Plzeň 8-Černice
| Plzeň 8-Černice | |
|---|---|
 Usedlost na Selské návsi v Černicích | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′49″ s. š., 13°25′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 868 (2021)[1] |
| Rozloha | 5,00 km² |
| Katastrální území | Černice |
| Nadmořská výška | 335 m n. m. |
| PSČ | 326 00 |
| Počet domů | 491 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 0 + 1 díl |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Veská 139/11 326 00 Plzeň postaumo8@plzen.eu |
| Starosta | Vladislav Sloup (OBČAS) |
| Oficiální web: umo8 | |
 | |
  Plzeň 8-Černice | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554774 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plzeň 8-Černice je městský obvod rozkládající se na jihovýchodním okraji statutárního města Plzně. Se svoji rozlohou 500,58 ha se řadí mezi 8. největší městský obvod statutárního města Plzně. Městský obvod zahrnuje celé katastrální území Černice. Protéká jím řeka Úhlava. Je zde evidováno 42 ulic a 492 adres. Trvalý pobyt zde má 1750 obyvatel[2](k 26.3.2021) (7. nejlidnatější obvod města Plzeň).
Sousedící městské obvody a obce[editovat | editovat zdroj]
Území městského obvodu sousedí na severu s městským obvodem Plzeň 2-Slovany, na východě s městem Starým Plzencem, na jihu s obcí Losiná, na jihozápadě s obcí Štěnovice a na západě s městským obvodem Plzeň 3.
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Černice jsou jednou z vesnických památkových rezervací na území Plzeňského kraje. Selská náves v Plzni-Černicích má návesní půdorys středověkého původu s charakteristickou kapličkou (z roku 1875). Zděné obytné a hospodářské stavby se vyznačují náročnou výzdobou štítových průčelí a vjezdových bran, typickou pro širší oblast Plzeňska. Nejstarší psané zmínky o vesnici jsou již z 1. poloviny 15. století, kdy patřila k Plzni. V berní knize z roku 1418 je uvedeno 27 hospodářů. Byla největší plzeňskou vsí, teprve po ní následovaly Skvrňany s 24 usedlostmi a Radobyčice s 16 usedlostmi. V roce 1496 na jižní straně obce založili velký rybník, po Boleveckém největší. Tento černický rybník byl v roce 1836 zrušen. Od 17. století se v několika vápencových lomech nacházel kvalitní vápenec a ten se zpracovával v pecích na vynikající vápno. První zmínky o celkem dvanácti vápenicích se datují z roku 1661, ale před koncem 19. století zanikly. Místo nich vznikly v obci cihelny, k nimž dal podnět nález ložisek kvalitní cihlářské hlíny. Cihelny zastavily výrobu až v poslední třetině 20. století. V roce 1826 byla v Černicích zřízena obecná škola (nyní Tyršova základní škola) a v roce 1887 byla postavena nová budova školy. Od roku 1953 jsou Černice napojeny na městskou hromadnou dopravu a obslouženy trolejbusovou linkou. Společenský život v obci významně dotváří Tělovýchovná jednota Sokol Černice a Sbor dobrovolných hasičů Černice. V roce 1983 byla otevřena nová hasičská zbrojnice, kterou hasiči vybudovali svépomocí.
Novodobá historie obce[editovat | editovat zdroj]
1. dubna 1992 se Černice staly samostatným městským obvodem s vlastním obecním zastupitelstvem. Od roku 1993 až do současnosti probíhá v městském obvodě rozsáhlá modernizace. Byly vybudovány kompletní inženýrské sítě, zrekonstruovány ulice včetně chodníků a vyrostly nové obytné zóny s rodinnými a bytovými domy. V roce 1998 městský obvod slavnostně dokončil ve spolupráci se Sokolem Černice vysněné travnaté fotbalové hřiště se sociálním zázemím pro místní sportovce. Velké nákupní centrum OLYMPIA s multikinem CINESTAR působí na území Černic od roku 2004. Od roku 2004 přibyla v městském obvodě autobusová linka MHD propojující Černice s městským obvodem Plzeň 3 (konečná Bory) přes Radobyčice.
V roce 2006 byla dokončena dálnice D5, která tvoří obchvat Plzně a přímo zasahuje do území městského obvodu. Přes dálnici vede lávka pro pěší a cyklisty. Je to ojedinělá stavba zavěšená na lanech, měřící pětašedesát metrů. Díky závěsné konstrukci má výrazný vzhled. Tato lávka slouží turistům především jako oblíbená trasa na královský hrad Radyni.
V roce 2007 zde zahájil činnost minipivovar s názvem Purkmistr.[3]
Historický přehled starostů městského obvodu[editovat | editovat zdroj]
| Funkční období | Jméno a příjmení starosty | Politická příslušnost |
|---|---|---|
| 1992-1994 | Josef Frýs[4] | ODS |
| 1994-1998 | Josef Frýs[5] | ODS |
| 1998-2002 | Miroslav Štěrba | ČSSD |
| 2002-2006 | Miroslav Štěrba | ČSSD |
| 2006-2010 | Miroslav Štěrba | ČSSD |
| 2010-2014 | Miroslav Štěrba | ČSSD |
| 2014-2018 | Miroslav Štěrba | ČSSD |
| 2018-2022 | Jana Haisová Círová | OBČAS |
| 2022-dosud | Vladislav Sloup | OBČAS |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Veřejná databáze VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Minipivovar Purkmistr [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Úřad městského obvodu Plzeň 8-Černice. Pamětní kniha obce Černické. Dostupná 27. 01, 2023 z https://umo8.plzen.eu/zivot-v-obvodu/mestsky-obvod-plzen-8- cernice/kronika-obce/
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994: Jmenné seznamy. Volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-27]. Dostupné z: https://www.volby.cz/pls/kv1994/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=5&xnumnuts=3405&xobec=554774&xstrana=0
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň 8-Černice na Wikimedia Commons
