Přeskočit na obsah

Červený Hrádek (Plzeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Červený Hrádek
Kaplička na návsi v Červeném Hrádku
Kaplička na návsi v Červeném Hrádku
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 228 (2021)[1]
Katastrální územíČervený Hrádek u Plzně (4,47 km²)
PSČ312 00
312 16
Počet domů424 (2021)[2]
Červený Hrádek
Červený Hrádek
Další údaje
Kód části obce21083
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Hrádek je vesnice a část statutárního města Plzeň v městském obvodu Plzeň 4 v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Věhlas si Červený Hrádek získal zejména legendárním projevem Milouše Jakeše ve zdejším kulturním domě ze 17. července 1989, ve kterém odsoudil petici Několik vět a další narůstající požadavky demokratizace společnosti. V současnosti se jedná o dynamicky rostoucí okrajovou část Plzně s velkým podílem nově vystavěných domů. Červený Hrádek je tvořen katastrálním územím Červený Hrádek u Plzně o výměře 4,47 km².[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379, v roce 1445 je připomínána tvrz. Později patřil k Malesicím, střídal majitele a roku 1724 byl zakoupen Plzní. Tvrz stála ještě koncem 18. století, dnes stojí na pozůstatcích tvrziště se zbytkem příkopu dům čp. 5, který obsahuje valeně klenutý suterén z původního sídla.[4] Druhé vrchnostenské sídlo vzniklo v hospodářském dvoře nejspíše již v 17. století. Po rozparcelování dvora v rámci raabizace roku 1778, bylo sídlu přiděleno čp. 1.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 394 417 397 500 592 561 576 560 568 499 578 622 784 1 196 1 228
Počet domů 56 67 68 70 80 81 101 132 140 132 152 204 265 392 424

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1949 byl Červený Hrádek samostatnou obcí v okrese Plzeň. V letech 1949–1964 byl osadou statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město. Od 14. června 1964 do 29. dubna 1976 byl znovu obcí v okrese Plzeň-sever. Od 30. dubna 1976 je opět částí statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • památková zóna lidové architektury vyhlášená 1995
  • usedlosti čp. 1, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 19, 23, 26, 29, 30, 36, 37, 39, 50, 68, 68[9]
  • kaple svatých Šimona a Judy z přelomu 19. a 20. století
  • mohylník Černá myť
  • Josef Eret (1892–1973), brigádní generál, účastník I. a II. odboje

Spolky a kulturní dění

[editovat | editovat zdroj]

V Červeném Hrádku fungují následující spolky:

  • Kulturní spolek Červený Hrádek
  • Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Plzeň - Červený Hrádek
  • Skautský oddíl Zelená střela Plzeň - Červený Hrádek
  • TJ Sokol Červený Hrádek, Plzeň

Tyto spolky se snaží udržovat či obnovovat dlouhodobé tradice (bály, májka, masopustní pochody, divadelní představení ...), popř. zakládat tradice nové (Červenohrádecký vědomostní kvíz, deskoherní festival ...)

Aktuální dění (ale i historii) lze nalézt na stránkách https://www.cerveny-hradek.cz/

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně dentifikační registr ČR. Část obce Červený Hrádek: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
  4. KAREL, Tomáš; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech - Plzeňsko. České Budějovice: [s.n.], 2006. ISBN 80-86829-21-9. S. 39.
  5. CHMELÍŘ, Václav; ANDERLE, Jan. Méně známé druhé panské sídlo v Červeném Hrádku u Plzně. Hláska. Roč. XXXIII, 2022, čís. 4, s. 59–61.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 67.
  9. FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Lidová architektura - okre Plzeň-město. [s.l.]: Památkový ústav v Plzni, 1998. S. 70–73.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]