Strážov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strážov
Městský úřad ve Strážově
Znak obce StrážovVlajka obce Strážov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0322 557137
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Klatovy (CZ0322)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Klatovy
Historická země Čechy
Katastrální výměra 35,7 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 408 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 482 m n. m.
PSČ 339 01 až 340 24
Zákl. sídelní jednotky 14
Části obce 16
Katastrální území 13
Adresa městského úřadu Strážov 71
34021 Janovice nad Úhlavou
Starosta Ing. Josef Rousek
Oficiální web: mesto.strazov.cz
Email: mesto@strazov.cz
Strážov
Strážov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o městě v okrese Klatovy. Další významy jsou uvedeny na stránce Strážov (rozcestník).

Město Strážov (německy Drosau) se nachází v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Název města je odvozen z jeho původního účelu, kdy obyvatelé udržovali obchodní stezku a strážili placení cla. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Historické jádro města si zachovalo památkový charakter a od roku 2003 je městskou památkovou zónou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Strážov leží 11 kilometrů jižně od Klatov v nadmořské výšce 482 m n. m. v údolí Strážovského potoka, jehož vody pokračují přes Jelenku, Úhlavu, Berounku, Vltavu a Labe do Severního moře. Je centrem Strážovské vrchoviny, která je součástí geomorfologického celku Šumavské podhůří. Severně leží Vinný vrch (535 m n. m.) a Rovenská hora (571 m n. m.), severovýchodně Chvojová hora (631 m n. m.) a Úliště (690 m n. m.), východně Smrková hora (628 m n. m.), jižně Na Vápenci / Vápenec (532 m n. m.) a Plošina (972 m n. m.), jihozápadně Želivský vrch (770 m n. m.), západně vrcholy hřebene Želivského vrchu (732 a 723 m n. m.), severozápadně Na Porovnání (639 m n. m.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka (14. století)[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1352, kdy Strážov patřil k opáleckému panství. Později je připomínán jako městečko. Již v této době je zde připomínán kostel.

Hornictví (15. století)[editovat | editovat zdroj]

Po husitských válkách byly pod Strážovem objeveny žíly s vysokým obsahem stříbra a olova.

Dnes se již ve Strážově netěží, jsou zde však dodnes patrné pozůstatky důlní činnosti.

Povýšení na město (16. století)[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. června 1524 (v den sv. Jana Křtitele) udělil Ludvík Jagellonský Strážovu městská práva (právo vyšší a nižší popravy, právo týdenního trhu každou sobotu, právo dvou výročních čtrnáctidenních trhů, právo samosprávy), o rok později bylo Strážovu na prosbu Viléma z Rýzmberka a Švihova uděleno právo opevnění a městský znak. Vilém a jeho dědici měli právo vybírat ve Strážově clo, za což museli udržovat průjezdné cesty a mosty.[2]

V roce 1954 Strážov dočasně ztratil městská práva nabytá v 16. století, avšak od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[3]

Úpadek (17. století)[editovat | editovat zdroj]

Adam Bořita z Martinic uspěl u Ferdinanda II. se žádostí o potvrzení privilegií Ludvíka Jagellonského (právo trhu, právo popravy) a privilegií Rudolfa II. (výše cla).[4] Po vyčerpání stříbrných ložisek však došlo k zavírání dolů, což ovlivnilo život celého města. Třicetiletá válka znamenala pro město další ránu: zejména rok 1641, kdy Strážov vyplenila a vypálila švédská vojska. Přesto pak císař Ferdinand III. potvrdil privilegia udělená jeho otcem Ferdinandem II., přeložil týdenní trh ze soboty na čtvrtek a povolil sklad soli.[5]

Krajkářství (18. století)[editovat | editovat zdroj]

Oživení přinesla výroba krajek. Karel VI.[6] a následně i Marie Terezie[7] potvrdili privilegia svých předchůdců v plném znění. Marie Terezie pak ještě povolila čtvrteční trhy na len a přízi.[8] Josef II. rozšiřuje stávající tržní práva o trh po sv. Jakubovi a podrobuje strážovské týdenní trhy a soudní záležitosti zemským ustanovením.[9]

Průmyslový a spolkový život (19. století)[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand I. Dobrotivý potvrdil privilegium 3 výročních trhů a 1 týdenního trhu s možností posunu na předchozí či následující den.[10] Příležitostí pro nový rozvoj bylo založení továrny na kůže, krajkářské školy, sboru dobrovolných hasičů či TJ Sokol. Další ránu pro město však znamenalo otevření železničních tratí Plzeň – Železná Ruda (Plzeňsko-březenská dráha) a Horažďovice–Domažlice, které obě vedly poměrně daleko od Strážova.

Nedávný vývoj (20. století)[editovat | editovat zdroj]

Ve dvacátém století došlo k dočasné ztrátě městských práv, přerušení činnosti TJ Sokol, uzavření krajkářské školy. Dále se značně rozšířilo správní území města.

Dějiny v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1352 – první zmínka
  • 1379 – Strážov připomínán jako městečko
  • 14. století – první zmínka o místním kostele
  • 15. století – počátek hornictví
  • 1524 – udělení městských práv
  • 1525 – udělení znaku a práva na opevnění
  • 1641 – město vyloupeno a vypáleno Švédy
  • 1725 – nejstarší zmínka o výrobě krajek [11]
  • počátek 19. století – stavba kostelní věže
  • 1842 – založení továrny na kůže (pozdější Kozak Klatovy)
  • 1871 – stavba radnice s věží a hodinami
  • 1875 – založení sboru dobrovolných hasičů
  • 1880 – rozsáhlé požáry
  • 1880 – počátek užívání českého názvu Strážov
  • 1896 – založení krajkářské školy
  • 1897 – založena Tělocvičná jednota Sokol
  • 1921 – založení fotbalového klubu
  • 1953 – zánik krajkářské školy
  • 1954 – ztráta městských práv
  • 1961 – přičlenění Krotějova (s Hájkem, Patraskou a Splží), Lukavice (s Kněžicemi), Opálky (s Českými Hamry), Rovné (s Lehomí a Malou Rovnou) a Zahorčic
  • 1976 – přičlenění Vitně (s Božtěšicemi, Brtím, Horními Němčicemi, Javoříčkem a Mladoticemi)
  • 2001 – obnovuje činnost Tělocvičná jednota Sokol
  • 2003 – střed města vyhlášen městskou památkovou zónou
  • 2007 – navrácení statutu města
  • 2012 – získání titulu Vesnice roku Plzeňského kraje [12]

Pamětihodnosti v místě[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Strážově.

Kostel svatého Jiří[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jiří a fara

Raně gotický, farní kostel svatého Jiří, který je poprvé zmiňován v polovině 14. století, stojí v nejstarší části města zvané Hradčany. Kostelní věž byla přistavěna počátkem 19. století. Uvnitř kostela se nacházejí tři oltáře – hlavní zasvěcený sv. Jiří a dva vedlejší zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a čtrnácti Pomocníkům.[13]

Další[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Tvrz Opálka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Opálka (tvrz).

Tvrz leží v kilometr vzdálené osadě Opálka. Jejím prvním majitelem byl na konci 14. století Bušek ze Strážova, který se později přejmenoval a podle svého nového sídla si začal říkat Bušek z Opálky.

Další[editovat | editovat zdroj]

Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Administrativně se Město Strážov se dělí na 16 částí, které tvoří 14 základních sídelních jednotek a rozkládají se na 13 katastrálních územích.

Část obce Německý název Starší název Datum přičlenění ke Strážovu Počet obyvatel (k roku 2001) [14]
Božtěšice Boschtieschitz Bořetitz, Božetice, Bozetitz 1976 (jako součást Vitně) 21
Brtí Bienwald Brty 1976 (jako součást Vitně) 54
České Hamry Böhmisch Hammer Hammern 1961 (jako součást Opálky) 12
Horní Němčice Nemschitz Nemtschitz 1976 (jako součást Vitně) 19
Javoříčko Gaberl Jawoři 1976 (jako součást Vitně) -
Kněžice Knieschitz - 1961 (jako součást Lukavice) 16
Krotějov Krotiw Krotiv 1961 (s Hájkem, Patraskou a Splží) 18
Lehom - - 1961 (jako součást Rovné) 22
Lukavice Lukawitz Lukawetz 1961 (s Kněžicemi) 77
Mladotice Mladotitz - 1976 (jako součást Vitně) 2
Opálka Opalka - 1961 (s Českými Hamry) 87
Rovná Ruwna - 1961 (s Lehomí a Malou Rovnou) 14
Splž Spiels - 1961 (jako součást Krotějova) 17
Strážov Drosau - - 836
Viteň Witten - 1976 (s Božtěšicemi, Brtím, Horními Němčicemi, Javoříčkem a Mladoticemi) 81
Zahorčice Bingarten Zahorčitz, Zahortschitz, Záhorčice 1961 (samostatně) 60
Celkem - - - 1336

Ke Strážovu náleží dále vesnice Hájek (Hajka) a Patraska (Potraska, Podraska); samoty Brtský Mlýn, Červený Mlýn, Dvorecký Mlýn, Malá Rovná, Na Stráni, Na Strašidle, Pastouška, Plázky, U Soušků, U Stojzů, U Traxlů, V Americe, V Loužku a zaniklá osada Hynkovice (Hinkowitz).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Listina Ludvíka Jagellonského z 22. září 1525
  3. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  4. Listina Ferdinanda II. z 22. května 1630
  5. Listina Ferdinanda III. z 25. dubna 1647
  6. Listina Karla VI. z 19. května 1740
  7. Listina Marie Terezie z 26. ledna 1747
  8. Listina Marie Terezie z 6. února 1770
  9. Listina Josefa II. z roku 1787
  10. Listina Ferdinanda I. z 6. října 1836
  11. Paličkovaná krajka jako společenský, sociální a ekonomický fenomén Dostupné online
  12. Vesnice roku Plzeňského kraje Dostupné online
  13. Strážov – Kostel sv. Jiří, Soupis památek, 07. Politický okres klatovský (1899), str. 146–148 Dostupné online
  14. Sčítání lidu domů a bytů 2001, okres Klatovy Dostupné online

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]