Velký Bor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Horažďovicku. O části obce Strunkovice nad Blanicí pojednává článek Velký Bor (Strunkovice nad Blanicí).
Velký Bor
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce Velký BorVlajka obce Velký Bor
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0322 557382
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHoražďovice
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel567 (2022)[1]
Rozloha17,85 km²
Nadmořská výška452 m n. m.
PSČ341 01
Počet domů225 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelký Bor 71
341 01 Horažďovice
ouvbor@horazdovice.cz
StarostaVáclav Zábranský
Oficiální web: www.sumavanet.cz/velkybor/
Velký Bor
Velký Bor
Další údaje
Kód obce557382
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velký Bor (německy Groß Bor, v letech 1939-1945 Großheid) se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Žije zde 567[1] obyvatel.

Obec se skládá ze tří místních částí: Velký Bor, ležící v katastrálním území Velký Bor u Horažďovic, Jetenovice, ležící v k.ú. Jetenovice a Slivonice, ležící v k.ú. Slivonice, nesousedícím bezprostředně s předchozími dvěma.

Velkým Borem prochází silnice II/188, ze které zde odbočuje silnice II/174. Jižně od Velkého Boru a od Jetenovic prochází železniční trať Plzeň – České Budějovice (v příslušném úseku dvojkolejná), na které jsou zřízeny zastávky Velký Bor (u přejezdu silnice II/188) a Jetenovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1283. Městečko své názvy měnilo – Bor Křížovnický, Bor Větší, aby se odlišilo od svého protějšku, Malého Boru.

Od 31. ledna 2002 obec užívá znak a vlajku.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V první třetině 14. století, patrně za pánů z Potštejna, byl na návrší vybudován hrad, dobytý a pobořený husity v roce 1420. Nebyl již nikdy obnoven, kamenné zdivo bylo zcela rozebráno, avšak hradní, později klášterní kostel zasvěcený sv. Burianovi zůstal zachován. Při něm byla v roce 1764 postavena mohutná budova špitálu, která se ve své hmotě dochovala dodnes. Kostel se stal jeho součástí a byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Po zrušení špitálu z něho vznikla škola, která sloužila až do roku 2001.

Na východním úpatí kopce stojí kostel sv. Jana Křtitele, původně románský (loď s půlkruhovými okénky na jižní straně), kolem r. 1300 raně goticky přestavěn, okolo r. 1500 sklenut křížovou klenbou. Barokní úpravy provedeny v 18. století. V 70. letech 20. století upraven do nynější podoby. Oltářní obraz od J. Schmidta z roku 1878, cenná je gotická socha Madony z pol. 15. století. Této Madoně byla zasvěcena 12. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

V blízkosti farní budovy stál ještě v pol. 17. století rezidenční dvůr Elišky z Rýzmberka.

Východně od vesnice se nachází barokní kaplička sv. Anny se studánkou, při silnici do Jetenovic krásná boží muka.

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve Velkém Boru se narodil známý vynálezce pušky zadovky Sylvestr Krnka (1825) a malíř Bohumil Ullrych (1893).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Velký Bor – udělené symboly

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]