Plzeň 6-Litice
| Plzeň 6-Litice | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla v Liticích | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′45″ s. š., 13°21′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 229 (2021)[1] |
| Rozloha | 10,82 km² |
| Katastrální území | Litice u Plzně |
| Nadmořská výška | 375 m n. m. |
| PSČ | 321 00 |
| Počet domů | 536 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 0 + 1 díl |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Klatovská 96/243 321 00 Plzeň postaumo6@plzen.eu |
| Starosta | Michal Hausner (ANO) |
| Oficiální web: umo6 | |
 | |
  Plzeň 6-Litice | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554758 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plzeň 6-Litice jsou městský obvod rozkládající se na jižním okraji statutárního města Plzně při řece Radbuze a vodní nádrži České údolí. Obvod je tvořen celým katastrálním územím Litice u Plzně.[2] Dříve samostatná obec Litice, nyní část města zasahující i do obvodu Plzeň 3, patří mezi nejstarší v okolí Plzně.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na území obce bylo prokázáno pravěké osídlení, v 8. století bylo osídleno Slovany. První zmínka o vlastní obci pochází z roku 1212, kdy byl zároveň poprvé zmiňován Litický hrad. Už kolem roku 1467 byl uváděn jako pustý, ale jeho zříceniny se nacházejí v obci dodnes. Původně bylo součástí k. ú. Litice také k. ú. Valcha. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byla většina katastru převážně Němci obyvaných Litic připojena k Německé říši, zatímco severozápadní část, zhruba odpovídající západní polovině moderního k. ú. Valcha (zahrnující osadu Valcha), zůstala nadále v Československu a 1. května 1942[3] se stala součástí Plzně. Po osvobození byla osada Valcha od Plzně zase odloučena a navrácena Liticím. Poprvé pak byly celé Litice (tehdy ještě zahrnující i k. ú. Valcha) připojeny k Plzni v roce 1949, ale již v roce 1964 byly od Plzně opět odtrženy k okresu Plzeň-jih (byly sloučeny se Šlovicemi). Po 6 letech, v roce 1970, byly ale k Plzni znovu a již natrvalo připojeny. Důvodem byla výstavba přehrady České údolí. Zpočátku byly Litice součástí MO Plzeň 3, ale v roce 1991 pro sebe získaly vlastní samostatný městský obvod a v městské části Plzeň 3 zůstalo jen dnešních 10 ulic.
Dnes mají Litice stále spíše vesnický charakter, ač již zemědělství v obci nemá tak významnou úlohu jako dříve. Leží na silnici I/27, která až donedávna vedla přímo středem obce, což mělo kvůli její vysoké frekventovanosti negativní vliv na životní prostředí. Tento problém byl vyřešen v roce 2003, když byla dostavěna čtyřproudová komunikace (součást městského obchvatu), která tranzitní dopravu odvedla. Dnes je v Liticích pošta, základní škola a knihovna.
Kamenolom[editovat | editovat zdroj]
Na území obce, v těsném sousedství Plzeň 10 - Lhota, je provozován rozsáhlý kamenolom. Na jaře 2011 byla těžba v lomu dočasně pozastavena, protože v těžených spilitech měření prokázala karcinogenní aktinolit, což je forma amfibolového azbestu.[4] Od roku 2012 je lom znovu v provozu za zpřísněných podmínek.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Městská část Plzeň 6-Litice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Plzeň, s. 557.
- ↑ Kvůli azbestu v těžené surovině se dočasně zavře lom u Plzně
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Sbor dobrovolných hasičů Litice
- Litice (Plzeň)
- Kostel svatého Petra a Pavla (Litice)
- přehrada České údolí
- Litický hrad
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň 6-Litice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Litice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
