Rejštejn
| Rejštejn | |
 Rejštejn | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0322 557021 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Klatovy (CZ0322) |
| Obec s rozšířenou působností | Sušice |
| Pověřená obec | Kašperské Hory |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 30,43 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′26″ s. š., 13°30′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 254 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| PSČ | 341 92 až 342 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 9 |
| Části obce | 9 |
| Katastrální území | 9 |
| Adresa městského úřadu |
Náměstí Svobody 1 Rejštejn 34192 Kašperské Hory |
| Starosta | Horst Hasenöhrl ml. |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.rejstejn@iol.cz | |
  Rejštejn | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Rejštejn (německy Reichenstein, tj. Bohatý Kámen) se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Počtem obyvatel je čtvrtým nejmenším městem v České republice, žije zde 254[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. Původní osada Reichenstein byla založena při rýžovištích zlata na řece Otavě, později se zde začalo zlato těžit hornickým způsobem. Osada, která byla původně součástí Kašperských Hor, byla v roce 1584 povýšena na samostatné královské horní město. V průběhu 17. století došlo k útlumu těžby zlata a obyvatelé Rejštejna se postupně zaměřili na sklářskou výrobu. V roce 1836 byla v bývalé osadě Klášterský Mlýn založena sklárna Loetz, která patřila v letech 1878–1908 k nejvýznamnějším v celém Rakousko-Uhersku. Zdejší secesní sklo obdrželo četná ocenění. Provoz sklárny byl ukončen po druhé světové válce v roce 1947.[2]
Dne 23. října 2007 byl Rejštejnu vrácen status města.[3]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje – pozdně gotický kostel z 16. století, v 18. století barokně přestavěný. V kostele se nachází vzácný zvon ze 14. století.
- Kámen s miskovitými prohlubněmi – na náměstí je vystaven hranolový kámen s prohlubněmi, který pochází ze středověké úpravny zlatonosného křemene.
- Památník 11 židovských obětí pochodu smrti z Helmbrechts do Volar.
- Kamenná kašna z roku 1890
- Socha sv. Jana Nepomuckého
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Rejštejn (i název k. ú.)
- Jelenov (leží v k. ú. Svojše)
- Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I a Klášterský Mlýn II)
- Malý Kozí Hřbet (k. ú. Kozí Hřbet)
- Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna)
- Svojše (i název k. ú.)
- Velký Kozí Hřbet (k. ú. Kozí Hřbet)
- Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I a Velký Radkov II)
- Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna)
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Na místním hřbitově je pochována matka Karla Klostermanna Charlotta a jeho bratr Jakub, který v Rejštejně býval farářem.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ a b Rejštejn [online]. [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rejštejn ve Wikimedia Commons
| Město Rejštejn | |
|---|---|
|
Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II) | |
