km²
počet obyvatel: 5 428 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 427 m n. m.
PSČ: 341 01
zákl. sídelní jednotky: 20
části obce: 8
katastrální území: 9
adresa městského úřadu: Mírové náměstí 1
341 01 Horažďovice
starosta / starostka: Michael Forman
Oficiální web: http://www.sumavanet.cz/horazdovice
Ofic. web MÚ: http://www.muhorazdovice.cz
E-mail: urad@muhorazdovice.cz

Horažďovice
Red pog.png
Horažďovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horažďovice jsou město v okrese Klatovy v západních Čechách. Leží mezi Strakonicemi a Klatovy v nadmořské výšce 427 m na levém břehu řeky Otavy; žije zde přes 5 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Původ obce - 14. století[editovat | editovat zdroj]

Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stálo se městem poddanským v držení rodu Bavorů ze Strakonic. V roce 1307 nesouhlasil Bavor III. s volbou nového krále Rudolfa Habsburského. Nový král město obléhal, ale při obléhání 3. července 1307 zemřel na úplavici. Obléhání bylo přesto úspěšné, protože smrt krále byla během něj utajena.

Páni z Hradce a Švihovští[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.

Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzmberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.

Doba po Bílé hoře[editovat | editovat zdroj]

V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratří. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno. Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Jeho dcera, současná kněžna lichtenštejnská Marie Aglaé (*1940), zde strávila prvních pět let života a s městem udržuje vztahy, ale zejména Horažďovice často navštěvuje její starší bratr, profesor Ferdinand Kinský (*1934)

Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Koncem 2. světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou generála Pattona.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

V současné době jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy.

Průmysl i zemědělství jsou pouze lokálního významu. Roste podíl služeb, zejména zaměřených na turistiku.

Ve městě jsou dvě základní školy, Základní umělecká škola, Střední škola a Městské muzeum, kino, kulturní středisko, knihovna a plavecký bazén.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horažďovicích.

Nedaleko města se nachází hradiště Prácheň, datované do období mezi 11.13. stoletím, renesanční zámek a klášter ze 16. století. Dochovaly se zde i pozůstatky gotického městského opevnění. V zámku má své sídlo Městské muzeum.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Místní pán Půta Švihovský z Rýzmberka se rozhodl opravit kostel sv. Klimenta na vrchu Práchni. Během oprav mu ovšem došly peníze, a tak nechal zřídit sbírku a řekl, že ve stavbě nebude pokračovat, dokud lidé nenaplní penězi zvon, sňatý z opravovaného kostelíka. Zpočátku to šlo dobře, ale pak už lidé nechtěli přispívat a Půta musel peníze vymáhat. Když jeho biřicové obrali o poslední dva groše i ubohou vdovu, ta zaklela a zvon se i s penězi propadl do země, kde dlí dodnes. Hlídá ho černý pes s ohnivýma očima a dosud žádný z hledačů jej nenašel. Pokusil se o to i jeden horažďovický lakotný měšťan, avšak když dokopal k okraji zvonu, byl vyděšen výkřiky: „Hoří!“ Když se pak vrátil, jáma ani jeho motyka už tam nebyly.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na hlavním silničním tahu č. 22 mezi Klatovy a Strakonicemi. Na hlavní trati Plzeň - České Budějovice leží nádraží Horažďovice předměstí, odkud vychází regionální trať do Domažlic.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Horažďovice, 1915
  • Horažďovice

K městu jsou přidruženy vesnice

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WENIG Adolf: České pověsti, Praha: Olympia, 1975.
  • SMETANOVÁ Jaroslava: Spolkový život v Horažďovicích 1862 - 1918, bakalářská diplomová práce, Brno 2008 online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Horažďovice

Babín • Boubín • Horažďovice • Horažďovická Lhota • Komušín • Svaté Pole • Třebomyslice • Veřechov