Starý Plzenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Starý Plzenec
Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni.
Znak obce Starý PlzenecVlajka obce Starý Plzenec
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0323 558371
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-město (CZ0323)
Obec s rozšířenou působností Plzeň
Pověřená obec Starý Plzenec
Historická země Čechy
Katastrální výměra 18,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 050 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 343 m n. m.
PSČ 332 02
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Smetanova 932
332 02 Starý Plzenec
Starosta Bc. Vlasta Doláková
Oficiální web: www.staryplzenec.cz
Email: podatelna@plzenec.cz
Starý Plzenec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Starý Plzenec
Starý Plzenec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Starý Plzenec (německy Altpilsen) se nachází v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji, na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie
Hrad Radyně

První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.

V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.[2]

Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 PlzeňČeské Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starém Plzenci.

Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Starý Plzenec
  1. Staré město
  2. Malá strana
  3. Vilová čtvrť

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historické minipříběhy a kuriozity I. Staroplzenecký osmikostelník aneb Bylo tu, není tu…. Česká televize [online]. 2010-06-11 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]