Plzeňský kraj (do 1862)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plzeňský kraj
Území
Sídlo krajePlzeň
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1862
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Plzeňského kraje na Aretinově mapě 1619
Plzeňský kraj na Vogtově mapě 1712
Severozapad Plzeňského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Severovýchod Plzeňského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Jihozápad Plzeňského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Jihovýchod Plzeňského kraje na Mullerově mapě z roku 1720

Plzeňský kraj (německy Pilsner Kreis, latinsky Circulus Pilsnensis) nebo také jen Plzeňsko je historická územní jednotka v západních Čechách. Počátky jeho existence spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se původně nalézalo ve Starém Plzenci, ale Plzeňský kraj byl nazván podle královského krajského města Plzeň, které se stalo jeho správním centrem.

Roku 1862 byl spolu s krajským zřízením Čech zrušen. Až v roce 1949 vznikl nový Plzeňský kraj, který byl ovšem už v roce 1960 nahrazen Západočeským krajem. Vedle něj vznikl roku 2000 současný samosprávný Plzeňský kraj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Významnou roli v rozmach kraje dělaly cisterciácké kláštery u Nepomuku a v Plasích, benediktinský klášter v Kladrubech a ženský premonstrátský klášter v Chotěšově. Označením ekonomického rozmachu ve vrcholném středověku jsou královská města při obchodních stezkách do Bavorska – Domažlice, Plzeň, Klatovy, Stříbro a Sušice. Kraj zbohatl také z hornictví kovových rud včetně stříbra a zlata. Plzeňský kraj byl zřetelně ovlivněn husitským hnutím, udály se zde dvě významné vítězné bitvy husitů s křížovými výpravami, u Tachova roku 1427 a u Domažlic roku 1431. Roku 1680 postihla sever kraje nezdařená sedlácká vzpoura. Ještě slavnější je povstání Chodů vedené Janem Sladkým Kozinou v roce 1693. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Plzeňském kraji 105 790 křesťanů a 836 židů, dohromady 106 626 obyvatel starších 10 let.

Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl Plzeňský kraj rozdělen na podíl Plzeňský a Klatovský.[1] Kraje vydržely v tomto uspořádání až do roku 1849, v revolučním roce 1848 došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Předně byla zrušena patrimoniální (vrchnostenská) správa (panství) a nahrazena byla správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: dubnovou ústavou, císařským nařízením č. 268/1849 ř. z., o nové organizaci soudní, č. 255/1849 ř. z., o nové organizaci správy, a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu.

Jednotný Plzeňský kraj byl obnoven v pozměněných hranicích k 1. lednu 1850 (bez Tachovska a Falknova patřících k Chebskému kraji) a vydržel se změněným uspořádáním z roku 1855 až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení v Čechách zrušeno.[1] Po zrušení se země členily již jen na okresy, přičemž Plzeň se stala sídlem okresního hejtmanství už od roku 1850. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a krajský soud stále sídlí v Plzni.

Významní hejtmané[editovat | editovat zdroj]

Sídla v kraji roku 1654[editovat | editovat zdroj]

Místa v Plzeňském kraji z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města[editovat | editovat zdroj]

město stav obyvatel roku 1702*[5] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[6]
Domažlice královské město 2719 533 5626 5659
Plzeň královské krajské město 2115 548 8798 8228
Planá poddanské, panské město, panství Planá 1137 456 2725 2830
Sokolov poddanské, panské město, panství Sokolov 973 363 1855 1889
Horšovský Týn poddanské, panské město, panství Horšovský Týn 813 271 2088 2252
Rokycany královské město 780 (roku 1651) 325 2797 2825
Klatovy královské město 763 543 5780 5740
Tachov poddanské, panské město, panství Tachov 708 485 2952 2955
Stříbro královské město 535 (roku 1651) 406 2990 2982
Bor poddanské, panské město, panství Bor 478 274 1807 1835
Nepomuk poddanské, panské město, panství Zelená Hora 438 207 1421 1468
Kladruby poddanské, duchovní město, panství Kladruby 268 178 1048 1121
Kdyně poddanské, panské město, panství Kout a Záhořany 245 167 1667 1718
Město Touškov poddanské, duchovní město, panství Kladruby 115 118 892 901

(* roku 1702 jsou obyvatelé starší 10 let)

Městečka[editovat | editovat zdroj]

městečko stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Poběžovice poddanské, rytířské městečko, statek Poběžovice 222 1829 1950
Radnice poddanské, panské městečko, panství Osek 244 1856 1936
Dobřany poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov 274 1807 1835
Přeštice poddanské, panské městečko, panství Příchovice 231 1623 1777
Teplá poddanské, duchovní městečko, panství Teplá 287 1638 1688
Staré Sedliště poddanské, panské městečko, panství Staré Sedliště 230 1612 1627
Lázně Kynžvart poddanské, panské městečko, panství Lázně Kynžvart 218 1536 1540
Švihov poddanské, panské městečko, panství Švihov 183 1361 1468
Toužim poddanské, panské městečko, panství Toužim 237 1384 1416
Strážov poddanské, panské městečko, panství Opálka 170 1400 1414
Stráž poddanské, panské městečko, panství Bor 183 1357 1357
Plánice poddanské, panské městečko, panství Plánice 189 1305 1353
Nýrsko poddanské, panské městečko, panství Bystřické 158 1272 1349
Dolní Žandov poddanské, panské městečko, panství Lázně Kynžvart 201 1243 1257
Spálené Poříčí poddanské, panské městečko, panství Spálené Poříčí 187 1255 1245
Stod poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov 176 1196 1232
Blovice poddanské, panské městečko, panství Hradiště 147 1167 1195
Janovice nad Úhlavou poddanské, rytířské městečko, statek Janovice 157 1146 1188
Všeruby (Neumark) poddanské, panské městečko, panství Všeruby 121 1102 1164
Hostouň poddanské, panské městečko, panství Hostouň 152 1021 1092
Všeruby (Wscherau) poddanské, panské městečko, panství Bělá 161 967 1013
Manětín poddanské, panské městečko, panství Manětín 165 986 1008
Přimda poddanské, panské městečko, panství Přimda 155 957 964
Chodová Planá poddanské, rytířské městečko, statek Chodová Planá 152 933 957
Mutěnín poddanské, rytířské městečko, statek Mutěnín 133 889 911
Nečtiny poddanské, panské městečko, panství Nečtiny 139 886 900
Bezdružice poddanské, panské městečko, panství Švamberk 116 894 898
Černošín poddanské, panské městečko, panství Švamberk 162 850 856
Michalovy Hory poddanské, panské městečko, panství Planá 160 849 856
Mnichov poddanské, duchovní městečko, panství Teplá 136 831 851
Merklín poddanské, rytířské městečko, statek Merklín 126 808 834
Lestkov poddanské, panské městečko, panství Švamberk 113 794 803
Koloveč poddanské, rytířské městečko, statek Unějovice a Srbice 121 775 795
Úterý poddanské, duchovní městečko, panství Teplá 143 743 786
Útvina poddanské, panské městečko, panství Toužim 133 747 761
Staňkov poddanské, duchovní městečko, panství Chotěšov 95 670 678
Krásné Údolí poddanské, panské městečko, panství Toužim 102 508 516
Měčín poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy 63 472 493
Poleň poddanské, rytířské městečko, statek Poleň 60 462 489
Roupov poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy 81 486 488
Žinkovy poddanské, panské městečko, panství Roupov a Žinkovy 52 405 420
Klenová poddanské, panské městečko, panství Opálka
Pňovany poddanské, panské městečko, panství Pňovany
Starý Plzenec poddanské, panské městečko, panství Šťáhlavy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161, 275.
  2. https://theses.cz/id/smde03/Bakalsk_prce_Jan_Ji_ze_vamberka_.pdf
  3. Archivovaná kopie. www.trebonskanocturna.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02. 
  4. ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5). S. 11. 
  5. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online.
  6. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]