Plzeň 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plzeň 4
Kostel svatého Jiří a Panny Marie na Doubravce
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel24 664 (2011)[1]
Rozloha18,88 km²
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ312 00
Počet domů3 200 (2011)[1]
Počet částí obce4 + 2 díly
Počet k. ú.6
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa úřadu MOMohylová 1139/55
312 00 Plzeň
postaumo4@plzen.eu
StarostaTomáš Soukup (ANO)
Oficiální web: umo4.plzen.eu
Plzeň 4 na mapě
Plzeň 4
Plzeň 4
Další údaje
Kód MO546208
Geodata (OSM)OSM, WMF
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň 4 je městský obvod rozkládající se na severovýchodě statutárního města Plzně. Skládá se z pěti původních historických obcí: Doubravka, Lobzy, Újezd, Červený Hrádek a Bukovec. Sídlo městského obvodu se nachází v jeho nejvýznamnější části – na Doubravce.

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Obvod vznikl v roce 1962, dnešní hranice ale získal až v roce 1976 po přičlenění okrajových částí (Červený Hrádek). Část obyvatel obvodu bydlí na sídlištích Doubravka a Lobzy, která byla stavěna koncem 60. let. Zástavbu ale zdaleka netvoří pouze panelové domy. Části Újezd, Červený Hrádek a Bukovec mají dodnes spíše vesnický charakter, ale i na Doubravce se nachází relativně velké množství starších rodinných domků. V dnešní době výstavba pokračuje spíše v okrajových částech obvodu (Újezd, Červený Hrádek, Bukovec). Dochází tam ke stavbě rodinných domů. Na území obvodu se nachází relativně velké množství zeleně – parky Přátelství a v Homolkách, Špitálský les, vrch Chlum s rozhlednou a hluboké lesy směrem na Chrást. U Doubravky se zprava vlévá Úslava do Berounky.

Nejvýznamnější historickou památkou je bezesporu románský kostel sv. Jiří na Doubravce. Jedná se o jednu z nejstarších staveb v Česku, byl postaven již v roce 992. Historická jádra bývalých vesnic Lobzy, Červený Hrádek, Újezd a Bukovec s ukázkami lidové architektury byly prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

Vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V obvodě se vyskytují čtyři základní školy, nemocnice a poliklinika, tři pošty, stanice městské i republikové policie, čtyři knihovny (dvě městské – Doubravka, Lobzy a dvě místní – Červený Hrádek a Újezd) a jedno divadlo (Divadlo Alfa s programem zejména pro dětské diváky). Na území obvodu byly postaveny dva hypermarkety (Tesco a Albert), které leží na Rokycanské třídě, jež je součástí silničního průtahu městem z východu na západ. Celoměstský význam má Ústřední hřbitov s krematoriem, který se nachází na kopci na Doubravce, také při Rokycanské třídě. V ulici V Malé Doubravce sídlí společnost ČSAD Autobusy Plzeň, která zajišťuje autobusovou dopravu pro celý Plzeňský kraj. Obvodem prochází hlavní železniční trať č. 170 Praha–Plzeň, která má na Doubravce zastávku.

Nejvýznamnější ulicí je zřejmě Rokycanská třída, která je součástí východo-západního průtahu městem a odděluje Doubravku a Lobzy. S touto třídou se kříží Masarykova ulice, která vede středem Doubravky a dále pokračuje jako Zábělská přes Újezd a Zábělou do Chrástu. Páteří městské hromadné dopravy v obvodu jsou trolejbusy. 5 linek (11, 13, 15, 16 a 17) zajišťuje dopravu do Doubravky (točny Na Dlouhých a Zábělská), k Ústřednímu hřbitovu a do Lobez. Důležitý přestupní bod je na konečné zastávce linky č. 16 Doubravka. Na trolejbus tam navazují autobusy do okrajových částí obvodu i mimo město. Dalšími významnými autobusovými linkami jsou: linka 28 - Bukovec - Újezd - Doubravka - Sidlíště Bory; linka 29 - Doubravka - Lobzy - Slovany - Doudlevce - Borská Pole a polookružní linka 30 - Borská Pole - Bory - Doudlevce - Slovany - Lobzy - Doubravka - Bolevec - Sidlíště Košutka - (NC Úněšovská)

Mezi průmyslové podniky patří plzeňská teplárna v Doubravecké ulici zásobující teplem většinu města, dnes již nefungující papírna v Bukovci při Berounce a řada firem podél Hřbitovní a Jateční ulice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.