Bolevec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bolevec

Tramvaj č.1 v Bolevci
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 31 564 (26. 3. 2011[1])
Domů 2 324 (2009)
Lokalita
PSČ 301 00
501 62
Součást obce Plzeň
Okres Plzeň-město
Historická země Čechy
Katastrální území Bolevec (16,02 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°46′44″ s. š., 13°22′33″ v. d.
Bolevec
Bolevec
Další údaje
Kód části obce 122122
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolevec je část statutárního města Plzeň, nachází se na severu města. V roce 2009 zde bylo evidováno 2 324 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 35 855 obyvatel.[3]

Bolevec je také název katastrálního území o rozloze 16,02 km2.[4] V katastrálním území Bolevec leží i Severní Předměstí a Bolevecké rybníky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Bolevec je zmiňovaná poprvé v roce 1382, původní název obce byl Voleves od osobního jména Volimír. Do roku 1460 patřila kapitule sv. Apolináře v Praze, poté ji odkoupilo město Plzeň s úmyslem založit na jejím území rybniční soustavu. V době odkupu se zde nacházelo 10 statků, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky.

Roku 1917 zde došlo k mohutnému výbuchu v továrně Škodových závodů. Událost inspirovala Karla Čapka k napsání románu Krakatit. Od 70. let 19. století nastal prudký rozvoj obce, v roce 1942, kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měl už 5570 obyvatel a byl tak největší vsí v Čechách. Od roku 1977 bylo historické jádro obce téměř pohlceno vznikajícím sídlištěm a tradiční vazby na krajinu byly tak přerušeny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Bolevec nadále zůstává cenným a výrazným lidově architektonickým a jedinečným urbanistickým celkem. V prostoru návsi jsou umístěna ceněná gryspekovská boží muka ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdových cest do obce. V roce 1995 bylo historické jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou lidové architektury.[5]

Na Bolevecké návsi se v dolní části nachází selský statek „U Matoušů“ z roku 1809, který je dokladem vesnické architektury na Plzeňsku od 18. století a národní kulturní památkou.[6] Na zdejším hřbitově je pochován lesní inženýr Josef Sigmond, podle kterého je pojmenováná naučná Sigmondova stezka, na které se v přilehlém lese nachází technická památka Kolomazná pec.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Plzeňský kraj – okres Plzeň-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 1-1. Dostupné online.  
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Bolevec: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  5. RAUCHOVÁ, Jitka. Bolevecké rybníky a okolí. 1. vydání. vyd. Plzeň : Magistrát města Plzně, Úřad městského obvodu Plzeň 1, 1996.  
  6. https://www.usedlost-bolevec.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]