Zhůří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o osadě mezi Rejštejnem a Horskou Kvildou. O zaniklé vesnici, nyní katastrálním území, mezi Čachrovem a Prášily pojednává článek Zhůří (Čachrov).
Zhůří
Zhůří
Zhůří
Lokalita
Charakter osada
Obec Rejštejn
Okres Klatovy
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 0 (2011)[1]
Katastrální území Zhůří u Rejštejna (3,13 km²)
Nadmořská výška 1150 m n. m.
PSČ 341 93
Počet domů 0 (2011)[1]
Zhůří
Zhůří
Další údaje
Kód části obce 140121
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zhůří (německy Haidl[2]) je osada, část města Rejštejn v okrese Klatovy, běžně označovaná za „zaniklou obec“.[3] Nachází se asi 6,5 km na jihovýchod od Rejštejna. Prochází zde silnice II/169. Jsou zde evidovány tři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[5]

Zhůří leží v katastrálním území Zhůří u Rejštejna o rozloze 3,13 km²[6] uvnitř Národního parku Šumava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již ve 14. století vedla tímto územím jedna z větví Zlaté stezky.[7] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[8] Mezi válkami počet klesal od 128 do 113 obyvatel.[9]

Dne 24. prosince 1937 nad Zhůřím narazilo do svahu Huťské hory letadlo Wibault 282-T společnosti Air France pravidelné linky z Paříže přes Prahu do Bukurešti. Na palubě letadla s imatrikulací F-AMYD byli dva členové posádky (kapitán František Lehký, 36 let, otec dvou dětí, nalétáno 7400 hodin; francouzský radista Pierre Austruc, 24 let, dva roky praxe)[10] a jeden cestující - státní návladní JUDr. Karel Flanderka, kteří všichni zahynuli.[11]

Následně byla obec postižena v roce 1946 odsunem všech obyvatel, jelikož byli německé národnosti, a v roce 1952 byla zabrána vojskem, což definitivně přispělo k jejímu úplnému vysídlení od civilního obyvatelstva. Vybudovány byly naopak kasárny, dvě sovětské radarové stanice a vrtulníková základna, vše opuštěno v roce 1990.[7] Z fondů Evropské unie byla kasárna v roce 2009 zbourána. Náklady na demolici dosáhly 11 865 386 Kč, přičemž 90 % nákladů hradily dotace Evropské unie, zbytek stát.[12]

V roce 2015 zakoupil pozemky ve Zhůří developer a bývalý cyklista Roman Kreuziger se záměrem obec obnovit v původním duchu. Proti se postavilo vedení Národního parku Šumava kvůli ochraně zde se vyskytujících a zákonem chráněných rostlin a živočichů.[2] V soudním sporu před klatovským soudem se v jeho zájmu ministerstvo životního prostředí domáhalo dodržení zákonného předkupního práva na tyto pozemky. Soud potvrdil, že zákonné právo nebylo dodrženo, ale z důvodů specifičnosti případu odmítl žalobě vyhovět. Kreuziger má pro výstavbu nového Zhůří k dispozici jak příslušný vyhovující územní plán města Rejštejn, tak už i projekt tří prvních domů od architekta Jaroslava Trávníčka.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zhůřská jedle, památný strom
  • Pomník obětem leteckého neštěstí na vrchu Huťské hory nad Zhůřím

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b Developer Kreuziger chce obnovit šumavské Zhůří. Začíná další válka o národní park. Euro.cz. 2015-10-10. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. (česky) 
  3. a b Kreuziger starší nemusí prodat své pozemky šumavskému parku, řekl soud. iDNES.cz [online]. 2017-06-26 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 234. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  7. a b Zhůří u Rejštejna. Šumavanet.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 294. 
  9. ČEJKA, Martin. Zhůří u Rejštejna (Haidl) [online]. Zaniklé obce, 2005-07-11 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  10. KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství Kniha Zlín, 2015. 156 s. (Stream). ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola Štědrovečerní havárie, s. 121–127. 
  11. KREJČÍ, Pavel. Wibault-Penhoet 282-T12 F-AMYD. Letecká badatelna [online]. 2014 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  12. SCHNEIDER, Karel. Zhůří u Rejštejna: Připomínky k developerskému záměru na ochranářsky cenném území Národního parku Šumava. PresSpektrum [online]. 2020-01-12 [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Rejštejn

Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II)