Bolevec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bolevec
Panorama Bolevce a Bílé Hory v Plzni
Panorama Bolevce a Bílé Hory v Plzni
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 31 564 (26. 3. 2011[1])
Domů 2 324 (2009)
Lokalita
PSČ 301 00
501 62
Obec Plzeň
Okres Plzeň-město
Historická země Čechy
Katastrální území Bolevec (16,02 km²)
Zeměpisné souřadnice
Bolevec
Bolevec
Další údaje
Kód části obce 122122
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolevec je část statutárního města Plzeň, nachází se na severu města. V roce 2009 zde bylo evidováno 2 324 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 35 855 obyvatel.[3]

Bolevec je také název katastrálního území o rozloze 16,02 km².[4] V tomto katastrálním území leží i severní části sídliště Lochotín a Bolevecké rybníky. Spolu s částí Severní Předměstí tvoří Bolevec městský obvod Plzeň 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves Bolevec je zmiňovaná poprvé v roce 1382, původní název obce byl Voleves od osobního jména Volimír. Do roku 1460 patřila kapitule sv. Apolináře v Praze, poté ji odkoupilo město Plzeň s úmyslem založit na jejím území rybniční soustavu. V době odkupu se zde nacházelo 10 statků, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky.

Roku 1917 zde došlo k mohutnému výbuchu v továrně Škodových závodů. Událost inspirovala Karla Čapka k napsání románu Krakatit. Od 70. let 19. století nastal prudký rozvoj obce, v roce 1942, kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měl už 5570 obyvatel a byl tak největší vsí v Čechách. Od roku 1977 bylo historické jádro obce téměř pohlceno vznikajícím sídlištěm a tradiční vazby na krajinu byly tak přerušeny.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Bolevec nadále zůstává cenným a výrazným lidově architektonickým a jedinečným urbanistickým celkem. V prostoru návsi jsou umístěna ceněná gryspekovská boží muka ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdových cest do obce. V roce 1995 bylo historické jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou lidové architektury.[5]

Na Bolevecké návsi se v dolní části nachází selský statek „U Matoušů“ z roku 1809, který je dokladem vesnické architektury na Plzeňsku od 18. století a národní kulturní památkou.[6] Na zdejším hřbitově je pochován lesní inženýr Josef Sigmond, podle kterého je pojmenováná naučná Sigmondova stezka, na které se v přilehlém lese nachází technická památka Kolomazná pec.

Při křižovatce ulic Lidická a Studentská se na Náměstí odboje nachází Bolevecká základní škola. Postavena byla v letech 1930-1931 podle návrhu Hanuše Zápala (staviteli byli Martin a Josef Kondr z Bolevce). Slavnostní otevření tehdejší Masarykovy školy se konalo 28. října 1931. Na tuto historickou budovu navázala koncem 70. let rozsáhlá přístavba nových pavilonů a spojovacích chodeb. Současně byla rekonstruována původní budova, přičemž byly z průčelního rizalitu odstraněny hodiny.[7]

V parku před Boleveckou základní školou byl kolem roku 1950 vybudován pomník obětem druhé světové války. Jeho součástí je reliéf českého lva od plzeňského sochaře Josefa Šípa.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Plzeňský kraj – okres Plzeň-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 1-1. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Bolevec: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-19]. Dostupné online. 
  5. RAUCHOVÁ, Jitka. Bolevecké rybníky a okolí. 1. vydání. vyd. Plzeň: Magistrát města Plzně, Úřad městského obvodu Plzeň 1, 1996. 
  6. https://www.usedlost-bolevec.cz
  7. JANEČEK, Miloslav. Průvodce Bolevec a okolí. Plzeň: Starý most, 2001. ISBN 80-238-7629-5. 
  8. Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]