Půta Švihovský z Rýzmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Půta Švihovský

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1479 – 24. červenec 1504
Panovník Vladislav II.
Předchůdce Jan Tovačovský z Cimburka
Nástupce Zdeněk Lev z Rožmitálu

Narození 1450–1452
Úmrtí 24. července 1504
Rabí
Místo pohřbení klášter v Horažďovicích
Choť Bohunka Meziříčská z Lomnice
Rodiče Vilém z Rýzmberka
Scholastika ze Žerotína
Děti Břetislav Švihovský
Jindřich Švihovský
Vilém Švihovský
Václav Švihovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Půta Švihovský z Rýzmberka (14501452?24. července 1504) byl český šlechtic z rodu Švihovských z Rýzmberka. Za vlády krále Vladislava Jagellonského zastával úřad nejvyššího zemského sudího, podnikal diplomatické cesty a podílel se na přípravě Vladislavského zřízení zemského. Významně rozšířil rodový majetek a zařadil se mezi nejbohatší šlechtice v zemi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v někdy mezi lety 1450 a 1452. Jeho rodiči byli Vilém z Rýzmberka s manželkou Scholastikou ze Žerotína.[1] Vilém býval známým válečníkem, který v době husitských válek významně podporoval Zikmunda Lucemburského, ale v době Půtova dětství mu přestaly sloužit oči, a proto se stáhl na panství, kde chtěl v klidu strávit zbytek života. Roku 1461 sepsal závěť a o dva roky později byl již mrtvý.[2]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poručníkem nezletilého Půty se stal jeho bezdětný bratranec Vilém mladší z Rýzmberka, syn otcova bratra Jana z Rýzmberka. Král Vladislav Jagellonský Vilémovi roku 1474 povolil převést všechna jeho privilegia na Půtu.[2] Půta předtím na konci šedesátých let patnáctého století studoval v Lipsku a podnikl poznávací cestu po Evropě.[1] Již roku 1479 se stal nejvyšším zemským sudím.[3] V královských službách absolvoval cestu do Říma, kde spolu s dalšími šlechtici za krále složil slib poslušnosti papežské kurii. Podílel se také na přípravě Vladislavského zřízení zemského, které král vydal v roce 1500.[1]

Půta Švihovský zemřel dne 24. července 1504 na Rabí.[3] Pohřben byl v horažďovickém minoritském klášteře, který nechal roku 1501 založit.[4]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

K hlavním Půtovým panstvím patřily hrady a města Švihov, Rabí, Horažďovice, Roudnice nad Labem, Střela, Bezděkov, Nový Herštejn. Vlastnil také knížectví kozelské a postupně koupil nebo jako královskou odúmrť získal Osvračín, Zavlekov, Frymburk, Pušperk nebo Černíkov a množství dalších tvrzí a vesnic. Od krále Vladislava obdržel svolení postavit nebo přestavět čtyři zámky, na základě kterého vybudoval nové opevnění Švihova a Rabí, kde kromě samotného hradu nechal opevnit i městečko. Velikostí majetku patřil k nejbohatším šlechticům v zemi. Patřil mezi schopné hospodáře, ale v lidových pověstech je líčen jako pyšný a k poddaným krutý pán.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Půta se oženil s Bohunkou Meziříčskou z Lomnice. Narodili se jim dvě dcery a čtyři synové:[1] Břetislav Švihovský z Rýzmberka, Jindřich Švihovský z Rýzmberka († 1551), Vilém Švihovský z Rýzmberka a Václav Švihovský z Rýzmberka († 1505).[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Půta Švihovský z Rýzmberka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. 
  2. a b NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Skála u Přeštic. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2005. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 33). ISBN 80-86596-64-8. S. 30–31. Dále jen Novobilský, Rožmberský (2005). 
  3. a b c Novobilský, Rožmberský (2005), s. 32.
  4. Kostel Panny Marie s klášterem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. 
  5. Novobilský, Rožmberský (2005), s. 33.