Starý Plzenec
| Starý Plzenec | |
|---|---|
 Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Starý Plzenec |
| Obec s rozšířenou působností | Plzeň (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′52″ s. š., 13°28′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 448 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,37 km²[2] |
| Nadmořská výška | 343 m n. m. |
| PSČ | 332 02 |
| Počet domů | 1 632 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Smetanova 932 332 02 Starý Plzenec podatelna@plzenec.cz |
| Starosta | Ing. Jan Eret |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Starý Plzenec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558371 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý Plzenec (německy Altpilsen, latinsky Antiqua Pilsna) je město, které se nachází v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji, na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.
V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.[4]
V roce 1295 král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň) a v letech 1356 až 1361 byl na základě rozhodnutí císaře Římské říše Karla IV. vybudován královský hrad Karlskrone, dnešní Radyně. V roce 1442 je poprvé doložen název Starý Plzenec. Město bylo do poloviny 15. století královským majetkem. Poté bylo ve vlastnictví šlechty, jeho význam postupně upadal a stal se městysem. Znovu povýšen na město byl Plzenec v roce 1912.[5] Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 Plzeň – České Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 m), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, národní kulturní památka České republiky.
- Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách
- Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně, jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled
- Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně
- Přírodní památka Černá stráň
- Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze století 14., s barokními úpravami roku 1695
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky
- Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami sv. Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí
- Pomník padlých na Masarykově náměstí
- Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí
- Radnice
- Fara
- Socha svatého Blažeje
- Sousoší Piety
Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Starý Plzenec
- Staré město
- Malá strana
- Vilová čtvrť
Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 k městu patřil i Letkov.[6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Petr Cetkovský (*1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog
- Ivo Fencl (* 1964), spisovatel a publicista
- Ivan Hostaša (1948–2007), český výtvarník a keramik
- Filip Jícha (* 1982), český házenkář, ve Starém Plzenci začínal s házenou
- Miloš Václav Lokajíček (1923–2019), kvantový fyzik, radiobiolog
- Emanuel Michal (1894–1968), český geolog a seismolog
- Josef Poláček (1931–2012), český afrikanista
- Stanislav Suda (1865–1931), hudební skladatel
Čestní občané
[editovat | editovat zdroj]- Jan Schuhmann, řídící učitel – čestné měšťanství uděleno v roce 1880[7]
Partnerské město
[editovat | editovat zdroj]Živý betlém
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1992 ve Starém Plzenci působí společenství, které každoročně v době vánočních svátků připravuje představení tzv. živého betléma. Staroplzenečtí s tímto představením vystupují nejen v domácím prostředí, ale prezentovali je také v mnoha okolních obcích nebo i ve vzdálenějších městech, jako například v Praze, Příbrami, Plzni, Manětíně nebo v Litvínově.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historické minipříběhy a kuriozity I. Staroplzenecký osmikostelník aneb Bylo tu, není tu…. Česká televize [online]. 2010-06-11 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Digital Media Publishing. Historie. www.farnoststaryplzenec.cz [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 280.
- ↑ Plzeňské listy. Plzeň: J. R. Port, 21.3.1880(24). s. [2]. ISSN 1804-0187. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/uuid/uuid:eb9db0f0-7048-11de-808f-000d606f5dc6
- ↑ Trocha historie: V roce 2017 oslavil Staroplzenecký Živý Betlém 25. narozeniny [online]. Starý Plzenec: Staroplzenecký Živý Betlém [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Plzenec na Wikimedia Commons - Díl vlastivědného pořadu České televize Počesku věnovaný Starému Plzenci
Encyklopedické heslo Plzenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Starý Plzenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
