Plzeň 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plzeň 4
Kostel svatého Jiří a Panny Marie v Doubravce
Lokalita
Status městský obvod
Statutární město Plzeň
Okres Plzeň-město
Kraj Plzeňský
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 24 664 (2011)[1]
Rozloha 18,88 km²
Nadmořská výška 330 m n. m.
PSČ 312 00
Počet domů 3 200 (2011)[1]
Počet částí obce 4 + 2 díly
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 22
Kontakt
Adresa úřadu MO Mohylová 1139/55
312 00 Plzeň
postaumo4@plzen.eu
Starosta Tomáš Soukup (ANO)
Oficiální web: umo4.plzen.eu
Plzeň 4 na mapě
Plzeň 4
Plzeň 4
Další údaje
Kód MO 546208
Geodata (OSM): OSM, WMF
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň 4 je městský obvod rozkládající se na severovýchodě statutárního města Plzně. Skládá se z pěti původních historických obcí: Doubravka, Lobzy, Újezd, Červený Hrádek a Bukovec. Sídlo městského obvodu se nachází v jeho nejvýznamnější části – v Doubravce.

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Obvod vznikl v roce 1962, dnešní hranice ale získal až v roce 1976 po přičlenění okrajových částí (Červený Hrádek). Část obyvatel obvodu bydlí na sídlištích Doubravka a Lobzy, která byla stavěna koncem 60. let. Zástavbu ale zdaleka netvoří pouze panelové domy. Části Újezd, Červený Hrádek a Bukovec mají dodnes spíše vesnický charakter, ale i v Doubravce se nachází relativně velké množství starších rodinných domků. V dnešní době výstavba pokračuje spíše v okrajových částech obvodu (Újezd, Červený Hrádek, Bukovec). Dochází tam ke stavbě rodinných domů. Na území obvodu se nachází relativně velké množství zeleně – parky Přátelství a v Homolkách, Špitálský les, vrch Chlum s rozhlednou a hluboké lesy směrem na Chrást. U Doubravky se zprava vlévá Úslava do Berounky.

Nejvýznamnější historickou památkou je bezesporu románský kostel sv. Jiří v Doubravce. Jedná se o jednu z nejstarších staveb v Česku, byl postaven již v roce 992. Historická jádra bývalých vesnic Lobzy, Červený Hrádek, Újezd a Bukovec s ukázkami lidové architektury byly prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

Vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V obvodě se vyskytují čtyři základní školy, nemocnice a poliklinika, tři pošty, stanice městské i republikové policie, čtyři knihovny (dvě městské – Doubravka, Lobzy a dvě místní – Červený Hrádek a Újezd) a jedno divadlo (Divadlo Alfa s programem zejména pro dětské diváky). Na území obvodu byly postaveny dva hypermarkety (Tesco a Albert), které leží na Rokycanské třídě, jež je součástí silničního průtahu městem z východu na západ. Celoměstský význam má Ústřední hřbitov s krematoriem, který se nachází na kopci v Doubravce, také při Rokycanské třídě. V ulici V Malé Doubravce sídlí společnost ČSAD Autobusy Plzeň, která zajišťuje autobusovou dopravu pro celý Plzeňský kraj. Obvodem prochází hlavní železniční trať č. 170 Praha–Plzeň, která má v Doubravce zastávku.

Nejvýznamnější ulicí je zřejmě Rokycanská třída, která je součástí východo-západního průtahu městem a odděluje Doubravku a Lobzy. S touto třídou se kříží Masarykova ulice, která vede středem Doubravky a dále pokračuje jako Zábělská přes Újezd a Zábělou do Chrástu. Páteří městské hromadné dopravy v obvodu jsou trolejbusy. 5 linek (11, 13, 15, 16 a 17) zajišťuje dopravu do Doubravky (točny Na Dlouhých a Zábělská), k Ústřednímu hřbitovu a do Lobez. Důležitý přestupní bod je na konečné zastávce linky č. 16 Doubravka. Na trolejbus tam navazují autobusy do okrajových částí obvodu i mimo město. Dalšími významnými autobusovými linkami jsou: polookružní linka 30 - Borská Pole - Bory - Doudlevce - Slovany - Lobzy - Doubravka - Bolevec - Košutka; linka 28 - Bukovec - Újezd - Doubravka - Centrum a linka 29 - Doubravka - Slovany - Doudlevce - Borská Pole.

Mezi průmyslové podniky patří plzeňská teplárna v Doubravecké ulici zásobující teplem většinu města, dnes již nefungující papírna v Bukovci při Berounce a řada firem podél Hřbitovní a Jateční ulice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.