Okres Plzeň-město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Plzeň-město
Kraj Plzeňský kraj
Sídlo okresu
(do r. 2002)
Plzeň
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 261,46 km²
Počet obyvatel 189 131 (2017)[1]
Hustota zalidnění 723,4 ob./km²
Počet obcí 15
z toho měst 2, městysů 0
ORP 1
POÚ 2
LAU 1 CZ0323
ISO CZ-323
SPZ do r. 2001 PM, PN
Pozice na mapě
Okres Plzeň-město – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Plzeň-město je okresem v Plzeňském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Plzeň.

Do 31. prosince 2006 byla jedinou obcí okresu Plzeň. Od 1. ledna 2007 se okres však rozrostl o další samostatné obce, takže od té doby se skládá z 15 obcí, z čehož dvě obce mají status města (Plzeň a Starý Plzenec).

Okres je charakteristický tím, že drtivá většinu jeho obyvatel (90 %) žije v krajském městě Plzeň, které je tvořeno 10 nestejně velkými obvody. Okres na severu a severozápadě sousedí s okresem Plzeň-sever, na jihozápadě až jihovýchodě s okresem Plzeň-jih, na východě pak s okresem Rokycany.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

Povrch okresu je dán tvarem centrální části Plzeňské kotliny a vějířovitým soutokem 4 významných západočeských řek. Město obklopují četné kopce a vrchy – nejvýznamnějším z nich je bezesporu hora Radyně (567 m), na jihovýchodním okraji okresu, se stejnojmenným hradem. Pod touto horou se rozkládá město Starý Plzenec, předchůdce dnešní Plzně. Na severu je Sylvánský vrch (403 m), ještě výše, již v okrese Plzeň-sever najdeme horu Krkavec (504 m) se stejnojmenným vysílačem. V severovýchodní části města jmenujme ještě vrch Chlum (416 m).

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 137,66 km², z toho:

  • 45,32 % zemědělských pozemků, které z 72,25 % tvoří orná půda (32,74 % rozlohy okresu)
  • 54,68 % ostatní pozemky, z toho 34,49 % lesy (18,86 % rozlohy okresu)
  • počet zemědělských podniků: 61

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno, okres leží na soutoku 4 významných řek, z čehož každá přibližně odvodňuje 1 okres Plzeňského kraje (s výjimkou okr. Plzeň-sever).

Nejvýznamnější (ale ne nejvodnatější) plzeňskou řekou je Mže, která na území okresu přitéká ze západu, z Tachovska. Ve Skvrňanech přijímá Mže zprava Vejprnický potok, a pokračuje okolo centra města. U pivovaru se do Mže zprava vlévá Radbuza. V tomto místě řeka Mže také končí a tok pokračuje dále již jako Berounka. Ta se poté stáčí mírně k severovýchodu, kolem čističky odpadních vod. V Doubravce, pod románským kostelem sv. Jiří, přijímá zprava Úslavu a zahlubuje se do hlubokého údolí. Teče kolem Bukovce a Chrástu, za nímž opouští území okresu. V tomto bodě najdeme také jeho nejníže položený bod. Berounka teče dále směrem na Beroun a Prahu, kde se v Lahovicích zleva vlévá do Vltavy.

Řeka Radbuza přitéká do okresu z jihozápadu, z Domažlicka. Mezi Valchou a Liticemi je vodní nádrž České údolí z roku 1976. Dále pokračuje okolo čtvrti Doudlevce, v níž se do ní vlévá zprava Úhlava. Poté se řeka blíží centru města, kde u pivovaru ústí do Mže za vzniku Berounky.

Úhlava do Plzně přitéká od jihu, z Klatovska. Teče kolem Radobyčic a obtéká čtvrť Hradiště. V Doudlevcích ústí do Radbuzy.

Nejméně významnou plzeňskou řekou je zřejmě Úslava. Přitéká z jižního Plzeňska, od jihovýchodu. Na území okresu vstupuje u zámku Kozel, protéká Starým Plzencem a Koterovem. V Doubravce ústí do Berounky.

Vodní plochy v okrese jsou důležité zejména pro rekreační účely obyvatel. Jedná se o soustavu Boleveckých rybníků na severu Plzně a o přehradu České údolí na jihozápadě.

Hospodářství okresu[editovat | editovat zdroj]

Plzeň je naprosto jednoznačně hospodářsky nejsilnější okres nejen Plzeňského kraje, ale i celých západních Čech.

Plzeňský průmysl patří mezi nejrozvinutější v celé České republice. Plzeň je nejvýznamnějším českým střediskem dopravního strojírenství – obrovské plochy podniku Škoda zabírají skoro 2 km2. Tento podnik vyrábí zejména kolejová vozidla – tramvaje, lokomotivy, rekonstruuje vozy pražského metra. V roce 2005 sem byla přenesena výroba trolejbusů z Ostrova nad Ohří. Škoda se nezabývá jen dopravním strojírenstvím, ale také výrobou turbín (ŠKODA POWER). Dalším podnikem je například (ŠKODA JS), která se zabývá výrobou vybavení pro elektrárny a jaderná zařízení. Od roku 1924 se zde vyrábí elektrické generátory (dnes ve firmě BRUSH SEM, s.r.o. - dříve ŠKODA Elektrické stroje), z kterých pochází valná většina elektrické energie proudící do českých podniků a domácností. V 90. letech začala na okraji Plzně vznikat nová průmyslovo-obchodní zóna Borská pole, kde sídlí podniky moderních průmyslových oborů – např. elektronika (PANASONIC). Velký význam v hospodářství okresu má také průmysl potravinářský. Pivo vařené v Plzeňských pivovarech se řadí mezi nejznámější a nejlepší na světě. Plzeňský masokombinát Schneider zase zásobuje velkou část západních Čech masnými výrobky.

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Rozsah okresu Plzeň-město, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 162 669 84 488
51,94 %
78 181
48,06 %
průměrný věk 41,5 42,9 39,9
  • hustota zalidnění: 1 182 ob./km²
  • 100,0 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 66 067
Průměrný plat 17 557
Nezaměstnaných 6 638
Míra nezaměstnanosti 7,65 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 49
Základní školy 31
Gymnázia 6
Střední školy průmyslové školy 17
Střední odborná učiliště 10
Vyšší odborné školy 3

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

(2003)

Lékaři 1333
Nemocnice 5
Specializovaná léčebná zařízení 2
Zubní lékaři 130
Lékárny 44

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází dálnice D5, dále silnice I. třídy I/19, I/20, I/26 a I/27. Silnice II. třídy jsou II/180, II/183, II/203, II/231, II/233 a II/605.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Řeky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29, [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]